„Z historické haly jsme udělali supermoderní provoz“

• Foto

Strojírenská skupina Vítkovice Machinery Group investovala za posledních pět let více než deset miliard korun do nových linek i celých provozů, které posouvají firmu před mnohé konkurenty. Nejčerstvější novinkou je právě teď zprovozněná rychlokovárna Vítkovice Hammering za dvě miliardy korun. Její otevření v předvečer zahájení MSV Brno bylo dostatečným důvodem pro rozhovor se šéfem nejsilnější české strojírenské skupiny Ing. Janem Světlíkem.

Pane řediteli, není to trochu provokace zprovoznit den před začátkem veletrhu velkou investici, zahajovat její provoz v neděli a navíc v Ostravě místo v Brně?
Já bych to nenazval provokací, ale záměrem. Za prvé jsme logicky přemýšleli o tom, že zahraniční partnery dostaneme do České republiky snáze právě v době veletrhu a mezi Ostravou a Brnem či Prahou je z pohledu globálního byznysu tak malá vzdálenost, že bude snadno překonatelná. Proto nám připadalo načasování nanejvýš vhodné. Hosté z daleka, museli přijet dřív, aby stihli první pondělní ranní směnu. Čili nic provokativního, možná jen trochu neobvyklého, což si tahle investice rozhodně zaslouží. Je unikátní z několika důvodů. Mimo jiné proto, že jsme si nepostavili novou fabriku na zelené louce, ale ze staré haly, která tu stála už v roce 1905, jsme udělali supermoderní provoz. Když se podíváte na celou skupinu, najdete tam řadu paralel. Máme více než 180 let, ale jsme zcela současná firma, některé technologie máme jako jediní v Evropě. Na historii, na tradici stavíme nové věci, rozvoj, i nové přístupy. Třeba i k prezentaci v době strojírenského veletrhu…

Dobře, tak k lince a společnosti Vítkovice Hammering samotné. S budováním rychlokovárny jste začínali v době, kdy všichni dokola mluvili o krizi. Proč?
Protože každá krize jednou skončí a ti, kteří se připravují na nástup nové poptávky, budou o kus dál. Krize vychovává – abyste uspěl, musíte být kvalitou, službami jinde než konkurence. Navíc jsme do realizace zapojili řadu našich kapacit. Nepustili jsme kvalifikované lidi na trh, kde by se časem ztratili v jiných firmách, zaměstnali jsme si je uvnitř. Uspořádání linky proto projektoval náš tým, řadu věcí jsme si dodávali ve skupině. Bylo to jednoznačně dobré rozhodnutí. Jestli má přijít nová krize, i když si myslím, že je to spíše psychologie než realita, tak my jsme připraveni nabídnout konkurenční výhodu – technologii, jaká není v okruhu několika stovek kilometrů.

Otázkou je, jestli bude dostatečná poptávka po špičkové produkci?
Jsem přesvědčený, že bude. Linka je nejmodernější technologií volného kování v současnosti, je počítačově řízená a vysoce produktivní. Přidaná hodnota rychlokovárny je v její vysoké výkonnosti, kvalitě a přesnosti. Jsme díky ní schopni zpracovávat hi-tech materiál, dodávat do nových odvětví, které dneska nejsou servisovány, a v uzavřeném výrobním cyklu produkovat hotové výrobky. Už teď máme kromě Evropy domluveny první dodávky do Asie i jinam, několik měsíců před trvalým provozem máme vyprodáno více než 60 procent kapacity. Zákazníky vidíme v nejrůznějších odvětvích: v automobilovém průmyslu, v petrochemii, v energetice, v oblasti těžby nerostných surovin, ale i na železnici. To je taky zajímavé. V místě, kde před lety vedly přes ulici koleje vítkovické železnice a kde dožívaly staré dílny a skladovací objekty, což se všechno muselo zrušit nebo citlivě přestavět, je teď moderní hala, která má úplně novou logistiku, nové napojení na kolejiště a bude i pro železniční dopravu vyrábět.

