Londýnské OKO je stále v centru pozornosti

Tuto velmi extravagantní stavbu stojí za to navštívit. Pokud se vám to podaří dokonce za zcela slunečného počasí, můžete z největší výšky pozorovat bez problémů části Londýna i ve vzdálenosti 30 a více kilometrů. Nedaleké největší vlakové nádraží a přepravní centrum Waterloo je odtud nedaleko a jako na dlani. Při výjezdu do výšin je vhodné mít k dispozici jednoduchý plán města a k orientaci stačí tok řeky Temže s nedalekým Big Benem a budovou parlamentu. Je vhodné přijít na místo časně dopoledne, kdy se na vstup do některé z otáčivých kabin čeká poměrně krátce. Po desáté se již zástup čekajících, v drtivé většině ze států jihovýchodní Asie, notně protáhne. Vydáte 11 liber šterlinků, případně si za pět těchto peněz koupíte ještě detailně koncipovanou příručku o průběhu nápadu i výstavby, a se smíšenými pocity (danými největší výškou, které dosahují kabinky za 15 minut stoupání) vstoupíte do celoprosklené kabiny. Tu ještě těsně před vaším vstupem prohlédli pracovníci ochranky, a to i za pomoci zrcadel, jimiž pomocí zkontrolují každý kout kabiny.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE
London Eye měří 135 metrů a je tak největším vyhlídkovým kolem na světě a zároveň jediným kolem s konzolovým uložením hřídele. Jeho jedinečnost spočívá také ve způsobu, jakým bylo zkonstruováno - montáž jednotlivých komponentů konstrukce byla prováděna na řece Temži v horizontální poloze, následně byla konstrukce vyzdvižena do polohy vertikální.
Výjimečnost této londýnské atrakce, která v jednom okamžiku pojme až 800 návštěvníků, spočívá i ve způsobu, jakým byla navržena - v případě nutnosti totiž může být demontována a převezena na jiné místo. Stavba konstrukce trvala 16 měsíců a podílelo se na ní mnoho evropských odborníků. Specializované firmy, projektanti a designéři museli navrhnout komponenty konstrukce v závislosti na zvoleném postupu montáže a způsobu, jakým budou dopraveny po Temži na místo výstavby. Přeprava dílů po řece přinesla mnoho komplikací. Dodávka musela být přesně načasovaná podle přílivu a odlivu tak, aby rozměrné díly mohly být bezpečně přepraveny pod londýnskými mosty. Všechny díly konstrukce prošly sérií zkoušek.
Na projektu se podílelo více než 1.700 lidí z Velké Británie i jiných evropských zemí. Firma Marks Barfield Architects vedla tým britských projektantů, management projektu byl zajištěn také britskou firmou. Mnoho dílů však bylo vyrobeno v jiných evropských zemích.
Konstrukce kola byla vyrobena v Nizozemí, lité ocelové části - hřídel, klouby a závěsy - vyprodukovala firma Škoda, Česká republika, ocelová lana byla vyrobena v Itálii a kabiny vyrobila firma, která se specializuje na produkci kabin lanových drah ve Francii. Prosklené části opláštění kabin dodala italská firma, které se podařilo speciálně pro tuto zakázku vyrobit prostorově zakřivené vrstvené sklo.

KOMPONENTY
Rám kola o průměru 135 metrů a vážící okolo 1.500 tun připomíná svou strukturou cyklistické kolo. Střed kola se otáčí na 25 metrů dlouhé hřídeli a je upevněn k prstenci dvěma soustavami lan - jedna soustava zajišťuje polohu prstence, druhá zajišťuje současný pohyb středu a prstence při otáčení kola. Lana jsou kotvena ve speciálním zemním bloku ve skleněném krytu. Prstenec kola tvoří čtyři části. Jejich montáž musela být provedena na osmi montážních plošinách na hladině Temže. Hřídel a střed kola (dva lité ocelové prstence o průměru 4,5 m) byly montovány na středové plošině. V průběhu montáže se současně upevňovala výpletová lana. Radiálně uložená lana o tloušťce 70 mm byla spletena ze 121 pramenů v šesti vrstvách (v tomto měřítku by paprsky cyklistického kola měly tloušťku pouze 0,33 mm).
Podpěra ve tvaru písmene A, vysoká 58 metrů a s rozpětím základny 20 metrů, je postavena na masivní základové konstrukci a kotvena ocelovými lany.

Nezkrácený článek včetně dalších obrázků najdete v říjnovém čísle 4/2004.

Autor

• Složil Jaromír