Přírodovědecké muzeum

• Foto

Vedoucí diplomního projektu doc. Ing. arch. Roman Koucký

ING. ARCH. JIŘÍ PROKOPEC

• Narozen – 5. 7. 1982 v Dačicích
• Vzdělání – ČVUT Praha, fakulta architektury

Praxe:

• 4A architekti 2008
• ateliér 111 2007
• Ing. Pavel Melicher 2005–2007

Projekty:

Školní

• diplomní projekt Přírodovědecké muzeum, ateliér doc. Ing. arch. Romana Kouckého, 2007–2008
• ateliéry Ing. arch. Michala Hlaváčka, prof. Ing. arch. Jana Bočana, prof. Ing. arch. Bohumila Fanty, prof. Ing. arch. Josefa Pospíšila, CSc., 2001–2007

Komerční

• soutěže a studie administrativních, bytových a obchodních staveb, urbanistické studie v ateliéru 4A architekti
• projekt interiéru lasercentra 2008
• projekt interiéru bytu ve Strašnicích 2007
• studie nízkoenergetických domů v Hradci Králové
• studie RD Světice, studie obytné čtvrti s řadovými domy v Českém Brodě ve spolupráci s Ing. Melicherem

Soutěže

• administrativní komplex Bavaria 1. místo 2008
• soutěž Revitalizace Bastionu Novoměstského opevnění odměna 2007
• studentská architektonická soutěž Central Group „Rodinný dům pro 21. století“ 3. cena 2006
• mezinárodní studentská soutěž „architecture for diplomacy“ 2005, postup do druhého kola

Vize do budoucna

• Nabrat cenné zkušenosti při práci v týmu, rozšířit svoje schopnosti, podílet se na zajímavých realizacích, procestovat svět a ovlivnit názory lidí na architekturu…

AUTORSKÁ ZPRÁVA
Přírodovědecké muzeum má vycházet z moderních principů propojení vývoje a stavu fauny, flory a krajiny. Vše ve vztahu k člověku a jeho roli ve světě přírody a krajiny. Hlavní myšlenkou konceptu je znázornění života, u jehož zrodu je buňka – základní stavební jednotkou organismů. A právě ta mě inspirovala při hledání formy a nejen jí. Vnitřní prostor je potom pomyslnou jeskyní, uchovávající nejcennější poklady od prapůvodu po současnost.

Hmota
Hmotu muzea tvaruje a obtéká proudící provoz na hlavní dopravní tepně – magistrále. Svým tvarem hmota maximálně využívá možnosti pozemku a uzavírá se tak do kompaktního a organického tvaru. Její křivky jsou založené na jednoduchosti a čistotě linií. Neexhibuje do okolí, svým měřítkem citlivě reaguje na okolní zástavbu, ale zároveň přináší místu novou tvář. Svou boční stěnu, sousedící s magistrálou, využívá k prezentaci vlastních výstav a propagaci muzea.

Situace
Nová budova Přírodovědeckého muzea využívá své polohy přímo naproti Muzeu hlavního města Prahy, ke kterému se otevírá vstupem a dotváří tak vizuální spojení obou míst v jeden celek. Úpravami parteru před Muzeem hl. města Prahy se obě místa opticky propojují a umožňují dialog dvou odlišných architektur. Vydlážděný předprostor společný pro obě muzea protíná pruh odlišné dlažby, který zvýrazňuje propojení obou budov; nechybí ale ani zeleň. Vzniká tak čistý a přehledný prostor k setkávání, zastavení a podtržení obou budov.

Provoz
Provoz budovy vychází z tvaru dělící se buňky. Budova je vertikálně dělená na pět podlaží. Muzeum je tedy rozdělené na dvě pomyslné části propojené vnitřním atriem přes celou výšku vnitřního prostoru. Zadní širší část je vymezená pro výstavní účely a užší přední část pak pro návazné provozy, jako jsou konferenční sál – 3D kino, kavárna, interaktivní a edukativní centrum, a zázemí pro návštěvníky i zaměstnance. Vstupní převýšené podlaží vítá a láká návštěvníka otevírajícím se prostorem spirálovitého atria, kde jsou ty nejimpozantnější exponáty. Bezpochyby mezi ně patří slonice a kostra velryby (největší exponát – 23 m; jeho délka má zásadní vliv na velikost atria). Zároveň je zmíněné podlaží určené pro dočasné výstavy. Druhé až čtvrté nadzemní podlaží, která spojují šikmé plochy lemující prostor atria, pak slouží pro stálou expozici. Od nejstarších exponátů umístěných v druhém nadzemním podlaží postupujeme k těm nejmladším do vyšších pater.