Chcete říct, že jste provoz museli konzultovat i s památkáři?
Ano, přesně tak. Nepotřebné objekty jsme odstranili a získaná území slouží pro další rozvoj. Nádherná ocelová konstrukce historické budovy lisovny, která byla postavena v roce 1905, je zachována, stejně jako její režné zdivo, které je charakteristické pro tuto oblast Ostravy. Zatímco nový objekt je osazen moderní technologickou linkou, rekonstruovaná stoletá lisovna bude sloužit jako skladovací a expediční hala. I když je rekonstrukce rozhodně technicky obtížnější a nákladnější, než kdybychom to celé zbourali a postavili novou halu, zavázali jsme se splnit podmínky památkové péče. Místo a jeho genius loci jsme tedy nezničili, ale dali mu nový rozměr.

To mi připomíná, že to není poprvé, kdy jste do původního areálu vnesli novinky. Jak pokračujete s programem Green technology, který byl hlavním tématem vaší prezentace na loňském MSV? I tady platí nějaké „nové ve starém“?
Přesně tak, platí. Zvolili jsme stlačený zemní plyn (CNG) jako novou perspektivu pro dopravu, jako místo na trhu, kde vidíme prostor pro růst. CNG je totiž nejekonomičtější a nejekologičtější palivo pro dopravní prostředky, které je schopno v krátkodobém horizontu nahradit tradiční pohonné hmoty. Osobně nevěřím vodíkové cestě ani elektřině, která nic moc neřeší, pokud nepřejdeme z fosilních paliv na atom. Uspořit náklady až o 50 procent ve srovnání s benzinem, o 40 procent ve srovnání s naftou, přitom vyřešit potíže s kvalitou ovzduší, to není k zahození. Klíčová je přitom ve skupině možnost spolupráce společností Vítkovice Power Engineering, Vítkovice Mechanika, Vítkovice Cylinders a Vítkovice Milmet, tedy technologický proces startující v čistírně odpadních vod, pokračující v bioplynových stanicích a končící produkcí ocelových lahví, kde jsme navíc evropskou jedničkou na trhu. A jestli chcete důkaz, že je to nové ve starém, tak ocelové lahve produkují Vítkovice taky už sto let a naše úžasná nová hala, kterou jsme vybavili unikátní linkou vlastí konstrukce, jakou nemá nikdo kromě nás, stojí od roku 2009 uprostřed 180letého areálu.

Nakolik vy sám CNG věříte?
V zemích jako Argentina, Brazílie, Írán a Pákistán se obor CNG rozrostl doslova do obřích rozměrů. U nás se zatím snažíme maximálně stimulovat poptávku – jdeme cestou spolupráce s kraji, s velkými městy, kde se řeší smogové situace. Sami ukazujeme, že je to ekonomické a ekologické řešení současně. Máme nejpočetnější flotilu firemních vozidel na CNG v České republice. Nejsou to jen auta, patří tam třeba i dvě na CNG přestavěné lokomotivy. Ta první, menší, získala letos od Ministerstva dopravy titul Inovace roku. Pro brněnský veletrh jsme letos připravili revolučně přestavěnou lokomotivu na CNG, která je určena pro osobní vlaky a pro práci na vlečkách. Kromě toho máme několik vlastních plnicích stanic na CNG i velkou veřejnou plničku. Pracujeme na celé dálniční síti. V Česku jednáme o výstavbě 15 čerpacích stanic, v Polsku o třech a na Slovensku vidíme šanci na další tři stanice. Faktem je, že to jde na náš vkus pomalu a třeba narážíme na laxní přístup dopravních podniků, které přes jasné výsledky analýz neuvažují o CNG autobusech. Já vždycky říkám, čemu se, hoši divíte, když plyn se nedá donést v kanistru domů. Ten odpor má i zcela osobní důvody. První vlaštovku už ale máme v Ostravě – v podobě přestavby aut městské policie na CNG. Chceme jít dál, protože lepší cesta stejně zatím není a než dospěje technický vývoj dál, bude potřeba náhradu paliv z neobnovitelných zdrojů dávno řešit.

