KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Architektura    Příklady použití membránových konstrukcí v české architektuře

Příklady použití membránových konstrukcí v české architektuře

Publikováno: 23.11.2017
Rubrika: Architektura

Textilní stavby a membránové konstrukce nabízí díky vysoké eleganci a vlastnostem textilie možnost vytvářet velice elegantní a působivé tvary v architektuře. Dokáží být výrazným upoutávajícím prvkem stejně jako nenápadným doplňkem, který dokáže zjemnit a zušlechtit architektonické dílo do atraktivních linií. Aplikace tohoto působivého prvku je především ve fantazii a odvaze architekta, projektanta a designéra. O své zkušenosti s realizacemi membránových konstrukcí se s námi podělili odborníci z Atelieru 8000 spol. s r. o.

DOPRAVNĚ-OBCHODNÍ CENTRUM MERCURY ČESKÉ BUDĚJOVICE

Jedná se o ojedinělé spojení komerčního provozu obchodního centra s funkcí autobusového nádraží. Autobusové nádraží jako městotvorný prvek, jako veřejný prostor. „Drak“ spojený ocasem pevně se zemí a s křídly mířícími k nebi. Gradace prostorů ve vertikálním směru, od podzemních parkovišť, přes nákupní galerii, k otevřené ploše autobusového nádraží na střeše. Autobus na střeše nad městem je schopen povýšit cestu na poetické dobrodružství.

Membránové konstrukce zastřešují nástupiště, jejich dynamika a lehkost korespondují s kinetikou dopravy, přesto pravidelný rytmus plachet dává celému prostoru řád a činí jej přehledným. Membrány dávají budějovickému autobusovému nádraží charakter, víte, které místo opouštíte, poznáte, že už jste doma.

Objekt vznikl na místě původního, již nevyhovujícího autobusového nádraží, tvořeného čtyřpodlažní budovou a nástupišti s přístřešky ze 70. let minulého století. Hlavní ideou bylo scelit porušenou urbanistickou strukturu místa. Spojení nádraží s obchodním centrem umožňuje dlouhodobě ponechat stanoviště autobusů v oblasti, kde by se bez dalšího komerčního využití podobná služba v tržním prostředí jen obtížně uživila. Jedinečností projektu je synergie pěšího provozu i provozu osobních automobilů, integrované autobusové dopravy, vlakového nádraží – rychlostního koridoru a potenciálního terminálu letecké dopravy kraje. V budoucnu lze kromě napojení na místní městský okruh očekávat napojení na hlavní českobudějovický dálniční obchvat.

Architektonicko-stavební řešení

Dopravně-obchodní centrum je navrženo jako objekt se dvěma podzemními a čtyřmi nadzemními podlažími o celkové ploše 60,5 tisíce metrů čtverečních. V suterénu může parkovat cca 700 osobních automobilů (z toho několik desítek míst je vyčleněno pro invalidy), což znatelně odlehčí městu a vyřeší problém nízkého počtu parkovacích míst v jeho centru. Suterén zároveň slouží technickému zázemí. Parter objektu je využit pro potřeby hypermarketu, občerstvení a obchodní galerie s prodejnami. Druhé nadzemní podlaží nabízí prostor pro restaurace, kavárny a opět další prodejny a služby. Zároveň je zde umístěno i zázemí objektu. V nejvyšších dvou patrech se nachází zázemí provozovatele autobusového nádraží. Na střechu autobusy přijíždějí po zastřešené nájezdové rampě o podélném spádu 10 %. Vzhledem ke klimatickým podmínkám v zimním období, kdy ani chemický posyp často neúčinkuje, je rampa pro zajištění bezpečnosti vytápěna.

Základovou konstrukci tvoří milánské stěny a železobetonová základová deska. Jako konstrukční systém byl navržen železobetonový skelet (osový systém 8 × 10 m). Stropní konstrukce je tvořena železobetonovou deskou zesílenou v místech sloupů železobetonovými hlavicemi. Železobetonová konstrukce stavby zůstala v některých místech obnažená: kromě pohledových betonů hlavního kompozičního prvku nájezdové rampy pro autobusy je to ještě fasáda hlavního únikového schodiště a atikové panely v koruně objektu po celém jeho obvodu. Na tyto části stavby byly navrženy barevné nátěry (červená, modrá, žlutá a bílá). Prstenec ocelové únikové lávky po třech stranách objektu je využitý pro instalaci velkoplošných reklamních panelů hlavních nájemců. 

Fasádní plášť hlavní hmoty budovy je hliníkový, provětrávaný, skládaný se skrytým fixačním rastrem kotveným k nosným obvodovým železobetonovým stěnám objektu, umožňující teplotní dilataci. Ve všech podlažích tvoří fasádu horizontální panely s hladkým povrchem bez krycích spárových lišt. Okna a dveře jsou pozičně mírně zapuštěny za líc pláště. Barevnost je zvolena ve škále tří šedých odstínů: tmavě šedá, střední šedá a světle šedá, a t směrem zdola nahoru, nejvyšší horizontální řada panelů je perforovaná. Některá místa fasádního pláště jsou prosklená. Vstupní nároží a ustupující část v přízemí, delší stěna terminálu autobusového nádraží ve třetím nadzemním podlaží – tudy proniká denní světlo do hlavní dvorany propojující prostor pasáží po celé výšce objektu.

