„Objekt zahrnuje řadu zajímavých stavebních postupů a technologií,“ rozhovor s Ladislavem Vávrou

• Foto

Čím byla pro Vás stavba PF UP Olomouc specifická?
Stavba Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého byla zajímavá kromě svého finančního objemu více jak 752 mil. Kč bez DPH, rovněž tím, že byla realizována na „zelené louce“ v blízkosti historického centra města v těsné blízkosti dalších fakult UPOL a areálu kolejí. Stavba sama o sobě je specifická i tím, že objekt zahrnuje řadu zajímavých stavebních postupů a technologii. Objekt mimo jiné obsahuje trafostanici, neutralizační stanice, rozvody technických plynu včetně kompresorové a vakuové stanice, výměníkovou stanici, vzduchotechniku a klimatizaci, 8 ks výtahů, protipovodňovou stěnu. Součástí výstavby přilehlého areálu bylo vybudování parkových komunikací, veřejného osvětlení, parkovišť, obslužných komunikací, studny a např. závlahového systému. Očím zůstávají skryté i realizované přeložky středotlakého plynovodu, kanalizace, vodovodu a kabelů VN.

Vyzdvihl byste některá netradiční konstrukční řešení, novinky, materiály?
Zajímavou kapitolou bylo již založení objektu v podmínkách zvodnělých štěrkopísků a zátopovém území řeky Moravy. stavba je založena na soustavě pilot, z nichž některé jsou dlouhé více jak 25 m a průměr dosahuje 1,1 m. Celé podzemní podlaží, které z velké části slouží jako vnitřní garáže objektu a prostory skladů a některých technologii je provedeno jako „bílá vana“ z vodostavebního betonu s těsnícími prvky na bázi bentonitu s ošetřením pracovních a dilatačních spár betonové konstrukce. Pokud zůstaneme u monolitické železobetonové konstrukce – je budova zajímavá tím, že ve střední části objektu dochází k jeho rozšíření a vyložení do stran a centrální část navíc protíná hlavních schodiště osazené v kruhovém otvoru. Tento architektonický prvek vyžadoval do stropů 2. až 6. podlaží vložit mimo klasické výztuže i předpínanou výztuž na bázi přepínacích lan, když tento postup známe spíše z dopravních staveb.

Velký objem železobetonových konstrukcí je realizován v pohledové kvalitě a proto např. výtahové šachty byly prováděny s využitím samozhutnitelného betonu SCC. Architektonické požadavky vyvolaly nutnost použití velkoformátových bednění apod.

Další zajímavou částí této stavby je fasádní plášť, jenž je tvořen nejprve přírodním kamenným obkladem z žuly – VERDE Bahia, jenž byl pro tuto stavbu vytěžen a dopraven až z Brazilie a jehož rozsah více jak 5.600 m² je k nosnému skeletu připevněn kamenickým způsobem – tj. na nerezové kotvy, dále pak okenními a stěnovými systémy z AL, které jsou v líci s kamennou fasádou a který spolu s kamennou fasádou tvoří zadem provětrávanou fasádu –tzn. mezi kamenem a tepelnou izolací je provětrávací štěrbina. Na střešním plášti na úrovni 6. NP jsou provedeny pochůzí terasy z tropických dřevin Bankgkirai. Zajímavou konstrukcí je vnitřní schodiště s celoskleněným skruženým zábradlím, které je provedeno ze stvrstvených kalených a ohýbaných tabulí z čirého bezpečnostního skla rozměrů 1.800 × 1.600 mm. Tabule jsou kotveny bodově úchyty z nerezové oceli systému Balustra s odsazením o monolitické konstrukce cca 30 mm.

Jaké zkušenosti si ze stavby odnášíte do dalších projektů?

1. Práce na této zakázce vzhledem k tomu, že byla realizována ve sdružení s firmou HOCHTIEF CZ, a. s. vyžadovala týmovou spolupráci všech zúčastněných. Cením si i spolupráce s dodavateli dílčích částí, projektanty a architekty, která v konečném důsledku umožnila zdárně dokončit toto dílo.
2. Rozšíření znalostí v dodávkách a montážích, které se v pozemním stavitelství neobjevují s každodenní pravidelností.
3. Plnění specifických architektonických požadavků – které v mnoha případech vyžadovalo přehodnotit zaběhlé postupy a způsoby realizace díla.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav