KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Architektura    Co si může architekt přát víc než uznání veřejnosti, druhých architektů a odborné kritiky

Co si může architekt přát víc než uznání veřejnosti, druhých architektů a odborné kritiky

Publikováno: 22.8.2005, Aktualizováno: 23.12.2008 15:48
Rubrika: Architektura

Jiří Merger – současný místopředseda České komory architektů (ČKA) a významná osobnost v české architektuře vůbec. Účastnil se mnoha architektonických soutěží a získal i významná ocenění. Na otázku, kterého z nich si váží nejvíc, říká: „Každé ocenění v architektonické soutěži potěší, protože je získáno v konfrontaci s pracemi druhých architektů. Třebaže je to vždy činnost jaksi nad plán, doporučuji, zvláště mladším kolegům, aby soutěžili.“ Pak si ale posteskne, že kvůli činnosti pro komoru už mu nezbývá energie v soutěžích pokračovat. „Samozřejmě mě to mrzí,“ dodává.

Jste místopředsedou České komory architektů. Co vše obnáší tato funkce?
Na vysvětlenou bych rád uvedl, že nejvyšším orgánem České komory architektů je ze zákona o výkonu povolání valná hromada, které má právo se zúčastnit každý autorizovaný architekt. Tato valná hromada volí své další orgány, kterými jsou představenstvo, dozorčí rada a stavovský soud. Dvanáctičlenné představenstvo pak volí ze svých členů předsedu a nejméně dva místopředsedy. V letošním roce byli zvoleni místopředsedové tři, z nichž každý se věnuje určité oblasti činností, které spadají do působnosti komory. Jejich práci a podněty schvaluje celé představenstvo, které je statutárním orgánem komory. Já osobně se nejvíce soustředím na vlastní organizační činnost kanceláře komory, na hospodaření s finančními prostředky, pojištění autorizovaných architektů a kromě jiného jsem členem disciplinárního senátu představenstva.

Mění se nějak výrazně fungování ČKA?
Základní působnost komory, která je stanovena zákonem, se nemění. Komora vykonává některé přenesené výkony státní správy jako je například organizování zkoušek odborné způsobilosti, udělování, pozastavování a odebírání autorizací, vede seznamy autorizovaných a registrovaných osob, sleduje podmínky pro výkon vybraných činností ve výstavbě v souladu s právem Evropských společenství atd. Kromě toho se však komora soustřeďuje na mnoho dalších oblastí, které souvisejí s výkonem povolání. Posuzuje návrhy obecně závazných právních předpisů, spolupracuje s orgány státní správy a s obdobnými zahraničními organizacemi, spolupracuje také s vypisovateli architektonických soutěží, vydává pro architekty i jejich klienty doporučené orientační honorářové řády, hájí stavovské zájmy architektů a sleduje, zda architekti vykonávají svoji praxi eticky a nepoškozují dobré jméno profese. Pro potřeby autorizovaných architektů organizuje informační systém www.cka.cz a periodikum Bulletin ČKA, ve kterém naleznou informace o výkonu profese. Neustále svoji činnost rozšiřujeme a zlepšujeme tak, aby komora byla užitečným a vyhledávaným orgánem pro architekty, které sdružuje. V poslední době se také snažíme intenzivně poukazovat na případy, kdy je obcházen zákon o veřejných zakázkách.

Jaké jsou důvody toho, že je architektovi pozastavena či odejmuta autorizace? Jak často se to stává?
Odejmutí autorizace je vždy komplikovaná a smutná záležitost. Myslím, že k tomu nedochází příliš často, ale, bohužel, stává se to. Při udělení autorizace skládá architekt slib, ve kterém se také zavazuje, že se bude řídit profesní etikou architekta. Udělení autorizace ho zavazuje též k dodržování vnitřních řádů komory, mimo jiné i Profesního a etického řádu a Disciplinárního a smírčího řádu. Dozorčí rada ČKA posuzuje jednotlivá podání a stížnosti od některých klientů a pokud dospěje k závěru, že se ten který architekt proti řádům provinil, podává stavovskému soudu návrh na zahájení disciplinárního řízení. Jestliže soud v tomto řízení rozhodne, že se architekt zachoval v rozporu s řády, uloží mu některé disciplinární opatření, tak jak stanovuje zákon o výkonu povolání. Nejtvrdšími z těchto opatření jsou pozastavení autorizace až na tři roky, případně odejmutí autorizace. Za závažné disciplinární provinění se také považuje neplacení členských příspěvků.