Zastřešení

Nástupiště autobusů ve třetím nadzemním podlaží jsou zastřešena membránově. Zastřešení je architektonickým prvkem, působí odlehčeně a vzdušně. V principu je řešeno dvěma způsoby: markýzy na severní a jižní straně odbavovací budovy nádraží a výstupní ostrůvky na jižní polovině střechy.

Markýzy tvoří ocelové konzoly z trubkových profilů, kotvených do železobetonových stěn budovy. Na tyto konzoly je upevněna membrána, která tvoří lomenici na přední hraně. Přední a zadní strana plachty je dopínána nerezovými lany s rektifikací. Zastřešení markýz má 38 polí na každé z podélných stran budovy, celková délka markýz je 107,5 m na každé straně budovy. Ostrůvky mají samonosnou ocelovou konstrukci. Na sloupy jsou upevněny dvojice ráhen ve střídavém sklonu, které tak tvoří dvě řady spojených lomenic. Jednotlivá pole membrán mají obdélníkový půdorys a tvar hyperbolického paraboloidu. Délka ostrůvků činí asi 62 m a šířka 18 m. Použitá membrána je zhotovena z materiálu PES se zátěrem PVC a akrylovým zalakováním (výrobce Ferrari, Francie). Rozsahem jde o největší realizaci tohoto druhu zastřešení v České republice.

Vybudovaný komplex výrazně přispěl ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v daném místě novou úpravou tras a průchodů pro chodce. Realizace dopravně-obchodního centra si nevyžádala zástavbu „zelených“ ploch, naopak značně přispěla k urbanistickému zkvalitnění dané lokality, k řešení problematiky parkovacích kapacit a ke zvýšení bezpečnosti dopravy. Vytvořila předpoklady pro další koncepční úpravu a rozvoj širšího centra města.

VÝSTAVIŠTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE – PAVILON T

Multifunkční pavilon sloužící zároveň jako monumentální vstupní brána do areálu. Základní hmota objektu je protnuta tubusem z membrán, který spojuje stavbu se sousedním pavilonem. Lehká plachtová konstrukce definuje specifickým způsobem trasu hlavního pohybu návštěvníků, slouží k identifikaci prostoru.

Východní fasáda ve tvaru evokujícím turbínu, respektive její výseč, je tvořena oblým přesahem střechy tvořícím lem fasády, skládaným kovovým pláštěm z profilovaných plechů, kruhových otvorů a předsazenými membránami. Ty jsou vypnuty na ocelových lanech v podobě lopatek turbíny a mají stínící funkci. Inspirací pro jižní fasádu pavilonu byla žena ležící na boku.

Membrány jsou použity rovněž jako stínící prvky dotvářející architektonický dojem stavby. Při stínění jižní prosklené stěny vzniká dialog mezi rastrem fasády a křivkami plachet. Na východní fasádě jsou membrány součástí evokované výseče “ turbíny“.

Nový výstavní pavilon je umístěn v severní části areálu. Multifunkční pavilon slouží zároveň jako monumentální vstupní brána do areálu. Hmota pavilonu T je vstupním koridorem rozdělena na haly T1 a T2 (4 400 m2 a 850 m2). Pavilon je navržen na ortogonálním půdorysu s rozměry cca 150 × 50 m, do něhož z jihu zasahuje kruhová výseč kopírujícstávající komunikaci kruhového objezdu pavilonu Z. V příčném řezu má pavilon tvar půl-elipsy odsazené kolmo od terénu, jejíž výška roste směrem ke středu půdorysu. Podélný řez objektu tvoří od země odsazený oblouk. Světlá výška haly je v nejvyšších bodech krajních polí pavilonu 9 m, z těchto bodů pozvolna roste na maximální světlou výšku 11,4 m v půdorysném středu pavilonu.

Hlavní vstupy do obou hal jsou ze zastřešeného koridoru, kterým se od hlavní brány až ke stávajícímu pavilonu Z táhne pás membrán spojující oba pavilony opticky i funkčně. Nosná konstrukce pavilonu je tvořena systémem dřevěných lepených vazníků v osové vzdálenosti 4 m. Jednotlivé vazníky jsou posazeny na zvýšených betonových patkách a sloupech. Střešní plášť objektu plynule přecházející do fasády tvoří průmyslový hliníkový systém se stojatou drážkou a šířkou lamely cca 600 mm. Celá konstrukce je zateplená minerální izolací. Severní fasádu tvoří celistvý fasádní plášť, který je přerušený jen pásem oken. Jižní fasáda je v místě vykrojení prosklená. Nad touto fasádou jsou zvenčí umístěny membrány pnuté na ocelové konstrukci v mírném odsazení od fasády, které slouží jako zastínění proti jižnímu slunci. Východní fasáda ve tvaru evokujícím turbínu, resp. její výseč, je tvořena oblým přesahem střechy tvořícím lem fasády, skládaným kovovým pláštěm z profilovaných plechů, kruhových otvorů a předsazenými membránami. Ty jsou vypnuty na ocelových lanech v podobě lopatek turbíny, které mají stínící funkci. Západní fasáda je pojednána funkčně, je tvořena skládaným kovovým pláštěm z profilovaných plechů s podlouhlým okenním otvorem obdélníkového tvaru, který ve středu přechází do posuvných vrat.

