Ocel, beton a přehlídka dalších netradičních materiálů a řešení

• Foto

V čem je podle vás stavba z architektonického a stavebního hlediska unikátní, zajímavá, netradiční?
Jako u všech staveb s obdobně dlouhou historií byl kladen zvýšený důraz na zachování vzhledu stávajících částí, tedy důraz na zachování historického vzhledu budovy. Zejména v rámci finálních stavebních úprav pak byly použity velice netradiční a nestandardní materiály.

Ve kterých směrech skutečný stav objektu „narážel“ na představy projektu?
Například skutečný stav povalových stropů, způsob jejich ztužení nebo stav původních omítek (které měly být pouze opraveny) byli shledány jako nevyhovující a bylo potřeba upravit projekt. Původně se taktéž uvažovalo o panoramatickém výtahu ve stávajícím zrcadle kamenného tříramenného schodiště. Bylo ale potřeba realizovat atypické řešení tak, aby se dalo zrcadlo schodiště pro umístění výtahu vůbec použít.

Bylo potřeba v některých částech nahradit stávající nosné konstrukce za nové?
Určitě. Jak jsem již zmiňoval, stávající nosné konstrukce stropu (povalový strop) byly částečně vyměněny a vyztuženy ocelovými nosníky. Za špatným stavem původních materiálů stojí hnilobné procesy a různí škůdci. Nosnost pro nově navržený objekt byla proto nevyhovující. Stávající krov byl taktéž napaden dřevokaznými škůdci, a proto bylo potřeba prvek po prvku odborně posoudit, upravit či vyměnit v případě, kdy to stav krovu ke zpětnému použití nedovoloval. Samozřejmě vše se dělo za účasti zástupců památkové péče. Kamenné prvky ostění dveří schodů a další detaily musely být repasovány. Pokud to jejich stav nedovolil, byly doplněny novými kamennými prvky.

Již jste to naznačil. V rámci rekonstrukce a dostavby byly využity ocelové konstrukce. Kde všude?
Ocelové konstrukce byly využity v celém objektu stávající části, zejména v případě stropů, dále pak v nové přístavbě (dvorní část) apod. Zde byly zejména použity jako nosný prvek ocelového schodiště, které přesahovalo přes všechna patra budovy. Ocel byla využitá i jako nosný prvek prosklených fasád, které byly sestaveny z prvků Jansen. Velmi netradičním způsobem byl řešen samostatný objekt kavárny umístěný do proluky ve stávající části objektu. Netradičním konstrukčním prvkem je zde ocelová konstrukce ve tvaru stromu, která slouží i jako konstrukce střešního pláště kavárny. „Větve“ stromu slouží jednak jako nosný prvek, ale i jako osvětlení kavárny (v trupu ocelových trubek „větví“ bylo umístěno LED osvětlení).

Pojďme k zajímavostem zateplení, realizace fasády, …
Jako další ze zajímavostí bych uvedl, že na části zateplené střechy nové přístavby je umístěn geologický park, znázorňující počátky města Písek. Zbývající část střechy byla koncipována jako pochůzí – dřevěná. Fasáda stávající části byla kompletně restaurována, včetně všech historický prvků, erbů a nápisů.

Zateplení bylo použito pouze na části přístavby skladu knih. Část fasády byla zateplena, na ocelové konstrukci byly (jako zakrytí) použity plechy značky Corten s typickým vzhledem zkorodované oceli. Plechy měly na části vypalované (perforované) motivy a vyražené vzory dle návrhů architekta.

Monolitická přístavba skladu knih byla realizována jako sendvič (železobeton‑tepelná izolace‑železobeton) s tím, že do těchto stěn byla velmi netradičně umístěna okna. Celkem šlo o 63 kusů oken, kde každé okno mělo jiný úhel zkosení. Záměr architekta byl v tomto případě takový, aby při pohledu z vnitrobloku působila okna jako knihy umístěné v polici.

Většina použitých materiálů nebyla úplně standardní. Bylo tomu tak i v případě podlah či stěn?
Určitě. Na podlahy chodeb stávající části byly použity cementové dlažby s netradičním motivem, doslova každé patro mělo jiný typ podlah. Dlažba byla ručně vyráběna a dovážena z Tchaj‑wanu, protože jiný výrobce nebyl schopen splnit požadavky generálního projektanta. Dlažby a obklady v koupelnách pro veřejnost jsou z broušených asfaltů. V každém patře se do asfaltové příměsi sypaly různě barevné kamínky, v prostorách u vstupů do historické části budovy pak architekt požadoval tryskanou žulu. V poměrně velké části stávající budovy byly použity vlysy, dubové podlahy a průmyslová mozaika, v ocelové přístavbě pak plechové podlahy, kladené do motivu dle návrhu generálního projektanta. V monolitické přístavbě skladu knih byly použity epoxidové podlahy, v místě 1. NP (v galerii) architekt zvolil broušený beton a ve zvýšené části byla použita prosklená podlaha.

Materiály použité na stěny vykazují taktéž netypická řešení. Ve stávající části budovy byla stěna opatřena různými typy patinací. V některých částech se použily magnetické omítky, v dalších místnostech byly zvoleny různé styly výmalby.

Ve vnitrobloku objektu našly uplatnění nepříliš běžně používané materiály. Třeba venkovní podlahy jsou ze sibiřského modřínu, žulové kostky povrchově tryskané či opalované, nebo velkoformátové žulové desky s vyfrézovanými drážkami v požadované hloubce a úhlu. Zajímavostí je, že jedna deska (z celkových 70 ks) vážila 250 kilogramů. Ve vnitrobloku je taktéž umístěna fontána a zdvihací plošina sloužící pro případné menší koncerty.

Velmi netradiční jsou i malby v dětské části knihovny s vyobrazením různých zvířat. Je zde i stěna, která je obložena počítačovými deskami, nebo jsou ve stěnách umístěna akvária. V jednom z pater je finální povrch stěny o velikosti 2,5 × 3,5 metru osazen 11 111 tužkami.

Na všechny ty krásné materiály je potřeba si dobře posvítit…
Osvětlení celého objektu je velice netradiční a architekt si na něm dal opět velice záležet. O významu této části dodávek svědčí fakt, že světla a světelné systémy činí 10 % ceny celého díla. Například světlo od italského výrobce v prostorách galerie v 1. NP má tvar města Písek a zabírá plochu 5 m². Osvětlení je řešeno systémem DALI. Pomocí tabletu či chytrého telefonu je možné volit různé režimy stmívání apod. Poměrně zajímavé je osvětlení pomocí „LED pásek“. Ty jsou na různých částech budovy poměrně skrytě, ale velice efektivně umístěny, i když se jedná o podlahu, strop, dvůr či stěnu.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav