Alena Šrámková převzala v Betlémské kapli POCTU ČKA 2007

Alena Šrámková patří mezi představitele architektonického směru, který bychom mohli nazvat minimalismem. Od sedmdesátých let minulého století realizovala řadu objektů, mezi nejznámější patří budova ČKD v Praze na Můstku, Hlavní nádraží v Praze, dům s pečovatelskou službou v Horažďovicích nebo věžovité stavby – meteorologické stanice v Chebu a na Šeráku či dům pro vědeckého pracovníka. Zúčastnila se řady architektonických soutěží nejen jako úspěšný soutěžící, ale také jako odborný porotce. Od roku 1991 vede jeden ze studentských ateliérů na Fakultě architektury ČVUT v Praze, i nadále však projektuje ve svém architektonickém ateliéru Šrámková architekti, v současné době pracuje především na řešení nové budovy Českého vysokého učení technického v Praze-Dejvicích.

Jan Vrana předává Poctu ČKA 2007

Na slavnostním ceremoniálu v Betlémské kapli se u příležitosti ocenění profesorky Šrámkové sešly stovky architektů, teoretiků, pedagogů i studentů. Po úvodním slově mluvčí ČKA Markéty Pražanové a hudební produkci ZUŠ ve Strašnicích shrnul teoretik architektury a předseda odborné poroty Pavel Halík průběh zasedání odborné komise a náročnost posuzování devíti různorodých tvůrců nominovaných na udělení tohoto ocenění. V porotě, jejíž složení nominuje vždy představenstvo ČKA, s ním tento úkol řešili další přední osobnosti architektonické scény – Jan Bočan, Jiří Suchomel, Jaroslav Šafer a Vítězslava Rothbauerová. Docent Halík zároveň přiblížil přítomným osobnost a dílo Aleny Šrámkové. Ve svém projevu poukázal na vytrvalost této významné české architektky v prosazování svého postoje a nahlížení na architekturu, které se během několika desetiletí v podstatě nezměnily: „Být stůj co stůj avantgardní v době, kdy je všechno dovoleno, není zdaleka takovým hrdinstvím jako kdysi, je to spíš zavedená manýra. A právě tady je třeba ocenit vnitřní sílu a důslednost přesvědčení, které do své architektonické tvorby vkládá Alena Šrámková. Její architektura není zaostalá ani ve srovnání s nejradikálnějšími výkřiky. Jde jí o uchovávání trvalých hodnot, vyrůstajících z domácího kulturního prostředí, o architekturu, představující „hlubinu bezpečnosti.“ Je zároveň moderní i archaická, srozumitelná i blízká. Není ani hédonistická, na to je přísná, ani konzervativní, na to je vlídná a možná, že může i vychovávat lidi. Takovou by si ji ráda Alena Šrámková představovala.“

Ještě než byla Pocta ČKA předána, vystoupili se svým poděkováním dva architekti patřící k současné české špičce: Ladislav Lábus a Josef Pleskot. Autoři přiznali, jak velký vliv měla a stále má architektka na jejich tvorbu. „Často, když vyslovuji nějaký svůj názor nebo zaujímám k něčemu konkrétní postoj, kladu si podvědomě otázku, jak by se asi na věc dívala Alena Šrámková,“ řekl Josef Pleskot. Ihned po dokončení studia architektury, v období socialismu a státních projektových ústavů, pracoval u Aleny Šrámkové architekt Ladislav Lábus, který při svém vystoupení zdůraznil především její morální postoje. Ze svých zkušeností uvedl v katalogu vydaném u příležitosti udělení Pocty: „Alena Šrámková pro mě znamenala osudové setkání. Možná kdybych začal praxi jinde, tak bych to nevydržel a vzdal... Při výjimečné otevřenosti a přímosti je nepřehlédnutelné, jak je postupně ve svém projevu skromnější a opatrnější, i když nadále jasně zastává svoji vyhraněnou vizi architektury.“

Poctu ČKA 2007 v podobě plastiky sochaře Richarda Kočího předal poté první místopředseda České komory architektů Jan Vrana, pamětní list dostala profesorka Šrámková od Markéty Pražanové a květiny nejen od Pavla Halíka, ale od desítek dalších gratulantů. „Profese mě baví celý život,“ řekla. „Stále žasnu nad architekturou... Baráky jsou dobrodružství.“ Podle jejích slov je tu architektura od toho, aby společnosti pomohla najít další hodnoty. „Společnost lítá od šoku k šoku. Domy by měly člověka uklidnit a usměrnit. Ne ho lekat... Snažím se své studenty učit, aby se nedali obalamutit penězi a aby se nesnažili šokovat a překvapovat... Klienti se dnes chtějí prezentovat tím, jak jsou bohatí. To je nesympatické... Když se dělá architektura dobře a se zaujetím, tak se na tom ale nedá vydělat.“

Po slavnostním ceremoniálu se všichni přesunuli do Galerie Jaroslava Fragnera, kde byla zahájena výstava, která potrvá do 11. května 2008. Na modelech, skicách, výkresech i fotografiích jsou představeny studie a realizace ateliéru Šrámková architekti od osmdesátých let 20. století do současnosti. Výstava původně sestavená na podzim minulého roku Michalem Škodou, Pavlem Kolíbalem a Petrem Tejem pro Dům umění v Českých Budějovicích byla aktualizována a doplněna a představuje se nyní pražské veřejnosti. Při příležitosti udělení Pocty ČKA 2007 a k výstavě byl vydán Českou komorou architektů katalog Aleny Šrámkové, který je volně v prodeji.

Autor

• (red)