Hlavní prostor haly T1 tvoří multifunkční plocha, jejíž hlavní funkce je výstavní. Pro tuto funkci je plocha vybavena systémem šachet v rastru 4 × 4 m pro možnost napojení jednotlivých výstavních stánků na veškeré instalační sítě. Prostor je možno využít i pro společenské akce nebo pro sportovní účely. Je možné jej dále dělit pomocí posuvných nafukovacích dělících příček. Nad vstupní částí haly T1 s pokladnou a mobilní šatnou je vestavěna prosklená galerie s jednacími salonky. Podél celé severní fasády se táhne pás technologie a veškerého zázemí pavilonu. Hala T2 má při menších rozměrech stejné vlastnosti jako hlavní hala T1.

Pavilon T byl poslední realizací zesnulého architekta Jiřího Stříteckého (společně s Martinem Krupauerem), v prosinci 2012 zde proběhlo rozloučení s touto nezapomenutelnou osobností.

DALŠÍ REALIZOVANÉ PROJEKTY

  • Vltavská vodní cesta
  • Velín České Vrbné
  • Velín a přístav Hluboká nad Vltavou
  • Velín VD Hněvkovice

PROJEKTOVÉ STUDIE

  • Rekonstrukce lávky BBC Praha 4
  • Prodloužení lávky Praha 11

Foto: Jan Mahr

Examples of Application of the Membrane Structures in Czech Architecture
Textile buildings and membrane structures offer the possibility to create very elegant and impressive shapes in architecture thanks to their elegance and textile characteristics. They can be an eye-catching element as well as a subtle accessory that can soften and refine an architectural work so it becomes attractive. The application of this impressive element depends above all on the imagination and courage of the architect or designer. Professionals from Atelier 8000, which is based in České Budějovice, have shared with us their experience with implementation of membrane structures.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Dopravně-obchodní centrum MercuryDopravně-obchodní centrum MercuryPavilon T – Výstaviště České BudějovicePavilon T – Výstaviště České BudějoviceProdloužení lávky Praha 11Rekonstrukce lávky BBC Praha 4

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Navrhování konstrukcí ze skla podle evropských norem (49x)
Moderní architektura se vyznačuje důrazem na lehkost a co možná největší transparentnost, proto se v současnosti funkce ...
Řešený příklad návrhu nosné desky ze skla (43x)
Vzhledem k tomu, že v ČR v současné době neexistují žádné obecně závazné předpisy pro navrhování konstrukcí ze skla, je ...
Předsazená montáž oken a dveří (43x)
Řešení zabudování oken do stavby nebyla donedávna přisuzována velká důležitost. S nárůstem počtu novostaveb a rekonstruk...

NEJlépe hodnocené související články

Nové centrum Vinařství Lahofer – moderní architektura mezi vinicemiNové centrum Vinařství Lahofer – moderní architektura mezi vinicemi (5 b.)
Návrh nového reprezentativního centra Vinařství Lahofer ve vinicích nad Dobšicemi u Znojma, vznikl v brněnském studiu Ch...
Polyfunkční centrum AFI VokovicePolyfunkční centrum AFI Vokovice (5 b.)
Budova Polyfunkčního centra AFI Vokovice je primárně administrativní budova, nabízející variabilní řešení kancelářských ...
Rekonstrukce Paláce ŠporkRekonstrukce Paláce Špork (5 b.)
Rekonstrukce Paláce Špork je příkladem řešení revitalizace souboru budov na území Pražské památkové rezervace. Původní p...

NEJdiskutovanější související články

Projekt Nové Vítkovice odstartovalProjekt Nové Vítkovice odstartoval (4x)
Bývalé ocelové srdce Česka – Ostrava, stojí na prahu dalšího monstrózního projektu. Nejde o nic menšího, než o rev...
Předsazená montáž oken a dveří (2x)
Řešení zabudování oken do stavby nebyla donedávna přisuzována velká důležitost. S nárůstem počtu novostaveb a rekonstruk...
Nákupno-zábavné centrum AUPARK KošiceNákupno-zábavné centrum AUPARK Košice (2x)
Navrhované Nákupno-zábavné centrum AUPARK Košice je kompozične rozdelené na dva stavebné objekty SO 101 a SO 102 a tri k...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice