KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Tištěná čísla    4/2017 - červenec - srpen

4/2017 - červenec - srpen

Editorial

Člověk a robot

Navštívil jsem v poslední době několik akcí, na nichž se skloňovala a ze všech stran přetřásala slova automatizace a robotizace. Někdo by možná řekl čtvrtá průmyslová revoluce. Česká republika je v evropském kontextu nadprůměrně průmyslová země. Pouze Irsko má větší podíl průmyslové výroby na HDP a průmysl tvoří i dominantního zaměstnavatele v ČR – podle dat Eurostatu v něm pracuje 29 % Čechů. Řada z nich na dělnických a méně kvalifikovaných technických profesích, jež jsou potenciálně nejvíce ohroženou skupinou, kterou může robotizace „požrat“.

Máme se tedy bát radikálních změn v průmyslu, po kterých zůstanou tisíce lidí na dlažbě? Ředitelé a majitelé firem i továren mají jasno. Automatizace výroby snižuje náklady, zrychluje a zefektivňuje výrobu, roboti nedělají chyby a navíc nemají odbory. Světové banky (Merrill Lynch, Morgan Stanley aj.) vyvíjejí robotické poradce a investiční poradce s umělou inteligencí, kteří nahrazují finanční experty z kamenných bankovních domů. Pokud jste dnes klientem velké zahraniční banky a nemáte v ní alespoň milion dolarů, nikdo se vám nebude osobně věnovat a budete dostávat pouze automatické výpisy z účtů a zprávy o stavu investic. Z hlediska banky logická věc – automatizací procesů ušetří. Ale co člověk, je spokojený s rolí anonymního kolečka ve světě robotů?

Přes velkou průmyslovou revoluci v 18. a 19. století ještě na počátku 20. století pracovala drtivá většina lidí v zemědělství. I dnes v extrémně průmyslovém Německu dominovali zaměstnanosti zemědělci. Během desetiletí převzaly většinu polních prací stroje a člověk se buď naučil jejich inteligentnímu používání, nebo se posunul do nově vznikajících průmyslových odvětví. Perfektním příkladem je román Hrozny hněvu od Johna Steinbecka z roku 1939. Farmáři jsou nuceni odejít z rodné Oklahomy, protože práci lidí přebírají kombajny. O deset let později zažívají jejich potomci ve městech ukázkový americký sen.

I nyní stojí před průmyslem výzva, jak naložit s lidmi, jejichž práci čím dál rychleji přebírají roboti. Najít jim místo, které eliminuje společenská rizika a průmyslu pomůže zachovat celosvětovou konkurenceschopnost.

Většina kapitánů průmyslu se shodne na tom, že řada zaměstnání během deseti let zanikne. Ale jako vždy v dějinách recipročně vzniknou nové profese. A klíčové bude, jak zareaguje na měnící se svět školský systém. Aby dokázal najít lidem (a hlavně je připravit) kreativní pozici ve světě robotizace a automatizace. Věk dělníků pomalinku končí a je otázka, zda stávající tlak na protežování učňovského školství je tou správnou kartou pro naši průmyslovou budoucnost.

Na Vaše názory se těší,

Petr Svoboda a redakce Konstrukcí

Obsah

O čem se mluví

Architektura

Projektování konstrukcí, software

Investiční celky – Centrum Chodov

Montáž konstrukcí

Povrchové úpravy

Strojírenství

Opláštění budov a fasády

Průmyslové podlahy

Vodohospodářské stavby

Partneři

Zajímavosti z oboru

Komerční prezentace

Související obsah (tištěná média)

4/2017 - Halové a střešní konstrukce
4/2017
Halové a střešní konstrukce

Předplatné

Časopis KONSTRUKCE si můžete objednat na http://predplatne.konstrukce-media.cz/, nebo kontaktujte slečnu Moniku Odstrčilovou – T +420 597 317 578, M +420 733 530 695, odstrcilova@konstrukce-media.cz.

Inzerenti

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice