Obnova věže Staroměstské radnice

• Foto

KRÁTCE Z HISTORIE RADNICE

Vznik radnice se datuje na 18. 9. 1338, kdy na základě povolení od krále Jana Lucemburského koupili pražští konšelé na Staroměstském rynku dům Volflina od Kamene a zřídili zde svůj úřad. K domu pak byly přikupovány a dostavovány sousedící domy, až vznikl rozsáhlý komplex radnice.

Součástí radničního celku je radniční věž, jejíž stavba probíhala mezi lety 1338 – 1364, radniční kaple s arkýřem zdobeným patrony české země ze 14. století a především Staroměstský orloj.

Věž Staroměstské radnice je dnes 69,5 m vysoká. Na vrcholu je ochoz s vyhlídkou na pražské panorama. Původně středověká stavba má nyní železobetonovou korunu, která vznikla při poválečné opravě, kdy v posledních dnech Pražského povstání byla celá radnice zasažena německou dělostřeleckou palbou. Radnici zasáhl požár a celé východní Sprengerovo křídlo radnice bylo zničeno, vyhořela kaple a značně se poškodil i orloj.

Radniční kaple s arkýřem byla zřízena v 1. patře radniční věže ve 14. století. Arkýř je dílem Parléřovské huti z dob krále Václava IV. Jižní část věže zdobí nejvyhledávanější pražská památka – Staroměstský orloj. Sestrojil ho Mistr Mikuláš z Kadaně, kamenickou výzdobu Parléřovská a následně Rejskova huť. Jedná se jak o technické, tak i umělecké dílo.

OBSAH PRACÍ, KTERÉ NA VĚŽI PROBĚHLY

Součástí oprav věže byly práce stavební a restaurátorské. Stavební práce se týkaly opravy střechy s novou pokládkou břidlice, opravy krovů, repase, příp. nové oplechování mědí, práce na obnově ochozu věže spojené s novým povrchem – trachytovou dlažbou a hydroizolacemi a množství dalších stavebních úprav a dodávek např. nových světel a i slavnostního osvětlení radnice. Důležitou a nezbytnou součástí bylo statické zabezpečení věže a arkýře kaple, aby se pak na něj mohly vrátit kamenné sochy českých patronů – sv. Víta, sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha, které byly dosud uskladněny v přízemí věže.

Spektrum restaurátorských činností bylo velmi obsáhlé a samozřejmě vzhledem ke komplexnímu restaurování orloje také unikátní. Restaurování orloje zahrnovalo restaurování samotného stroje orloje a hodin vč. ciferníků, ale i restaurování soch umístěných na průčelí orloje, restaurování apoštolů, renovaci astrolábu a dodávku nových vitrážových okének apoštolů dle historicky doložených fotografií.

Asi nejzásadnější částí bylo restaurování kamenné fasády věže. Ve zkratce se jednalo o kamenické práce ve střední části věže, kamenosochařské práce ve spodní části věže a okolo ochozu, restaurování soch, vč. zhotovení nové kamenné sekané kopie Staroměstské Madony na nároží radnice. Získání sádrového modelu gotické Madony od Muzea hl. města Prahy byl úkol na několik měsíců. Posledním oddílem bylo pak restaurování erbů na fasádě, které prošlo zároveň i malířskou obnovou.

Mezi další uměleckořemeslné práce, které restaurátoři a řemeslníci provedli, byly zámečnické, pozlacovačské, pasířské, truhlářské, malířské a repase vitráží.

Velmi důležitá byla také výroba technologické kopie kalendária podle Mánesova originálu uloženého v Muzeu hlavního města Prahy.

VZKAZY Z DOB MINULÝCH

V průběhu obnovy došlo v několika případech na objevy dokumentů, resp. sochařské výzdoby, které před rekonstrukcí nebyly známy.

Jako první se po rozebrání oltářní menzy objevily vzkazy od kameníků, kteří menzu zhotovili a opravili po zásahu z května 1945. Společně s ručně napsaným vzkazy datovanými 2. září 1888 a 16. června 1952 se v „kapse“ v desce z čelní strany ukrývaly zvířecí ostatky.

Dalším objevem byly písemnosti ve zlacených cibulích z věže a věžiček kaple a orloje. Téměř ve všech se našly kovové tubusy se zprávami z oprav, a to jak oficiální, poplatné tehdejší době, tak i kritické od řemeslníků. Mezi jeden z těchto vzkazů patří i obálka z v zafalcované mědi na střeše, příp. přímo podpis klempířské firmy, která opravu prováděla. Tradice ukládání zpráv pro další generace zůstala zachována i z naší strany a do cibulí se vložily kopie původních dokumentů a nová zpráva s artefakty. 

Při obnově kamenosochařské výzdoby okolo kalendária byly objeveny původně zazděné prvky, sovička a zadnice.

Nečekané překvapení ukrývala dřevěná socha sv. Tomáše, kdy se zjistila pod rentgenem veterinární kliniky dutina v těle postavy a po následném odvrtání „špuntu“ se objevily dokumenty od sochaře Vojty Suchardy. Pan Sucharda zde popisoval, jaké plány měl s obnovou orloje po válce v roce 1946.

ZÁVĚREM

Rekonstrukce Staroměstské radnice byla mimořádná stavba ve velmi náročných podmínkách v samém srdci Prahy. Veškeré práce byly komplikované omezením prostoru, prováděním prací za provozu, problematickým zásobováním a samotnou turistickou atraktivitou památky, při dodržování potřebných bezpečnostních opatření. 

Spolupráce mezi společností AVERS spol. s r. o. a Subterra a. s. i všech jejich subdodavatelů byla velmi profesionální. Zájmem všech bylo odvézt co nejlepší práci.

Společnost AVERS se mimo jiné i touto realizací a svým přístupem – respekt a poctivost, který uplatňuje nejenom při rekonstrukcích a dostavbách historických objektů, ale také v nové výstavbě, zařadila mezi špičku ve svém oboru.

Fotografie: Vladimíra Kotra

Autor

• Ing. Vajdová Pavlína