Co další projekty. Pokud si vzpomínám, loni na jaře jste otevírali novou halu na membránové stěny. Jak se jí daří?
To je velmi podobný příběh jako u rychlokovadla. My přece víme, že energetika, ale taky chemie a petrochemie generují dostatečně velkou poptávku. Membránové stěny jsme potřebovali, abychom jí stačili. Nebudeme čekat, až někdo napíše, že krize končí a energetika nabízí velké šance pro český průmysl, musíme být dávno nachystaní. Takže jsme zase vlastně ve starém, na brownfieldu, v logisticky zasíťovaném areálu, pár metrů od železnice vybudovali nový provoz. Navíc je faktem, a na to se už možná dokonce zapomnělo, že Vítkovice v minulosti membránové stěny vyráběly. V rámci politického dělení kompetencí tehdejšího československého průmyslu byl ale provoz v 80. letech minulého století přesunut na Slovensko. Tak my jsme si ho vrátili. Kontrakty, které máme nebo je chystáme v energetice v tuzemsku, Indii, Turecku, Rusku a dalších zemích, jsou jasným potvrzením, že se nám přestup na vyšší příčku dodavatelů vyplatil. Závod vyrábí ročně přibližně 5 000 tun membránových stěn.

Investovali jste i do polských dcer. Co je v nich nového?
V Polsku máme silnou produkci hasicích přístrojů, čili jsme tam posílili především linku na hasičáky, kterých se dělají zhruba dva miliony ročně. Kromě toho jsme si postavili novou strojírnu na výrobu menších zalomených hřídelí, abychom odlehčili kapacitám ve Vítkovice Heavy Machinery, což je ve skupině rozhodující producent tohoto typu hromadných výrobků. Novinkou je určitě také velká investiční akce ve společnosti Vítkovice Milmet, kde od června minulého roku stavíme novou linku na výrobu ocelových lahví. Využívat se zde bude špičková technologie zpětného protlačování, kterou využíváme také na nové výrobní lince u nás ve Vítkovicích, v tzv. Provozu 3, který stojí na místě bývalé Tvarovkové slévárny. Mimochodem, tato linka od svého spuštění v červnu tohoto roku vyprodukovala již více než 150 000 kusů ocelových lahví. Ale zpět k Polsku. Nosným sortimentem zdejšího moderního zařízení budou ocelové lahve na zemní plyn pro využití ve zmíněném automobilovém průmyslu. Linka tak posune tak kvalitu protlačovaných lahví vyrobených v naší společnosti na ještě vyšší úroveň.

Aby toho nového nebylo málo, tak ještě k projektu Nové Vítkovice. Promiňte, ale jak mohou být nové, když jsou na trhu 180 let?
To je samozřejmě především marketingová známka. Nové Vítkovice jsou kombinací nových výrobních provozů i všeho nového, co se snažíme ve sdružení s neziskovým sektorem, veřejnou sférou, památkáři, vysokými školami a řadou dalších partnerů dělat v Dolní oblasti Vítkovic s naší národní kulturní památkou. Pod Novými Vítkovice najdete jak oživované vysoké pece nebo Plynojem, tak projekty pro přírodní a historický Landek Park i zazelenění městské části Ostrava – Vítkovice. K tomu všemu Svět techniky, jako místo, které má mladé přivést zase k technice a přírodním vědám, aby u nás měl v budoucnu vůbec kdo pracovat. A taky vysokoškolský kampus, nové bydlení a golfové hřiště. Je toho dost, co by stálo za samostatný rozhovor.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav