„Všemožné ekologické certifikace jsou jenom pozlátka a marketingové triky,“
Rubrika: Architektura
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE doc. Ing. arch. Jakub Cigler, šéf studia JAKUB CIGLER ARCHITEKTI, a. s. (JCA).
Začnu obligátní otázkou. Jak a kde bydlí uznávaný architekt?
V podkrovním bytě na Jánském Vršku. Třetí patro bez výtahu a další schodiště uvnitř bytu, který má celkem čtyři malá patra. V podstatě co patro to pokojík. Ale výhledy ze všech okýnek jsou fantastické. Neznám lepší místo k pozorování Prahy než z mé mikroterasy, kde z hřebenu střechy vidím Petřín a střechy celého centra.
V ČR nese nesmazatelnou stopu studio JCA přímo v hlavním městě. Jak se díváte na současné snahy komunálních politiků o budoucí podobu centra Prahy? Ptal se Vás například někdo z Magistrátu na Váš názor?
V tomto ohledu pozoruju pozitivní posun. Paní primátorka je mimořádně agilní dáma a vehementně se snaží rozpohybovat řadu projektů, které pokud se podaří realizovat, tak se Praha dost výrazně změní. Navíc organizuje řadu konferencí, kde mám spolu s řadou dalších lidí z oboru možnost presentovat své názory. Takže v tomto okamžiku jsem po hodně dlouhé době optimista.
Má ještě vůbec nějaké jiné město v ČR, kromě Prahy nebo Brna, potenciál na stavby světového formátu?
Stavbu světového formátu můžete postavit kdekoliv. K tomu nepotřebujete velkou metropoli. Záleží na míře osvícenosti investora. Na druhou stranu jsem přesvědčen o tom, že existence architektonických superstars je spojená především s boomem nových ekonomik, jakými jsou Čína nebo Emiráty. Osobně si čím dál víc vážím skromných a kvalitních realizací, které někdy nejsou tak oslňující, ale obohacují život třeba pár lidem na malém městě. Na tom se dá měřit kultivovanost dané země nebo oblasti.
Vaše jméno stojí za celou řadou velkých komerčních projektů jak u nás tak v zahraničí. V čem spatřujete zásadní rozdíl v přístupu k architektuře a stavebnictví u nás a ve světových metropolích?
Na začátku máte pocit obrovských rozdílů mezi jednotlivými metropolemi, ale nakonec zjistíte, že je to všude a vždy o štěstí na kvalitního klienta. Bez porozumění s klientem jsou všechny snahy úplně marné.
Co zásadně chybí v českém veřejném prostoru?
Kvalita veřejného prostoru závisí nejvíc na kvalitě společnosti, která veřejný prostor používá. U nás je zvykem se chovat jako obyvatel a ne jako občan. My většinou jen ve městech bydlíme a čekáme, kdo nám naservíruje kvalitní veřejný prostor. Například v Berlíně je možné všude pozorovat, že občané jsou aktivní spolutvůrci okolí svého bydliště a to považuju za ideální stav. Nečekejme na realizaci vítězných návrhů urbanistických soutěží, ale začněme se každý za sebe podílet na zlepšení svého okolí. Často i maličkost vytvoří pozitivní atmosféru.
Vaše jméno je spjato například s projekty společnosti PENTA. Jak se spolupracuje s firmami takovéhoto formátu? Dávají Vám více prostoru?
Pro Pentu naše kancelář vyprojektovala řadu úspěšných staveb a proto doufám mohu říct, že náš tým je pro jejich tým respektovaným partnerem. A to je skvělý předpoklad dobré spolupráce. Vzájemná důvěra!
Jaká je podle Vás budoucnost komerčního developmentu? Existují ještě nějaké hranice, které ve výstavbě chytrých a ekologicky šetrných kancelářských budov mohou být překonány?
Ohledně ekologicky šetrných budov je třeba říct, že se ve stavebnictví se šetřit v podstatě ještě nezačalo. Všemožné ekologické certifikace jsou jenom pozlátka a marketingové triky. Stejně, jako nevyřeší globální oteplování, když benzínová auta budou mít namontované katalyzátory. Tento problém je ale řešitelný pouze komplexním pohledem na řadu zdánlivě nesouvisejících předpisů, jako je například hygienická norma. To je ale téma na samostatnou publikaci…
Jaká je vaše zkušenost s „Digital planing“? Svůj vlastní nástroj nedávno představila například společnost SCHINDLER…
Jestli máte na mysli BIM, tak můžu potvrdit, že je to nástroj, který pokud se využívá smysluplně, tak projekčnímu procesu výrazně pomáhá. Problém ale je v tom, že na tento systém v pravém smyslu tohoto termínu, je nastaveno jen málo projektantů, ještě méně investorů a v podstatě žádné stavební společnosti. Ale situace se rychle mění a brzy určitě dojde k širšímu využití.
Na jakých zajímavých projektech aktuálně pracujete?
Momentálně je skvělé období. Investoři prověřují různé brownfieldy k novým využitím a to otevírá možnosti pro recyklaci skvělých industriálních staveb a obohacení měst o dosud nevyužívané oblasti a jejich transformaci na subcentra s novou kvalitou. Například projekt Pragovky ve Vysočanech bude doufám jedním z příkladů.