Křižovatka U Koruny – ocelový klenot v centru Hradce Králové

• Foto

Návrh přestavby bývalé průsečné a světelně řízené křižovatky „U Koruny“ na křižovatku okružního typu vychází z koncepce dopravy definované v územním plánu města i z koncepce dopravně – urbanistického řešení „Terminálu hromadné dopravy“ a budoucího komerčního využití stávajících zpevněných ploch „U Koruny“. Stavba výrazně zkulturní pohyb pěších a cyklistů v tomto území. Zároveň zvětší množství přechodů pro chodce.

SLOVO ARCHITEKTA
Křižovatka U Koruny jako vizuální orientační bod
Křižovatka v lokalitě U Koruny tvoří průsečík tří důležitých urbanistických pohledových, ale i dopravních os. Ve směru od centra Hradce Králové je to zejména Gočárova třída, jejíž monumentální charakter nemá adekvátní urbanistické vyznění. Právě nová okružní křižovatka nabízí šanci vytvořit Gočárově třídě urbanistické dotvoření a pohledové ukončení. Navrhovaná okružní křižovatka je situována do průhledových os jednak samotné Gočárovy třídy, zároveň do osy ulice Puškinovy, ve směru od Riegrova náměstí a dále ve směru opačném, tj. ve směru příjezdu od Kuklen. Kruhový ostrov této navrhované okružní křižovatky dává jedinečnou šanci vytvořit zde důležitý vizuální bod, zapamatovatelný orientační uzel, a to architektonickými prostředky, které do území nevloží vizuální bariéru, nýbrž které umožní další průhledy. K tomuto účelu se nabízejí dva funkční prvky: vodní plocha s fontánou a architektonické zapojení nezbytných prvků dopravních zařízení – sloupů trakčního vedení pro trolejbusy a sloupů veřejného osvětlení. Přestože je technicky nejběžnější situovat tyto sloupy po obvodu okružní křižovatky, bylo jako základní architektonický princip zvoleno řešení opačné, tj. rozmístění sloupů po obvodu vnitřního kruhu tak, aby byla naplněna výtvarná symbolika historického názvu této lokality „Koruna“ v podobě prstence s rozevírajícím se vějířem.

Společné sloupy pro veřejné osvětlení a trakční vedení se zcela záměrně naklánějí, jejich atypický design a konstrukce se hlásí k symbolice sloupu jakožto výtvarného prvku. Tvarové naklonění sloupů logicky reaguje na konstrukční nutnost ukotvit tyto sloupy na obvodu středního kruhového ostrova, avšak nesené prvky těchto sloupů – trakční vedení a osvětlovací prvky – musely být vykonzolovány nad plochu vozovky. Protiváha naklonění sloupů je tvořena ocelovými lanovými táhly, která se soustředně sbíhají ke střednímu ocelovému prstenci, situovanému v zavěšené poloze nad středem okružní křižovatky a zároveň nad těžištěm vodní plochy. Tento prstenec tvoří po konstrukční stránce obdobu svorníku, po výtvarné stránce tvoří kruhovou korunu uvnitř rozevírajícího se vějíře, či „květu“ obvodových stožárů. Středem tohoto kruhu prýští svislý pramen vodotrysku, který vytváří vodní vertikální prvek.

Vodotrysk je dotvořen šikmými tryskami, situovanými k patě každého ze sloupů. Tyto trysky stříkají šikmo směrem do těžiště vodní plochy, přičemž jejich režim stříkání je dynamicky proměnlivý. S co největší intenzitou stříká vždy jediná tryska, a to synchronizovaně s ostatními, aby sekvence stříkání po sobě následujících trysek vytvářela dojem okružního pohybu ve směru a přibližné rychlosti vozidel, jedoucích po křižovatce. Při večerním a nočním osvětlení bude kladen důraz na scénografické efekty navrženého umělého osvětlení. Z výše uvedeného vyplývá, že křižovatka U Koruny má vedle své nesporné dopravní funkce s napojením navazujícího připravovaného polyfunkčního objektu i stejně významnou (ne‑li významnější) úlohu urbanistickou – dát Gočárově třídě vizuální ukončení či naopak v opačném směru jednoznačné vyznačení jejího počátku.

