První etapa výstavby kampusu Masarykovy univerzity v Brně – pavilony ILBIT
Rubrika: Architektura
Vloni v srpnu byla v Brně uvedena do provozu první etapa stavěného Univerzitního kampusu Bohunice, část zvaná ILBIT (Integrované laboratoře biomedicínských technologií – pozn. red.). Jsou to první čtyři budovy (propojené komunikační chodbou) z uvažovaných tří desítek objektů celého komplexu z úvodní studie. Další část AVVA (Akademický výukový a výzkumný areál) je rozdělena do několika etap výstavby. Rozsah komplexu – s ohledem na požadavky univerzity a finanční možnosti – se stále upřesňuje.
The first stage of construction of the Masaryk University Campus in Brno – pavilions ILBIT
The first stage of construction of the University Campus Bohunice started in Brno last August – an area called ILBIT (integrated laboratories of biomedical technologies – editorial comment). These are the first buildings (interconnected by a corridor) out of 30 intended objects of the whole complex. The next phase – AVVA (academic tutorial and research premises) – is divided into several stages of construction. The extent of the complex – with regard to the requirements of the university and financial competence – is still being discussed.
ROZDĚLENÍ ETAP
Rozdělení celého komplexu je momentálně prezentováno takto:
První etapa
• ILBIT (čtyři objekty + komunikační koridor VH1) – realizováno 2005
Další etapy
• AVVA Modrá (deset objektů, knihovny, dvě lávky) – byl vybrán zhotovitel
• AVVA Červená (infrastruktura) – uděleno stavební povolení
• AVVA Žlutá (osm objektů, dvě sportovní haly, lávka) – připravena studie DSŘ
• AVVA Zelená (devět objektů, velké posluchárny a děkanáty) – studie
Všechny stupně projektů pocházejí z architektonické kanceláře A Plus Brno, která je autorem projektu celého komplexu. Kancelář OKF zpracovává části týkající se ocelových konstrukcí a opláštění objektů.
PAVILONY ILBIT
Komplex slouží fakultám Masarykovy univerzity jako vědeckovýzkumné laboratoře. Ze stavbařského hlediska jsou objekty doslova prošpikovány spoustou technologických vedení, např. rozvody několika technických plynů, oddělenou chemicky odolnou kanalizací, samostatně řešeným odvětráním chemických laboratoří a digestoří,dále jsou v objektech vestavěny čisté prostory, na střeše pavilonu A2 jsou botanické skleníky (byly navrhovány jako pylotěsné pro transgenní rostliny), v suterénu, průjezdném i pro popelářské vozy, jsou sklady pro separovaný zvláštní a chemický odpad, kopulovité podzemní prostory magnetické rezonance a parkoviště.
Pohled na zavěšenou část koridoru VH1 spojující pavilon A2 a A3
Celková osová délka pavilonů je 58 m. Podélné rámy příčně spojují stropnice se ztužidlovými poli na rozpětí 4,65, 4,30 a 4,65 m. Obvyklá osová šířka pavilonu je tedy 13,6 m. Rozdílná zatížení na chodbách a vědeckých pracovištích umožnila při rozdílném rozpětí užití stejného profilu stropnic. Stropy jsou železobetonové s trapézovými plechy na rozpětí obvykle 2 m.
Axonometrie univerzitního kampusu (vyznačení části ILBIT; podklad A Plus Brno)
POŽÁRNÍ OCHRANA OK
Požadavek architektů na to, aby vnitřní kruhové ocelové sloupy byly pohledové, nás vedl k zajištění požární odolnosti sloupů vybetonováním jejich jádra. Výpočtem a expertním posudkem se podařilo prokázat použitelnost tohoto řešení. Realizace nepřinesla větší obtíže, jen bylo kvůli termínu betonáže (zimní měsíce) nutné zajistit tuhnutí a tvrdnutí betonu ohřevem. Železobetonové stropy byly dimenzovány tak, aby nepotřebovaly dodatečnou protipožární ochranu – na rozdíl od vodorovných nosných ocelových konstrukcí, které bylo třeba nastříkat na požadovanou požární odolnost omítkovinou, respektive opatřit nátěrem.
Pavilon A6 a spojení s koridorem VH1
Celý nezkrácený článek si můžete přečíst v čísle 2/2006.