Škola v Oldřišově se pyšní zajímavou přístavbou

Návrh přístavby Původní stavba obsahovala pouze první stupeň základní školy a zaujímá obdélníkový půdorys. Je zastřešena sedlovou střechou. V pozdější době při růstu počtu obyvatel a také obyvatel menších okolních vesnic bylo potřeba přistavět novou budovu pro stupeň druhý. Nová stavba byla postavena se třemi podlažími a stojí asi 15 m od stavby původní.
Obě byly spojeny užší spojovací částí o dvou podlažích, do které je umístěna ředitelna a v přízemí šatny. Z architektonického hlediska stavba vůbec nerespektuje tvar stavby původní a jde o jednoduchý kvádr s plochou střechou. Budova je větší a rozlehlejší, přebírá na sebe většinu hmoty a stává se dominantní. Návrh přístavby tělocvičny tedy musel respektovat tyto aspekty a vytvořit tak tvar, který by nebyl nijak v rozporu s okolním prostředím. Tělocvična je velký otevřený prostor a pro zastřešení byl navrhnut dřevěný lepený trám obloukového tvaru s bočními konzolami, ty pak vystupují ven z průčelí, směřujícího vzhůru k obloze. Obloukový tvar však nijak neladí ke tvarům původních staveb a bylo potřeba jej nějakým způsobem ukrýt. Toho se dosáhlo jednoduchým vyvýšením atiky ze severní strany a zmíněnými konzolami, nesoucími konstrukci střešního pláště. Tím se z pohledu pozorovatele na zemi dostaly rovné křivky nad oblouk a celá stavba pak působí jako kvádr a navazuje na původní tvar. Nová stavba tedy kopíruje tvar staré hmotnější budovy, navíc ani hmotou přístavba nenarušuje stavbu původní. Je sice stejně široká a skoro i stejně dlouhá, ale je nižší a tedy postupně snižuje její hmotu jakoby do ztracena. Velká hmota, dominantní část, zůstává na svém místě. Jediným prvkem, který tak trochu vybočuje a narušuje návaznost na starý objekt, jsou konzoly nosných trámů střešní konstrukce, vystupující do venkovního prostoru. Nabírají na sebe velkou hmotu, kterou zastřešení původní stavby nemá. I přesto, že tato konstrukce vypadá velice přitažlivě, elegantně a především funkčně, lehce narušuje rovnováhu mezi oběma průčelími. Na druhou stranu je ale fasáda odlehčena velikými plochami okenních otvorů, které hmotu naopak snižují a fasádu odlehčují.

INTERIÉR
Původní stavba školy je zakončena v severní části schodištěm spojujícím chodby jednotlivých podlaží. Protože se jedná o chodbovou dispozici, je tato a protější strana jediným zdrojem přímého denního světla. Návaznost obou objektů se vyřešila spojovacím krčkem o stejné výšce jako budova původní, obsahující prostory kabinetů a pozorovatelen, přivádějící světlo z tělocvičny dovnitř staré dispozice a sloužící jako přestávkový prostor pro děti. Přestavěno bylo i přízemí staré budovy v západní části, v níž byla kotelna a uhelna. Na jejich místě je navržen hygienický prostor se saunou, který je spojen s halou tělocvičny dlouhou prostornou chodbou, vedenou středem dispozice a obsahující uzamykatelné skříňky, jež slouží zároveň jako šatna. Na ni se napojuje zmíněné schodiště, kde v přízemí, na místě
původního skladu, je situován hlavní vstup tělocvičny se zádveřím. Samotná hala tělocvičny je navržena pro dvě hlavní funkce. Jednak ke sportovním a tělovýchovným účelům, a jednak k obecním kulturním akcím. Tím je dáno rozdělení celého interiéru. V jižní části, kde se hala napojuje na přístupovou komunikaci, jsou po stranách situovány nářaďovny, obsahující i samostatné přístupy na WC včetně WC pro tělesně postižené. Severní část pak tvoří prostor pódia s postranními přístupy, navazující na únikový východ a otevřený prostor pozorovatelny, využívané též jako posilovna, spojený přístupovým schodištěm, vedeným za
pódiem. Byla zde položena odpružená sportovní podlaha s dřevěnými vlysy, kladenými na rubinu o ploše 485 m². Celý vnitřní prostor je uzavřen viditelnými dřevěnými lepenými vazníky obloukového tvaru, nesoucími střešní plášť, obložený na spodní straně dřevěným obkladem. Díky použitému dřevěnému materiálu na podlaze, obkladech svislých stěn a zastropení působí celý prostor na pozorovatele velice pozitivně, přitažlivě a teple.

KONSTRUKCE
Hlavní nosnou konstrukci tvoří montovaný ŽB (železobetonový) skelet, založený na ŽB polomontovaných patkách s prefabrikovanými kalichy, do kterých jsou vyrovnány nosné prefabrikované sloupy v tloušťce 50 mm betonem B30. Před vyhotovením patek byl proveden zhutněný násyp říčního štěrku frakce 8–32 o tloušťce polštáře 300 mm. Na základové patky jsou uloženy základové překlady, nesoucí obvodový plášť – ten je zde řešen jako výplňový v provedení tradiční zděné technologie. Ztužení v úrovni základů je zajištěno monolitickým věncem na základových překladech a mezi sloupy, zabraňujícím nerovnoměrnému sedání patek.
Nosné sloupy skeletu jsou čtvercových průřezů 400/500 mm, rohové pak 500/500 mm. Jejich osová vzdálenost v podélném směru je 6.000 mm, ve štítu pak 4.200 (4.300) mm. Sloupy, nesoucí v podélném směru průvlaky o průřezech 400/600 mm, tvoří gerberovy nosníky, přenášející zatížení dřevěných lepených vazníků střechy. V místě napojení na starou budovu školy, kde je základová spára novostavby níže než původní, se provedlo podchycení stávajících základů postupným podbetonováním a vyzděním ztraceného bednění a prokládání kamenem a armaturou v úsecích cca 0,5 m. Zmíněný svah na východní straně byl zajištěn opěrnou zdí výšky 3,2 m s opěrnou patkou z ŽB a terén za ní pak upraven zpevněním podloží návozem štěrkopísku. Spojovací krček, plnící funkci pozorovatelny, je přístavbou ke staré budově o stejné výšce. Je vytvořen tradiční zděnou technologií na základových pásech a obě budovy jsou spojeny průběžnou dilatační spárou.
Konstrukce tribuny a pódia je založena na ŽB patkách a pásech uvnitř dispozice a vodorovnou konstrukci vyzvedají nad úroveň sportovní podlahy průvlaky, uložené na nosných sloupech. Stropní konstrukci pak tvoří dutinové panely Spiroll, v horní části vynesené příčným průvlakem ve 2⁄3 výšky haly, uloženým na obvodových a vnitřních sloupech skeletu.

Celý nezkrácený článek si můžete přečíst v čísle 5/2005 časopisu KONSTRUKCE.

Autor

• Jarkuliš Zbyněk