Výšková budova pro Prahu
Rubrika: Architektura
DIPLOMOVÉ PRÁCE MLADÝCH ARCHITEKTŮ V. - V tomto vydání časopisu Konstrukce (č.5/2008) vám představíme poslední z vybraných diplomových prací mladých architektů, které soutěžily v loňském ročníku VIII. Přehlídky diplomových prací. Důvodem je fakt, že právě vrcholí letošní finále této soutěže a v následujících vydáních vám opět přineseme výběr prací, které nás nejvíce zaujaly, byť třeba neobsadily příčky nejvyšší. Tentokráte opět dáme prostor ženě a projektu výškové budovy. Ta by podle představ architektky měla stát v Praze, a porota ocenila její jasný nezdobný hranol výškové stavby, dobré proporční dělení i návrh funkčního využití.
Výšková budova pro Prahu - Vedoucí diplomního projektu: Roman Koucký
NATÁLIA ČTVRTNÍČKOVÁ
- Narozena: 1980, Poprad, SR
- Vzdělání: 1999–2007 FA ČVUT Praha
- Praxe: Ateliér KAVA, Praha; Ateliér UM, Praha; Studio Olgojchorchoj, Praha; Ateliér H.R.A.
Projekty:
- Novostavba rodinného domu, Třebotov, srpen 2008, s J. Klaškom
- Velkokapacitní nadzemní parking pro CZU, Praha Suchdol, srpen 2007, ateliér KAVA
- Dostavba Staroměstského náměstí, říjen 2006 – květen 2007, AVU
- Výšková budova pro Prahu, říjen 2006 – leden 2007, diplom FA ČVUT
- Návrh pracovního stolu pro FA, únor 2005 – červen 2005, FA ČVUT
- Rozvojová místa pro Prahu, leden 2005 – červen 2005, FA ČVUT
- Hledání potenciálu SJ magistrály, Praha, únor 2004 – červen 2004, FA ČVUT
- MeatFactory v Holešovicích, Praha, únor 2004 – září 2004, s Ondřejem Kopečným, studio Olgojchorchoj
- Workshop Vogelsang, říjen 2004, s I. Dvořákovou, M. Blankem, O. Duškem, R. Žďánskym, RWTH Aachen, DE
- High-rise in Eindhoven, říjen 2003 – únor 2004, stáž TU/e Eindhoven, NL
- Motorest Břiství, dálnice D11, říjen 2002 – leden 2003, FA ČVUT
- Individuální bydlení, Hostivice, leden 2002 – červen 2002, FA ČVUT
- Polyfunkční dům Flóra, Praha, říjen 2001 – leden 2002, FA ČVUT
- Dům pro mne, únor 2000 – červen 2000, FA ČVUT
AUTORSKÁ ZPRÁVA
Téma výškových budov je nejen pro odbornou veřejnost velice choulostivé, zvláště pak v atmosféře Prahy jako kulturněhistorického fenoménu. Vertikalita s sebou nekompromisně nese potenciál vytvoření nového landmarku lokality, a to ve smyslu kladném i záporném, ale vertikalita rozhodně neznamená exhibici. Nevidím smysl výškové zástavby ve vygenerování umělé jedinečnosti k oživení genia loci místa nebo snad vytvoření nového středobodu lokality s absencí tradičních vazeb na strukturu města. Oslovuje mě myšlenka zahušťování struktury sídla versus plošná expanze do volného prostoru.
Cením si úspěšné recyklace již mrtvého prostoru a přemýšlím o vertikálním urbanismu jako o symbióze polyfunkce. Zavrhuji monofunkci pro její nekontinuální komunikaci s urbánním kontextem, který je v případě výškové budovy nutno chápat v měřítku celého města. Nahlížení na koncept tohoto domu výrazně formovaly pocity z vnímání vertikální dominanty, ať už v bezprostřední konfrontaci z parteru, nebo na horizontu města. Zajímá mne pocit člověka existujícího v interiéru budovy a odkázaného na strojní cirkulaci vzduchu, člověka stojícího u okna, které ho dělí od vnějšku a nedává mu šanci okusit exteriér. Nevytvářím proto chiméru odkázanou svou existencí pouze na stroje, vytvářím prostory, jejichž každý interiér má svůj vlastní exteriér ve formě „lodžie“. Ta funguje v interiéru jako zpříjemnění pobytu v domě, zajišťuje cirkulaci čerstvého vzduchu a svou hloubkou slouží jako slunolam. Současně v exteriéru definuje elementární živý segment fasády, měnící se během dne, měsíce, roku, a tím bourá jeho monotónnost.
Povyšuji fasádu na něco víc než pouhou demarkační linii dělící interiér od exteriéru. Svůj návrh vkládám do kontextu studentského urbanistického návrhu území Pankráce z téhož ateliéru. Je to způsob, jak lze poukázat na řešení tohoto území kompaktní výškovou zástavbou.
PROČ VE SVÉM PROJEKTU POČÍTÁM S OCELOVÝMI KONSTRUKCEMI?
Ocelová konstrukce pro výškovou budovu je obecně vhodné řešení. V mém projektu se konstrukční řešení odvíjí jednak od výšky budovy, nároků daného místa na klimatické poměry a nároků na flexibilitu vnitřních pronajímatelných prostor a jednak od existence polyfunkční náplně budovy. Celkově se dimenze vertikální nosné konstrukce v mém projektu může jevit předimenzovaná. Počítám jak s obložením prvků protipožární vrstvou a vnějším obkladem, tak s rozvody instalace. Vzhledem k tomu, že jsem se pohybovala v úrovni studie, předpokládám podrobné řešení a dimenzování nosných prvků v dalších fázích projektu.
MŮJ NÁZOR NA OCELOVÉ KONSTRUKCE V ARCHITEKTUŘE
Nároky současného klienta na architekturu se zvyšují. Ocel je materiál, který do značné míry umožňuje tyto nároky uspokojit. Konstrukce z oceli pro mě znamenají podstatně svobodnější práci s prostorem. Jejich využití vede v architektuře jak k zajímavým tvarováním, tak k odvážnějším dimenzím prostoru. Mám ráda subtilnost nosných prvků ocelových konstrukcí a jimi vzniklé jemné struktury. Schizofrenii ocelových konstrukcí vidím v nutnosti protipožární ochrany. Zakrytí, obalení či nátěr potlačí podle mě přirozenost materiálu v estetickém vnímání architektury.
In the next part of the regular series on young architects, we would like to introduce the project of a high-rise building for Prague from the studio of Natalia Čtvrtníčková. The topic of high-rise buildings is delicate not only for the professional public, but especially in the atmosphere of Prague being a cultural and historical phenomenon. The steel structure for a high-rise building is generally a suitable solution. The demands of recent clients for architecture are increasing. Steel is a material which enables to satisfy these demands to a certain extent. The steel constructions mean a signifi cantly more free work with space.