Spousta projektů skončí architektům „v šuplíku“. Lze je po nějaké době oprášit, upravit a využít? Který projekt, jenž zůstal jen na papíře, vás hodně mrzí?
Nevím o žádné oficiální statistice nerealizovaných projektů. Já osobně jsem velkou část svého profesního života prožil v době reálného socialismu a musím říci, že tehdy se opravdu hodně kreslilo „do šuplíku“, případně, vzhledem ke špatným realizačním možnostem dodavatelů a jejich monopolnímu postavení, původní idea mizela kdesi v nenávratnu. A to musím říci, že jsem měl mnohdy proti jiným kolegům štěstí. V dnešní době je určitě přístup investorů mnohem ekonomičtější a málokterý si bude objednávat projektovou dokumentaci, kterou pak nepoužije. Snad některé srovnávací studie nebo územní plány, které neprošly připomínkovým řízením. Nerealizované samozřejmě zůstávají návrhy, které nezvítězily v architektonických soutěžích, což jejich autory, kteří jim věnovali velké úsilí, mrzí. Ono je však někdy velmi obtížné prosadit i realizaci vítězného návrhu, protože vypisovatel soutěže ho neakceptuje. Naše komora se snaží zasadit o to, aby vypisovatelé byli ze zákona povinni vyzvat vítěze k další spolupráci, zvláště v případech, kdy může architektonická soutěž nahradit výběrové řízení na veřejnou zakázku.

Když je dílo hotovo, od koho potěší pochvala víc? Od obyčejných lidí nebo od odborníků?
Samozřejmě když je dílo dokončeno v duchu původního návrhu a slouží podle představ uživatele a objednatele, může být jeho autor spokojen. Pokud navíc získá uznání veřejnosti, druhých architektů a ještě ho ocení odborná kritika, co si může přát víc. Do svého portfolia zařadí kvalitní stavbu a může očekávat další zakázky.

Jak vnímáte současné studenty architektury? Mají díky demokracii snadnější cestu k získání zkušeností, rozhledu a uplatnění v oboru, než v jakých podmínkách jste například studoval a začínal vy?
Podmínky pro začínající architekty se opravdu s našimi srovnávat nedají. My jsme pracovali většinou ve státních projektových ústavech, kam byly zakázky přidělovány. Snažil jsem se proto alespoň pracovat pod vedením architektů, kterých jsem si vážil. Kdo nechtěl ztratit přehled o architektuře v zahraničí, chodil po studovnách, sháněl literaturu a listoval v zahraničních časopisech. Cestovat jsme nemohli. Podruhé jsem byl letos členem poroty přehlídky diplomových prací, kterou organizuje ČKA a kam přihlašují své diplomky studenti šesti vysokých škol architektury v České republice. Myslím, že úroveň těchto prací je velmi dobrá. Studenti pravidelně cestují a vidí na vlastní oči stavby slavných světových tvůrců. Na fakultách architektury studují pod vedením renomovaných architektů a vedoucími ateliérů jsou zde často i čeští kolegové, kteří kdysi emigrovali a ve světě se dokázali prosadit. Po příchodu do praxe se mladý architekt setkává s takovými realizačními možnostmi, o jakých se nám nesnilo.
Pravda je však také taková, že od začínajícího architekta se dnes vyžaduje mimo jiné silné zaujetí pro práci, vysoká míra zodpovědnosti a pokud chce pracovat samostatně, i obchodní nadání. Podmínkou vlastní praxe je autorizace u ČKA.

Která ze staveb vás z pohledu architekta v posledních letech opravdu uchvátila?
Uchvátila je možná poněkud nadnesené slovo. Pravda však je, že vedle průměrných i podprůměrných realizací vzniká v Česku stále více kvalitních staveb, které se mi líbí. Nakladatelství Prostor vydává ročenku Česká architektura, kterou mohu doporučit k prohlédnutí každému, kdo chce mít přehled o kvalitní české architektuře posledních let. Jmenovat jednu stavbu je velmi obtížné, ale prosím. Pochválím Palác Euro v dolní části Václavského náměstí v Praze. Je to stavba na velmi komplikovaném frekventovaném místě v historické části města, kterou po počátečních výhradách veřejnosti i památkové péče k původnímu návrhu architekta Kotíka dovedli k výbornému výsledku architekti Doležal a Malínský.

Jak se díváte na nynější vývoj „volné“ architektury? Myslíte si, že nastává soumrak podnikatelského baroka, nebo ještě chvíli potrvá?
Nevím, co je míněno termínem „volná“ architektura. Pravděpodobně máte na mysli různá ta satelitní sídlišťátka a obytné okrsky, které porůznu vznikají v okolí měst a obcí. Úroveň jejich architektury je opravdu ve většině případů hrozná. Domnívám se, že to má dvě základní příčiny. Jednak všeobecně nízké povědomí lidí o tom, jak vypadá kvalitní moderní a současná obytná stavba i způsob jejího používání. Druhou část viny přisuzuji nejrůznějším developerům a stavebním firmám, které chaoticky a neorganicky skupují pozemky a bez dobrého urbanistického záměru stavějí rodinné a bytové domy, většinou i bez odpovídajícího občanského vybavení. Podezírám však tyto investory, že si nejenom nechávají vypracovat levnou nekvalitní projektovou dokumentaci opakovatelných domů, ale že dokonce v zájmu rychlého prodeje těchto staveb nadbíhají všemi těmi balustrádami, arkýři a příšerným oplocením špatnému vkusu svých případných zákazníků.
Doufám, že tato výstavba končí a vkus realizátorů i obyvatel se začne vyvíjet k lepšímu. Zmíněné ročenky Česká architektura uvádějí dost dobrých příkladů. Že lze navrhnout, realizovat a prodat velmi kvalitní soubor, dokazuje například skvělý okrsek rodinných domů Kozinec v Praze 10 od architektů Lapky a Koláře.

Celý nezkrácený rozhovor si můžete přečíst v časopise KONSTRUKCE V čísle 4/2005.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Řešený příklad návrhu nosné desky ze skla (56x)
Vzhledem k tomu, že v ČR v současné době neexistují žádné obecně závazné předpisy pro navrhování konstrukcí ze skla, je ...
Předpjaté ocelové konstrukcePředpjaté ocelové konstrukce (54x)
Projekt zastřešení Sazka (nyní O2) arény, kdy jsme poprvé použili táhla s možností napínání na volné délce a tenzometric...
Systém Shell and Core pro administrativní budovuSystém Shell and Core pro administrativní budovu (51x)
Devítipodlažní administrativní objekt (sedm nadzemních a dvě podzemní patra) s téměř 12 tisíci m2 kancelářských a obchod...

NEJlépe hodnocené související články

Nové centrum Vinařství Lahofer – moderní architektura mezi vinicemiNové centrum Vinařství Lahofer – moderní architektura mezi vinicemi (5 b.)
Návrh nového reprezentativního centra Vinařství Lahofer ve vinicích nad Dobšicemi u Znojma, vznikl v brněnském studiu Ch...
Polyfunkční centrum AFI VokovicePolyfunkční centrum AFI Vokovice (5 b.)
Budova Polyfunkčního centra AFI Vokovice je primárně administrativní budova, nabízející variabilní řešení kancelářských ...
Rekonstrukce Paláce ŠporkRekonstrukce Paláce Špork (5 b.)
Rekonstrukce Paláce Špork je příkladem řešení revitalizace souboru budov na území Pražské památkové rezervace. Původní p...

NEJdiskutovanější související články

Projekt Nové Vítkovice odstartovalProjekt Nové Vítkovice odstartoval (4x)
Bývalé ocelové srdce Česka – Ostrava, stojí na prahu dalšího monstrózního projektu. Nejde o nic menšího, než o rev...
Předsazená montáž oken a dveří (2x)
Řešení zabudování oken do stavby nebyla donedávna přisuzována velká důležitost. S nárůstem počtu novostaveb a rekonstruk...
Nákupno-zábavné centrum AUPARK KošiceNákupno-zábavné centrum AUPARK Košice (2x)
Navrhované Nákupno-zábavné centrum AUPARK Košice je kompozične rozdelené na dva stavebné objekty SO 101 a SO 102 a tri k...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice