Ojedinělý projekt IATCC Praha řízení letového provozu
Rubrika: Architektura
Letecká doprava v České republice prodělává období dynamického rozvoje, a to i přes dočasnou recesi ve většině ostatních zemí, kde se projevuje vliv teroristických útoků na USA. Nárůst provozu letadel přelétávajících území ČR dosáhl loni 9,1% oproti roku 2001 a nárůst počtu pohybů na Ruzyňském letišti vzrost za stejné období o 6,8%. Tento trend významně ovlivňuje i Řízení letového provozu, s. p, který funguje jednak v nedostatečně dimenzovaných prostorách technického bloku na letišti, ale i v dalších objektech v okolí. Díky moderním komunikačním a počítačovým technologiím není nutné situovat centrum řízení přímo na letišti. Proto bylo rozhodnuto vybudovat „Národní integrované středisko“ Řízení letového provozu ČR - IATCC Praha (ŘLP) mimo areál letiště, poblíž obce Jeneč, vzdálené zhruba 6 km od Ruzyně.
Hlavním účelem střediska bude poskytování letových provozních služeb ve vzdušném prostoru ČR a na letišti v Praze. Součástí stavebního programu budou i prostory pro ostatní útvary podniku tak, aby se vybudovaný areál stal jeho novým sídlem. V rámci IATCC Praha musí být vytvořeny optimální podmínky pro pracovní činnost lidí a jejich relaxaci při zachování bezpečnostních hledisek, která jsou dána významem střediska jako centra řízení letového provozu v naší republice. Výstavba začala zahájena letos v červenci a skončí v květnu 2005 s tím, že vlastní provoz střediska začne v roce 2006.
Základní údaje:
-
zastavěná plocha 8.860 m2
-
obestavěný prostor 129.243 m3,
-
počet zaměstnanců 500 v nejsilnější směně,
-
celkem (výhled) 700 zaměstnanců
-
parkoviště s kapacitou 446 míst
-
náklady na stavbu zhruba jedna miliarda Kč
Architektonické řešení
Středisko je komponováno jako soubor objektů, řazených podél centrální severojižní osy, na jejímž základě se odvíjejí jednotlivé funkce, prostory a bezpečnostní zóny. Hlavní průčelí tvoří pětipodlažní zaoblený administrativní objekt ve tvaru prohnutých spojených křídel, kterým proniká prosklená vstupní hala otevřená do volného prostoru horních podlaží, jež jsou ve střední části propojena galeriemi. Oblouková prosklená severní fasáda se zrcadlí v klidné vodní ploše. Na vstupní partii navazuje velkoryse dimenzovaný prostor prosklené střední haly, která je komunikačním a společenským centrem objektu. Prostor atria tvoří zároveň vnitřní zahradu s prvky krátkodobé relaxace i v podmínkách nepříznivého klimatu. Z atria jsou přístupná dvoupodlažní příčná křídla, přisazená k jižní fasádě administrativní budovy se stravovací, společenskou a rehabilitační funkcí.
Ocelové konstrukce
V exponovaných partiích střediska jsou navrženy ocelové nosné konstrukce, které jsou výrazným architektonickým prvkem jak v exteriéru, tak v interiéru. Oblouková prosklená jižní fasáda administrativní budovy je ve střední části zavěšená ze železobetonové atiky přes tři podlaží ocelovou prostorovou soustavou tvořenou svislými nosníky ve vzdálenostech 1,80 m a stabilizována vodorovnými příhradovými nosníky. Ty jsou zakotveny na úrovních podlaží do železobetonové konstrukce. Nosné prvky jsou navrženy z dutých, převážně tenkostěnných profilů. Tažené prvky jsou z prutů Macalloy.
Celá střední spojovací pasáž je navržena jako ocelová halová konstrukce. Střecha nad pasáží je celoskleněná o rozměrech dvojskel 1,20 x 1,80 m s minimálním spádem. Tabule podpírají ocelové krokve, které nesou vaznice. Celou soustavu podpírají ocelové příhradové vazníky. Všechny ohýbané a tlačené prvky konstrukce jsou navrženy z tenkostěnných uzavřených profilů. Tažené prvky a prvky ztužení jsou navrženy z rektifikovatelných prutů Macalloy. Konstrukce je celosvařovaná (kromě přípojů prvků Macalloy). Vazníky jsou uloženy na ocelové sloupy, v přední části na železobetonovou konstrukci. Ke sloupům je připojena vložená galerie se spojovacím můstkem.
Zastřešení sálu ATS je navrženo pomocí čtyř ocelových příhradových vazníků na rozpětí 29,50 m. Vazníky ve vzdálenostech 7,20 m jsou obloukové se spádem k obvodu objektu a jsou navrženy z širokopřírubových profilů HEA.Vazníky jsou uloženy na železobetonovou konstrukci, přičemž jedna podpora je pevná a druhá kluzná, aby byla umožněna volná dilatace vazníku od zatížení a teploty. Na horní pasy vazníků jsou uloženy vaznice z uzavřených profilů. Vaznice podporují střešní plášť s nosným trapézovým plechem, který nese střešní plášť. V úrovni spodních pasů vazníků jsou umístěny revizní lávky. Technický prostor je pod úrovní lávek uzavřen akustickým podhledem. Přesah střechy s pevnými slunolamy je podepřen čtveřicí ocelových sloupů, které vytváří tzv. „vysoký řád“.
Generální projektant STOPRO, s.r.o.
Autor Ing. arch. Viktor Tuček a kol.
Hlavní inženýr projektu Ing. Vladimíra Štíchová
Konstrukční řešení Ing. Vladimír Kováč (železobetonové konstrukce), Ing. Ivan Lepš, Ing. Michael Trnka, CSc. (ocelové konstrukce)
Investor Řízení letového provozu ČR, s.p.
Generální dodavatel HOCHTIEF VSB a.s.
Celý nezkrácený článek si můžete přečíst v říjnovém čísle 5/2003.