Tenisová hala v Turnově s netradičním technickým řešením konstrukce

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ
Najít nejvhodnější konstrukční, technologické a ekonomické řešení pro tento objekt bylo úkolem počáteční studie. Z jednotlivých variant byl nakonec zvolen stále více se rozvíjející systém příhradových dřevěných konstrukcí, kde jsou jednotlivé dřevěné prvky spojené ocelovými styčníkovými deskami s prolisovanými trny. Samotný systém sestavený z příhradových prvků je velmi variabilní, staticky spolehlivý, úsporný, a proto jeho význam a využití v moderním stavitelství neustále stoupá.
Úvodní konstrukční studie, která byla zpracována v roce 2004, vycházela z provozních podmínek haly, kde investor vyžadoval oddělit jednotlivé kurty stabilní průhlednou sítí. Proto byl na střed haly navržen příhradový ocelový sloup, který zajišťoval stabilizaci dělící sítě, ale zároveň posloužil jako podpora pro spojitý příhradový ocelový průvlak, do kterého byla zavěšena nosná konstrukce střechy, která byla navržena z příhradových dřevěných vazníků se styčníkovou deskou. Na vnějších stranách byl sedlový dřevěný vazník s vyklenutými segmentovými úseky spodního pasu uložen a ukotven na monolitické železobetonové stěny.
Výchozí statický model pro návrh nosné dřevěné konstrukce vycházel z předpokladu, že obvodové železobetonové stěny budou plnit funkci pevných nepoddajných kloubů a střední skrytý ocelový příhradový nosník bude zajišťovat přenos svislé složky reakce (posuvný kloub). Výsledky statické analýzy posloužily pro návrh navazujících podpůrných konstrukcí a následně pro vypracování dokumentace pro stavební řízení.
Stavební povolení na tento objekt bylo vydáno ještě před účinností nové normy pro zatížení sněhem, která určuje nové rozložení sněhových oblastí v ČR. Jelikož realizace nosné dřevěné konstrukce proběhla až v roce 2007, snažili jsme se prověřit a případně přizpůsobit návrh konstrukce tak, aby vyhověla i novým normovým požadavkům. Turnov se přemístil z II. do III. sněhové oblasti, a proto došlo k nárůstu zatížení sněhem přibližně o 43 % (základní hodnota tíhy sněhu Sk = 1,05 kN z původní normy se zvýšila na hodnotu Sk = 1,5 kN).

Montáž dřevěné části – na středový ocelový průvlak byly postupně
z obou stran přisazovány dřevěné vazníky.

REVIZE STATICKÉHO NÁVRHU KONSTRUKCE
V době revize statického návrhu dřevěné nosné konstrukce, již byly provedeny obvodové monolitické železobetonové stěny (ŽB), které byly dimenzovány na zatěžovací účinky dle požadavků původních norem. Museli jsme tedy najít řešení, které nebude již více přitěžovat ŽB stěny. Změnou geometrických a konstrukčních parametrů dřevěné příhradové konstrukce a po důkladné celkové statické analýze celé soustavy se podařilo navrhnout požadovanou konstrukci tenisové haly, která vyhoví současným normovým požadavkům. Montáž dřevěné části probíhala v září 2007, kdy byly na středový ocelový průvlak postupně z obou stran přisazovány dřevěné vazníky, které byly montážně spojeny ve třech místech na ose symetrie. Vazníky byly umístěny v osové rozteči 1.200 mm. Stabilizace celé konstrukce je tvořena soustavou čtyř „větrovacích polí“, kde rovnopasé vazníky jsou umístěny jak při horních, tak i při spodních pasech lomeného vazníku. Přenos vodorovných sil v rovině horních pasů vazníků je zajištěno celoplošným deskovým bedněním z desek OSB 3 umístěných na vazbu s lepenými pery a drážkami, které přechází nad vnějšími podporami na svislou část vazníku. Stabilita na spodním pase a po vnitřních prvcích příhradového vazníku je zajištěna soustavou zavětrovacích prken.

Technický řez halou

TECHNICKÉ ŘEŠENÍ
Nové technické řešení tenisové haly v Turnově rozšiřuje katalog již známých konstrukčních systémů, které byly do této doby běžně používány. Vnitřní halový prostor splňuje veškeré požadavky investora při zachování výhodných finančních nákladů na konstrukci. Změny v zatěžovacích normách se staly impulsem pro hledání nových, lepších technických řešení, kde se podařilo důkladnější analýzou eliminovat především zvýšené nepříznivé vodorovné silové účinky na obvodové konstrukce a zajistit tak bezpečný provoz i pro nové zatěžovací požadavky.

Autor

• Ing. Šrůtek Zbyněk