„Velkoformátové smalty jsou odolné a mohly by najít uplatnění v architektuře“
Rubrika: Architektura
vysvětluje kurátorka SMALT ARTU Ivana Štenclová.
Můžete vysvětlit spojení SMALT ART a VÍTKOVICE?
V rámci Vítkovic se každoročně uzavře tamní smaltovna a jsou osloveni umělci z celé republiky, kteří přijedou tvořit. Pracuje se s plechy o rozměrech 2,5 × 1,5 – 2,5 m. Principem je, aby se do budoucna vytvořila nová disciplína, která by našla své uplatnění třeba v architektuře. Je to úžasná věc, odolá všemu, venkovnímu prostředí, nedrží na tom grafity a lze tak umělecké dílo začlenit prakticky kdekoli. Fasády, metro atp., možnosti jsou větší. Vzhledem k technice a rozměrům plechů by jinde ani podobná akce uspořádat nešla. Tady je na místě zmínit obrovské zapálení generálního ředitele Vítkovic, a. s. Ing. Jana Světlíka, který je známým mecenášem umění a pro tuto akci neváhá na týden uzavřít smaltovnu a dát umělcům k dispozici zaměstnance. Myslím, že ne každý manager by toho byl schopen.
V čem by podle vás mohly být velkoformátové smalty přínosem pro současnou architekturu?
Největší problém tíha plechu. Pokud by se vymyslel kazetový systém, bylo by možné využít i jinak, než jen na pevné instalace. Unikum je v tom, že klasický obraz přenesete ven. V tom spatřuji jedinečnost této techniky. Nemusí se ale realizovat pouze klasické malířské techniky. Lze na plechy aplikovat i sítotisk, což podstatně rozšiřuje možnosti využití. Navíc odolá opravdu všemu, což je v praxi odzkoušeno například na silech, které Vítkovice dodávají a jejichž dílce jsou touto technikou povrchově upravovány. Myslím si, že například monotónní interiéry metra by touto technikou podstatně ožily, ale využití by zcela určitě našla i v jiných veřejných prostorech. O kráse smaltu se nakonec lidé mohou přesvědčit sami. Od června do podzimu lze každoročně smalty spatřit před ostravskou radnicí a pro zájemce v nejbližší době odstartují stránky www.smaltart.cz.
Můžete přiblížit samotnou techniku velkoformátového smaltu?
Samotný třímilimetrový plech o tak velkých rozměrech sloužící jako základ díla je světové unikum. Takovýto formát uměleckého smaltu lze realizovat jen na třech místech na světě. Surový plech se otryská, očistí, odmastí a posléze je na něj nanesena základová vrstva smaltu, na kterou malujeme. Maluje se smaltovými barvami, které jsou na bázi křemičitého skla a jsou vodou ředitelné. Po zaschnutí se plechy věší na smaltovací linku a projdou vypalovacím procesem. Ten se může i několikrát opakovat.
Vzhledem k charakteru této techniky jsme sice odkázáni pouze na výrobní prostory Vítkovic, ale je to obrovská zkušenost. Máme k dispozici zaměstnance smaltovny, protože manipulace s tak velkými plechy je trochu problematická. O jedinečnosti akce svědčí rovněž fakt, že letos pozvání přijali i takoví čeští umělci, kteří se doposud různým sympóziím vyhýbali, jako například pan Rittstein, nebo profesorka Svobodová.
Jak na zkušenost se smalty reagují samotní umělci?
Principem sympózia je rovněž pozývat některé umělce vícekrát, takže si to vlastně první rok osahají a další rok už vědí, do čeho jdou a přijíždějí s konkrétními náměty. Řadu umělců láká i Ostrava samotná, protože město neznají. Samotnou techniku si pochvalují i samotní umělci, jejichž jediným problémem je pouze týdenní doba trvání sympózia. I přesto se kvalita smaltovaných děl rok od roku zvyšuje. Je to dáno i tím, že pozvaní umělci přešli od abstrakcí k reálným malbám, které jsou více propracovanější. Nějaké akce tohoto druhu se konají i jinde v ČR nebo ve světě, ale vzhledem k velikosti je to světová rarita.