„Pro město s rozsáhlým historickým jádrem jako je Písek, jsou velmi zajímavé technologie, které jsou uplatnitelné i ve starší zástavbě,“

• Foto

Paní starostko, jak se zatím daří naplňovat vizi Smart City Písek? Co se udělalo loni a jaké úkoly před vámi stojí letos?
Vizi Smart Písek se nám daří naplňovat velmi dobře. V minulém roce se město Písek zapojilo jako follower city do evropského projektu +CityxChange. Hlavním tématem tohoto projektu je budování energeticky pozitivních čtvrtí (Positive energy blocks, PEB). V rámci těchto bloků je cílem postupně budovat energeticky pozitivní budovy, které v celkové roční bilanci vyprodukují více energie, než samy spotřebují. Toho je dosahováno především nasazováním obnovitelných zdrojů energie a aktivním využíváním nadprodukce energií mezi budovami v bloku. Město Písek je teprve třetím městem v ČR, které uspělo v podobném projektu (po Praze a Brně) a prvním městem pod sto tisíc obyvatel. Více o tomto projektu se čtenáři mohou dočíst na stránkách https://cityxchange.eu/. 

Dále jsme v minulém roce úspěšně nastartovali zavádění chytrého měření (smart metering) v budovách města v podobě pilotního projektu založenému na internetu věcí (IoT) a momentálně připravujeme jeho další rozvoj. Velkým tématem je také práce s energetickým managementem budov obecně. Město Písek je vlastníkem více než dvou  set budov a v tomto roce bychom chtěli zahájit krok nutné k systémovému řešení energetického managementu města, přičemž zásadní otázkou je zlepšení centrálního systému vytápění.

Přibližme si projekty staveb Občanské vybavenosti ve vlastnictví města Písek, které jsou aktuálně ve výstavbě (či rekonstrukci) a které jsou v plánu pro další roky?
Aktuálně jsme ukončili rekonstrukci bývalé základní školy na novou městskou knihovnu. Dále plánujeme rekonstrukci bývalého domova mládeže, který město získalo ve směně s Jihočeským krajem. Chceme tu zřídit pobytové zařízení pro seniory. Stavba by mohla být zahájena v roce 2020, bude však také záležet na možnostech získání dotačních zdrojů. V současné době probíhají jednání s projektovou kanceláří o funkcích objektu. Předpokládáme, že zde budou použita i chytrá řešení, například využití tepla formou rekuperace, solární panely, samořídící technologie stínící techniky oken v závislosti na slunečním svitu a podobně.

Z pohledu občanské vybavenosti ve vztahu ke Smart City jsou důležité především budovy škol, které skýtají velký potenciál pro nasazování moderních technologií a v rámci již zmíněného projektu +CityxChange budou hrát důležitou roli. Město již řadu let využívá úspěšně programy zaručených úspor (EPC programy) pro snížení energetické náročnosti budov a dále investuje do revitalizací a modernizací městských objektů.

Rekonstrukce vaší knihovny zapadá, předpokládám, do vašeho konceptu smart řešení – Smart City Písek…
Ano. Kromě tradičních funkcí knihovny se zde budou nabízet například prostory pro nové formy spolupráce a podpory mladých a začínajících firem v podobě co‑workingu. Nové ICT vybavení knihovny navíc nabídne vysoce kvalitní bezdrátový internet zdarma pro návštěvníky a informační systém knihovny je připraven pro integraci s dalšími městskými službami v podobě inovované Písecké karty.

Projektant dostal jasné zadání, že tam, kde to jde, musí být uplatněny „chytrá řešení“? Máte na městě nějakého specialistu na „chytrá řešení“?
Architektonické řešení vnitřních prostor je samo o sobě v podstatě chytrým řešením. Vedle moderního informačního systému a zmíněné sofistikované sítě wifi, která bude pro uživatele opravdu komfortní, je zde například čipový systém nastavený na fungování v provozu i mimo provoz knihovny, kdy bude otevřená třeba jen určitá část budovy, například komerční prostory, a podobně. Město má organizační složku Smart Písek, která zajišťovala podklady a podílela se i formou konzultací.

Byly v rámci knihovny uplatněny například prvky EPC (Energy Performance Contracting)? Kolik vlastně ty systémy EPC dokáží uspořit energie v jednotlivých objektech?
Rekonstrukce knihovny byla natolik významná, že se jednalo prakticky o výstavbu nového objektu skrytého za historickou fasádou. Projektová dokumentace zahrnovala samozřejmě propočty tepelných ztrát budovy, resp. místností dle charakteru využití. EPC metoda je vhodná pro objekty, které nepodléhají masivním investicím. Ptáte‑li se na konkrétní čísla, tak například za rok 2017 bylo na školských objektech v Písku dosaženo úspory 3,3 milionu korun.

Předpokládám, že se snažíte získávat informace o trendech ve sledované oblasti… Co Vás konkrétně zaujalo, jaké chytré řešení nebo jaká „vychytávka“?
Pro město s rozsáhlým historickým jádrem jako je Písek, jsou velmi zajímavé technologie, které jsou uplatnitelné i ve starší zástavbě. Konkrétně se jedná například o fotovoltaické panely zabudované do tradičně vyhlížejících střešních krytin, namísto nevzhledných panelů nebo technologie uchování elektrické a tepelné energie. Kromě dílčích technologií jsou důležité i nové systémové přístupy, jako je optimalizace centrálního systému vytápění pomocí lokálních obnovitelných zdrojů nebo nové obchodní modely v oblasti energetiky obecně, například dynamická cena elektřiny.

Mimochodem, jak to vypadá s vaší výtopnou „Samoty“?
Vloni v létě byl uveden do provozu nový plynový kotel. Někdejší mazutová kotelna tak bude mít výrazně ekologičtější provoz, a moderní zařízení zajistí jak pokles emisí, tak také bezproblémový chod výtopny. Výtopna je využívána jako záložní zdroj Teplárny Písek zejména v době plánovaných letních odstávek. Nový kotel má výkon 27 tun páry za hodinu.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav