Úprava železničního nádraží v Kladně

• Foto
• Mapa

Vedoucí diplomního projektu doc. Ing. arch. Patrik Kotas

Ing. arch. MICHAL SMILEK (narozen 1982, Česká Lípa)

Vzdělání:
2002–2008 FA ČVUT Praha

Praxe:

• 2003–2004 atelier Ing. Koloucha, Kladno
• 2005–2007 atelier HEXAPLAN, Praha
• 2007 odborná týdenní stáž v Budapešti – konstrukce a design mostů na Dunaji
• 2008 Atelier 111, Praha
• 2008–2009 DNA arquitectos, Barcelona

V současné době ukončil odbornou stáž v Barceloně a připravuje se na práci v Praze. Velmi jej zajímá úprava veřejných ploch a design mobiliáře a rád by se jím také v budoucnu zabýval.

Projekty:

• 2002 mobiliář a drobná architektura pro slavnost květin, pořádanou obcí Housle (poblíž Roztoků u Prahy)
• 2003 Dřevohliněný dům pro Kladno
• 2003 Lávka přes ostrov Štvanici
• 2004 design polohovatelného křesla
• 2004 Kulturně univerzitní centrum Baťovy univerzity ve Zlíně
• 2004 Projekt minimalistického rodinného domu v Kladně, atelier ing. Koloucha
• 2005 Urbanismus Holešovic
• 2005 Publikace projektu Kulturně univerzitního centra Tomáše Bati ve Zlíně v odborném časopise Stavba
• 2006 Design městského vozítka – kupémobilu, schopného převazu v železničních vagónech na delší vzdálenosti
• 2006 V rámci workshopu v Telči zabývající se architekturou spojující vodu a město, projekt povznesení centra lokality a zapojení okrajových částí, projekt mobiláře, drobná architektura spojená s vodou atd.
• 2007 Účast na výstavě v galerii Na nábřeží v Praze s projektem Kulturně univerzitního centra Tomáše Bati ve Zlíně 2007 V rámci workshopu v Suchohrdlech (vesnice na jižní moravě) projekt regenerace lokality, nalezení nové identity vesnice, analýza aktivit obyvatel a strategie nového rozvoje.
• 2008 Úprava železničního nádraží v Kladně – diplomní projekt
• 2008 Přestavba stodoly v rodinný dům ve Velkém Přítočně u Kladna
• 2008 Spolupráci na projektu mateřské školky v Ledenicích

AUTORSKÁ ZPRÁVA
V souvislosti s rozvojem rychlodráhy vedoucí z Prahy do Kladna se plánuje přestavba a modernizace všech železničních zastávek na území Kladna. Hlavní nádraží má z hlediska přepravy osob největší význam, protože se vyskytuje nejblíže plochám s velkou koncentrací bydlení, tedy v blízkosti sídliště Kročehlavy. Přilehlé nevyužité a zdevastované plochy byly využity k vytvoření nového obchodně administrativního centra s dopravním terminálem.

Koncept vychází ze dvou předpokladů:

1. Úprava dopravní situace, která je ovlivněna složitými podmínkami a tvarem železničních ploch, budov a zařízení.
2. Z kročehlavského sídliště vychází dva výstupy: první je pěší promenáda s obchody v parteru a druhá motorová komunikace.

Propojením nejdůležitějších cest v území se vytvořila trojúhelná urbanistická struktura. Tento systém diagonál posilují dvě pasáže, které propojují prostřednictvím těchto „výstupů“ sídliště s přednádražím prostorem. Protože je poptávka po regionální dopravě osob opravdu vysoká je výhodné vytvořit zde dopravní terminál spojující autobusové nádraží s vlakovým.

V Kladně je mnoho území, zdevastovaných, dnes již neaktivní, průmyslovou činností. V blízkosti železničního nádraží se vyskytují skládky palet, odpadů a sběrny různých surovin. Dříve přilehlý areál sloužil jako překladiště a shromaždiště uhlí se specifickou industriální architekturou.

Po dvou staletích stavebních úprav však z původních budov zůstala pouze výpravní budova, blízké ubytovny pro bývalé zaměstnance dráhy a na severovýchodě území staré železniční depo. Autobusové nádraží se nachází v blízkosti rušné ulice a je symetricky rozděleno na dvě poloviny, jedna slouží městské hromadné dopravě a druhá regionální. Na kruhovém obratišti každé části nádraží stojí výpravní budova. Budova železničního nádraží je s těmito autobusovými výpravními budovami spojena velkým přednádražím prostorem, který má svou úpravou vzdávat hold průmyslové minulosti na Kladensku. Rovnoběžně s železničním nádražím se navíc nachází pomník průmyslu. Na levé straně od přístupové cesty k železniční výpravní budově se nachází promítací a besední sál. Na střeše tohoto sálu lze jako na tribuně sledovat kolemjdoucí, či vyčkávat na příjezd svých blízkých. Na pravé straně je galerie uspořádaná do trojúhelných hranolů a fungující jako labyrint. Návštěvník tak může vnímat obrazy (exponáty) z různých úhlu a výšek.

OCELOVÉ KONSTRUKCE POUŽITÉ V NÁVRHU
Ocelové konstrukce jsem v projektu použil, abych vedle jednoznačných výhod materiálu, upozornil na kladenskou tradici výroby ocele a abych vzdal hold průmyslové minulosti na Kladensku. Ocel se v průmyslových stavbách vedle betonu totiž velmi často používala a používá a tvar konstrukcí a forma architektury byla inspirována reliktem průmyslové architektury, který se vyskytuje v oblasti Kladno-Koněv, tj. místem, kde stály dříve vysoké pece. Dnes je to místo, pro které se těžko hledá využití, podloží je kontaminované výrobou a konstrukce a zařízení jsou zastaralé a proto nefunkční.

Výhody ocele v konstrukcích jsou nesporné: umožňují vytvořit, díky svým vlastnostem: lehkosti, pevnosti a pružnosti, velmi subtilní, elegantní a přitom tuhé struktury. Přístřešek nástupiště železničního nádraží by měl spojovat historické, průmyslové motivy s reprezentativními prvky civilní architektury vlakových nádraží. Jako inspirace byl použit systém větvení rostlin, upravený do pravidelné formy. Osová vzdálenost dvou sloupů je 9,7 m a výška 4,5 m. Ve výšce 1,5 m nad zemí k hlavnímu sloupu přisedají čtyři užší podpěry a ve výšce 3 m nad zemí další čtyři. Konstrukce je vyrobena svařením z ocelových profi lů a štíhlost prvků umožňuje klenební roznášení sil. Krytinou je potištěné sklo.

PŘEDNÁDRAŽNÍ PROSTOR
Před hlavní budovou nádraží je umístěn objekt pomníku průmyslu v Kladně společně s otevřenou galerií. Pomník je betonový, ale je vyztužen polem ocelových sloupů, které plynule pokračují v galerii. Ta je vyztužena příhradovinou a celek je spojen lanovou sítí. Výška sloupů je 5,2 m, osová vzdálenost v podélném směru je 3,5 m a v příčném směru 4,5 m. Sloupy jsou kruhového profilu a příhrady jsou z páskové ocele, ke sloupům přišroubované u paty a hlavy. Na střechu pomníku se lze posadit jako na tribunu a galerie je složena z hranolů s trojúhelnou podstavou, ukotvených v různých výškách, což umožňuje návštěvníkovi sledovat expozici z různých výšek, stran a úhlů.

AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ
Přístřešek autobusového nádraží má konstrukci složenou ze čtverců a diagonál svařovaných z ocelových jaklů. Výplní ocelových rámů jsou potištěná skla. Osová vzdálenost mezi sloupy je 3,3 m. Horizontální konstrukci podporují sloupy složené ze čtyř tyčí. Ve výšce 1,2 m nad zemí ze sloupků vybíhají kruhové podpěrky pro stojící cestující. Tvar a design konstrukce je zjednodušenou formou přístřešků nad peróny železničního nádraží.

Modification of the railway station in Kladno
Last project this year of young architects thesis deals with possible modification of the railway station in Kladno. The station roof the railway station platform should connect the historic, industrial motifs with representative elements of civil architecture o train stations.  The inspiration was the system of plants branching adapted into a regular form. The bus station roof has a construction made of squares and diagonals welded from steel pipes. The steel frames are filed with printed glass.

Autor

• Ing. Arch. Smílek Michal