Sledování technického stavu nádrží a jejich opravy
Rubrika: Realizace
Každé zařízení vyžaduje určitou kontrolu a sledování technického stavu, protože potenciální únik skladovaného média znamená vždy znečištění životního prostředí eventuálně riziko požáru či výbuchu, obojí většinou s velkými škodami. Mnohé je dáno stávajícími technickými normami, vyhláškami nebo provozními předpisy provozovatele, které ovšem z hlediska různorodosti nádrží co do konstrukčního uspořádání a použití, nemůže postihovat všechny možnosti.
Celkový technický stav skladu ropných látek se posuzuje podle ČSN 65 0201 a to formou pravidelných technických prohlídek. Otázkou ovšem zůstává, jak získat co nejvíce věrohodných informací o skutečném technickém stavu a jak případné nedostatky napravit.
Vady bránící provozu nádrží
Pokud pomineme provozní havárie nádrží zapříčiněné nejčastěji chybou manipulace v provozu, kdy dojde k navýšení přetlaku nebo podtlaku nad povolenou mez apod., mohou se projevit nejčastěji tyto vady vedoucí ke ztrátě těsnosti vyžadující odstavení objektu z provozu. Jde o korozi, trhliny nebo vady ve svaru.
Koroze
Koroze je bodové nebo plošné narušení materiálu, kdy svým rozsahem je základní materiál porušen doté míry, že hrozí ztráta stability konstrukce nebo v případě bodové koroze perforace pláště a následného úniku media. Je způsobena chemickými, fyzikálními nebo biologickými jevy či jejich vzájemným spolupůsobením.
Trhlina
Trhlina jako plošná vada materiálu vzniká silovým působením v důsledku provozního namáhání často se spolupůsobením zbytkového napětí vneseným svárem, bývá většinou iniciována v místech vady materiálu (např. zaválcovaná okuj).
Vada svaru
Vzniká při montáži nedodržením technologického postupu svařování a nedůslednou kontrolou kvality práce. Časem se může projevit jako netěsnost (třeba i v kombinaci s korozí). Možný vznik nebo eliminace výše uvedených vad je nejvíce ovlivněn kvalitou prácí ze strany dodavatele díla, na kterém záleží konstrukční řešení nádrže, návrh protikorozní ochrany a v neposlední řadě i kvalita a kontrola při montážních pracích na stavbě. Společnost OKZ Holding si jednotlivé vlivy plně uvědomuje a konkrétní postupy stále zdokonaluje s cílem postavit „nesmrtelnou nádrž“.
Nádrže lze velice zjednodušeně rozdělit na základní dvě skupiny a to na nádrže zevně kontrolovatelné a zevně nekontrolovatelné.
Prokorodovaný plášť nádrže na ropu, Vilnius, Litva – dceřiná společnost OKZ Holding Baltija zde provedla výměnu 6 lubů nádrže a dna.
Nádrže zevně kontrolovatelné
Tomuto typu nádrží je v současnosti dávána přednost u všech investorů, nádrže jsou umístěny v ochranné havarijní jímce a bývají opatřeny dvojitým dnem s kontrolou těsnosti dna vakuem. Mohou být i dvouplášťové bez ochranné jímky s kontrolou těsnosti meziprostoru plynem nebo kapalinou. Při správném provedení vnitřní a vnější protikorozní ochrany, je možné tyto nádrže bez problémů provozovat 50 i více let. Protikorozní ochrana těchto zařízení spočívá v kvalitním nátěru vnější strany pláště a pro skladování ropných látek doporučujeme také vnitřní
nátěr dna. Pro jiná skladovaná média se volí vždy odpovídající vnitřní nátěr nebo pro velice agresivní látky vnitřní pogumování. V některých případech je vhodné provést i katodovou ochranu nádrže.
Základní parametr provozuschopnosti nádrže – těsnost nádrže – je v tomto případě velice snadno sledovatelný vizuálně obsluhou. Případné úniky jsou viditelné v záchytné jímce nebo indikovány poklesem vakua. Větší pozornost je nutné věnovat příslušenství nádrže, především přírubovým spojům na hrdlech nádrže a výdechovým armaturám či přetlakopodtlakovým pojistkám. Případnou opravu nádrže lze relativně snadno provést např. výměnou poškozené části, nejčastěji dna nebo střechy. Naše společnost má s těmito opravami bohaté praktické zkušenosti.
Průběh rekonstrukce spočívající ve výměně plovoucí střechy nádrže o objemu 6.500 m3 za střechu pevnou v areálu Čepro, Šlapanov u Havlíčkova Brodu.
Nádrže zevně nekontrolovatelné
Jsou to nádrže, které jsou pevně zabudovány v nějaké stavební konstrukci například železobetonovém obkladu a zásypu zeminou. Ve většině případů jsou nádrže válcové ležaté nebo válcové stojaté. Přístup a kontrola je možná pouze po vyskladnění a vyčištění vnitřku. Obsluha nemá možnost kontroly případných drobných úniků, rovněž je nemožné ověřit si stav vnější protikorozní ochrany a izolace proti vlhkosti. Kontrola stavu spočívá ve vizuální kontrole vnitřku nádrží a dále v měření tloušťky stěny ultrazvukem, případně v ověření těsnosti vybraných ploch (nejčastěji v oblasti svaru) vakuovou komůrkou. Pracnost této kontroly je značná a výsledky nejsou nikdy stoprocentní. Intervaly technických kontrol nádrží zevně nekontrolovatelných by měly být mnohem kratší než u nádrží nadzemních. Případné opravy lze provádět pouze lokálně (např. přeplátováním), oprava nebo výměna větších částí se stává velice ekonomicky náročnou a blíží se ceně nového zařízení. Problematika bezpečného provozování nádrží je velice široká a toto krátké pojednání si klade za cíl upozornit jen na omezenou část problému a zdůraznit vliv prvotního návrhu a konstrukčního uspořádání zásobníku na pozdější spokojenost provozovatele. Společnost OKZ Holding se snaží řešit budoucí problémy již při návrhu nádrže, ale odborní pracovníci jsou schopni předložit návrhy na řešení a zrealizovat je i u konstrukcí, kterým životnost již
končí.
Jedna ze šesti již zrekonstruovaných nádrží ve Šlapanově
Společnost OKZ Holding se stala významným dodavatelem velkokapacitních nádrží na území ČR. Svědčí o tom i fakt že v loňském roce pokřtila nádrž o objemu 10.000 m3 s pořadovým výrobním číslem 100. V konstrukci a montáži nádrží se snaží vždy nabízet investorům technická řešení která i v budoucím provozu nádrže garantují maximální životnost a bezpečnost provozu.
Pavel Mojžíš,
Hlavní inženýr výrobního úseku,
OKZ Holding a. s.