Přesto, že se tato investiční akce jmenuje „Křižovatka U Koruny“, jedná se o revitalizaci širšího území s kompletní proměnou navazujících veřejných prostorů ulic, které od křižovatky Koruna vycházejí. Jde tedy o rozsáhlejší územní celek, k jehož proměně dochází právě v souvislosti s výstavbou této křižovatky. Po realizaci tím pádem dojde k propojení tří nově koncipovaných uzlů Pražského předměstí – již realizovaného Terminálu hromadné dopravy, rekonstruovaného Riegrova náměstí a nově vznikajícího veřejného prostoru s křižovatkou Koruna. Tyto tři prostory jsou vzájemně propojeny přímými pěšími vazbami a veřejnými komunikacemi s navazujícím architektonickým pojetím a se vzájemně blízkými prvky vizuálního stylu.

Výše uvedený koncepční přístup k návrhu této křižovatky a její chápání jako významného urbanistického a vizuálního bodu v obrazu města Hradce Králové do značné míry reaguje na podobné chápání návrhů okružních křižovatek v západní Evropě. Kompoziční centrálnost okružních křižovatek bývá cíleně využívána k tomu, aby vnitřní kruhový prostor sloužil jako symbolická a vizuální dominanta, která zvýrazňuje identitu daného místa a města.

KONSTRUKČNÍ A STATICKÉ ŘEŠENÍ
Konstrukční řešení
Řešení konstrukce zcela splňuje požadavky architektonického návrhu, a to jak z hlediska dispozičního uspořádání, tak i tvaru a průřezů jednotlivých prvků.

Celou konstrukci lze rozdělit na dvě konstrukční části, které vzájemně spolupůsobí:

• a) Nadzemní ocelová část – architektonicky řešené sloupy trakčního vedení, na kterých je umístěno osvětlení komunikace a zavěšen kruhový prstenec osvětlení fontány. Hlavním nosným prvkem je osm vetknutých sloupů zakřivených ve svislé rovině se zakřivenými rámově připojenými výložníky pro zavěšení trakčního vedení. Konce výložníků jsou zajištěny stabilizačními předpjatými lanovými táhly pro vyrovnání rozdílných tahových sil v závěsech trakčního vedení, resp. účinků mimořádného zatížení v důsledku „přetržení“ trakčního vedení. Kotvení sloupů – vetknutí, je zajištěno zabetonovanými kotevními šrouby a smykovými ostruhami.
• b) Podzemní železobetonovou část tvoří bazén, jehož dno je ztuženo obvodovým stěnovým prstencem, jehož součástí jsou patky pro kotvení ocelových sloupů. Založení podzemní části je plošné ve vrstvě ulehlých štěrků resp. štěrkopísku.

Statické posouzení
Zatížení bylo uvažováno v souladu s příslušnými normami. Účinky případného „přetržení“ závěsů trakčního vedení byly uvažovány jako mimořádné zatížení.

Statický výpočet byl proveden ve dvou fázích se dvěma výpočetními modely:

1. Celá konstrukce jako prostorový celek, tj. bazén se stěnami včetně patek sloupů (na pružném podloží), sloupy trakčního vedení s výložníky a stabilizačními táhly, závěsy trakčního vedení, osvětlovací prstenec včetně zavěšení, byla sestavena z jednorozměrných a dvourozměrných (bazén) konečných prvků. Výsledky provedeného výpočtu byly použity pro posouzení jednotlivých průřezů nebo prvků konstrukce vyjma sloupů.
2. Pro posouzení sloupu byl sestaven výpočetní model z dvourozměrných konečných prvků jako členěný dvoustěnný prvek se spojkami uzavřeného průřezu. Vliv prostorového spolupůsobení ostatních částí celé konstrukce byl zohledněn odpovídajícími okrajovými podmínkami (deformačními resp. silovými) zjištěnými z výpočtu celé konstrukce ve fázi I. Vzhledem k tomu, že se jedná o konstrukci stěnovou, zakřivenou a prostorově namáhanou, bylo rozhodujícím přístupem pro posouzení zejména zohlednění stability příp. přípustná velikost deformací.

Konstrukce byla posuzována na základě provedeného „pružnostního“ výpočtu se zohledněním stabilitních vlivů včetně imperfekcí.

Fotografie poskytla společnost SOVIS CZ, a. s.

“U Koruny” Intersection – Steel Jewel in the Centre of Hradec Králové
On August 01, 2016 (Monday) a “U Koruny” intersection in Hradec Králové was reopened after more than one year long reconstruction. The reconstruction was carried out by association of companies M-SILNICE and SOVIS CZ. The construction was divided into several stages in such a way so that the passage of passenger traffic and lines of public transport were maintained.

Autoři

• Ing. Arch. Kotas Patrik
• Ing. Faltus Jiří