„Zkušenosti z výstavby předchozích nádrží nám velmi pomohly,“
Rubrika: Realizace
řekl o výstavbě dvou nádrží na ropu v Nelahozevsi Daniel Folk, vedoucí projektu z Divize 7 společnosti Metrostav.
Daniel Folk
Co pro Vás osobně funkce vedoucího projektu výstavby dvou nádrží pro investora, společnost Mero, znamenala?
Výstavba nádrží H11 a H12 se pro mě stala jedinečnou událostí si ověřit své možnosti vedení týmu. Poslední dva roky se věnuji stavbě, která se stala mým dosavadním největším uskutečněným projektem. Navíc, byla to jedna z prvních akcí, kterou naše divize realizovala v roli generálního dodavatele.
Za úspěšnou výstavbou největších nádrží na ropu v Evropě na klíč stojí zkušenosti, které získal tým naší divize z předcházejících realizací a především mnoho důležitých rad a doporučení, které mi předal Daniel Riedl, dnes již výrobní náměstek divize 7, který byl za naši firmu u výstavby předcházejících nádrží v roce 2001 až 2004.
Termín pro realizaci takového projektu byl docela šibeniční…
Stavební práce jsme začali v červenci 2006 a skončit jsme měli za 25 měsíců. Do října téhož roku jsme řešili založení stavby. Principielně jde o zhutněné zemní těleso, které objímá železobetonových prstenec. Ten je částečně zapuštěný do terénu a vše je pokryto vrstvou betonu, na který se již montovaly jednotlivé luby pláště jímky i nádrže. Založení nádrže je poměrně specifické, cílem je jeho rovnoměrné sedání během vodní zkoušky a následného provozu, aby nedocházelo k deformaci plášťů a kolizi s plovoucí střechou.
Pak jsme již rostli do výšky. Většinu montážních postupů a svařování lubů jsme měli již zpracovanou z předcházejících etap výstavby. Jádro montážníků a svářečů bylo z naší divize, další kapacity z důvodu obrovského rozsahu prací dodali subdodavatelé, řízení bylo výhradně na našich kmenových technicích.
Kdy jste přistoupili k hydrostatické zkoušce?
Po svaření plášťů, dna, střechy a navaření veškěrých ocelových konstrukcí na pláště bylo třeba provést tzv. vodní zkoušku. V říjnu 2006 začala výstavba obvodového pláště u nádrže H11, 15. srpna 2007 jsme přistoupili k hydrostatické zkoušce. Voda má větší měrnou hustotu než ropa asi o 15%, i z tohoto důvodu se používá jako testovací medium. 4.10. jsme zahájili hydrotest nádrže H12 přepouštěním vody z H11 a po jeho úspěšném absolvování byla začátkem prosince 2007 voda vypuštěna.
Odkud jste brali potřebné množství vody?
Napojili jsme se (v místě nejbližším k novým nádržím) na stávající rozvod požární vody v CTR, který je doplňován vodou z Vltavy. Z tohoto místa jsme vedli provizorní propojení přes budoucí potrubí hydrantové vody a ropy až k novým nádržím. Součástí výstavby nových tanků bylo samozřejmě i napojení všech sítí na stávající systém provozovaného tankoviště a my jsme tak šikovně využili připravené potrubní rozvody k přepravě testovacího media.
Vlastní vodní zkouška probíhala tak, že jsme naplnili jímku na maximální hladinu a po 3 denní výdrži na této úrovni jsme kalovými čerpadly doplnili nádrž na maximální hladinu vodou z meziprostoru. Opět po 3 denní výdrži a prokázání těsnosti obou plášťů a souvisejících prvků byl hydrotest prohlášen za úspěšný a voda se mohla přepustit do druhé nádrže, kde jsme postupovali stejným způsobem.
Jakou největší zkušenost jste si odnesl?
Na počátku výstavby to byla určitě komunikace s geotechniky ohledně problematiky založení, které je naprosto zásadní pro následné bezproblémové fungování zásobovacího tanku. Vzhledem k náročným požadavkům na kvalitu svarů, geometrii jednotlivých lubů a také neúprosně blížícím se termínům vodních zkoušek bylo neobtížnějším úkolem zainteresovat a motivovat jednotlivé svářeče k odpovědnosti mj. i za výslednou geometrii jednotlivých zavařených plechů. Tu ovlivňoval nejen postup svařování, velikost vnášeného tepla, ale třeba i rozdíly teplot na dvou stranách jednoho plechu způsobené jednostranným osvitem slunce. Obdivoval jsem také chlapy při manipulaci s několikatunovými plechy na montážních lávkách ve velkých výškách. Ve fi nále si nejvíc vážím toho, že během výstavby jsme neměli žádný vážný úraz.
Je toto poslední rozšíření areálu v Nelahozevsi?
Součástí výstavby těchto zatím posledních nádrží byla i příprava území pro další dva stejně velké tanky. Ty by měly být postaveny do roku 2011.
Stavební objekty patří mezi největší dvouplášťové nádrže s ochrannou jímkou na světě.