Pohyb představuje časovou linii, expozice je tedy víceméně chronologická. Celou expozicí návštěvníky provází točité schodiště ve tvaru šroubovice, symbolizující strukturu DNA. Všechna výstavní podlaží protíná jádro s nákladním výtahem a příručními depozitáři. Obal tvoří prosklené vitríny, které uchovávají nejcennější exponáty ve speciálních podmínkách. Suterén je vyhrazený pro zázemí technického zařízení a parking, který svou kapacitou 78 míst a 4 míst pro invalidy vyhoví i pro návštěvníky Muzea hl. města Prahy. Zásobování muzea je řešeno hlavním vchodem. Příležitostné stání nákladních aut je možné přímo před vstupem do budovy v přilehlém pruhu, odkud se vjíždí do podzemních garáží. Doba zásobování muzea i kavárny je mimo otevírací hodiny.

KONSTRUKCE
Muzeum tvoří organická železobetonová monolitická žebrová konstrukce s vloženými podlažími z ocelových roštů, sloupy v suterénu a vnitřními ztužujícími jádry. Výška žeber obvodové konstrukce je 1.000 mm a tloušťka obalové desky je 200–300 mm. Celá konstrukce je navržená z příčných žeber tak, aby umožňovala bezproblémové rozvody všech technologií (sprinklery, VZT, osvětlení, EPS atd.). Nosná konstrukce je zakrytá nehořlavými podhledy, na kterých jsou zavěšené světelné systémy. Celková tloušťka podlaží je 800 mm. V místě ukotvení šroubového schodiště je konstrukce ocelového roštu zavěšená dvěma ocelovými táhly, která přenášejí zatížení do vrcholu žebrové obalové konstrukce.

Dům je založený na železobetonové desce odolávající možným změnám, jako jsou pokles, vibrace apod. Všechny konstrukce v suterénu jsou navrženy z vodostavebného železobetonu tak, aby v případě nutnosti odolaly účinkům záplavové vody. Obvodový plášť je složený z nosné železobetonové konstrukce, hydroizolace, kontaktní tepelné izolace, a opláštění ze segmentů dvojí křivosti z tvarovaného opaktního bílého skla s provětrávanou mezerou. Odvod vody ze střechy je řešený skrytým kanálkem po celém obvodu stavby. Vnitřní povrch stěn je z šedých desek. Vložená podlaží jsou čistě bílá a podlaha je litá, s organickým vzorem. Zastřešení vnitřního atria a kanceláří je navržené z lepených velkorozpěťových perspexových dílů.

PROČ OCELOVÁ KONSTRUKCE?
Hmotu tvoří železobetonová obalová „slupka“ (buněčná stěna), do které se vkládají a zavěšují ocelové rošty tvořící jednotlivá podlaží. Ocelovou konstrukci jsem volil pro svou únosnost, lehkost a variabilitu při případných budoucích změnách. Výsledkem je čistý volně plynoucí prostor, který provází návštěvníky muzea a umožňuje bez problémů měnit celé vnitřní uspořádání expozice. Navíc subtilní roštový systém konstrukce nabízí možnost vedení všech potřebných instalací. Výraznou dominantou vnitřního atria je zavěšené šroubovité ocelové schodiště, které by v jiném materiálovém řešení nemohlo působit lehce.

Museum of Natural Science
The article introduces a diploma project of Ing. Arch Jiří Prokopec, Museum of Natural Science in Prague. The construction of the museum refl ects a cell as a basic structural unit of the structure. The Museum consists of a structural ferroconcrete monolithic finned construction with embedded storeys from steel grates, columns in the basement and inner reinforcement cores.

Autor

• Ing. arch. Prokopec Jiří