Letiště Ostrava-Mošnov - Nová odbavovací hala, realizovaná s ocelovou konstrukcí (I. část)

ODLETOVÁ HALA
Nová odletová hala se svým objemem a polohou, i s ohledem na předpokládanou další výstavbu, stává středem kompozice hmot letištních budov. Tomu je uzpůsoben jak vlastní návrh haly, tak i pojetí předprostoru směrem k příjezdové komunikaci. Hala je zastřešena velkorozponovými vazníky, a tím je získán uvolněný velkorysý prostor bez sloupů, ze kterého jsou pak přístupné pasové kontroly, komerční prostory apod. Hmota obvodového pláště ze stříbrných hliníkových panelů vyrůstá ze zadní části a vybíhá konzolou nad vstupní část. Střecha ve tvaru křídla je podepřena nosníky ve tvaru V, čímž je dosaženo maximálního prostorového uvolnění, a dodává hale potřebnou monumentalitu a vznosnost, odpovídající významu stavby. Přední zešikmená část se vstupy je na celou výšku prosklená, prosklení přechází na bocích do křivky, podtrhující spolu s nakloněním dynamiku budovy.

Vizualizace budoucího letiště

OCELOVÁ KONSTRUKCE
Objekt se dělí na patrovou část, která je osově široká 2 × 8,5 m a dlouhá v osách 9 × 6,5 m a 3 × 7,5 m. Přes osy je přesah zajištěn konzolami. Na tuto část navazuje dominantní vstupní hala, která je osově dlouhá 9 × 6,5 m a široká do osy H 33,7 m, za osu H přesahuje krakorcem, vyloženým 12,0 m. Konstrukce není prakticky v žádné stěně zavětrována, veškeré horizontální vlivy musí přenést vetknuté sloupy. Kvůli estetice jsou všechny sloupy navrženy z trubek. V patrové části sloupy končí pod průvlaky stropu a horní sloupy se patními deskami šroubují na průvlaky, stejné je i uchycení k prostorovým vazníkům. Výjimku tvoří jen tři sloupy stožárů osvětlení letištní plochy, které jsou průběžné.
Stropní konstrukce zasahuje i do dvou polí vstupní haly – zde budou jen spodní sloupy, nesoucí průvlaky. Kolmo na hlavní průvlaky se montují stropnice. Rozmístění nosníků respektuje vnitřní otvory pro schodiště a výtah. Na stropnice a obvodové, konzolami vynesené prvky budou položeny trapézové plechy 50 R-L tloušťky 0,75 mm, na které se vybetonuje stropní deska.
Střecha nad patrovou částí je ve sklonu směrem k vstupní hale. Vystupující část v rastru 3 × 7,5 m leží za obrysem haly. Zde jsou vazníky lomeny a převislá část má opačný sklon, respektující sklon základní střešní konstrukce haly. Na střeše jsou vychystány prvky pro uchycení světlíků a pomocné prvky v místech kotvení nadstřešních podpěr vzduchotechniky a v místě montážního zavěšení elevátorů.
Příhradové vazníky mají v řezu lichoběžníkový profil. Za osou H přechází vazníky do krakorce, který se výškově zužuje a horní šířka se směrem dopředu rozšiřuje. Pásnice příhrad tvoří profily U, svařené do krabice. Boční svislice, myšleno v bočním průmětu vazníku, jsou kolmé k podlaze – to kvůli návaznosti na obvodové sloupy prosklení. Příhradové vazníky jsou rozděleny do přepravitelných dílců, které se před spojením na montáži nadvýší vložkami.
Mezi vazníky se osadí vaznice z tenkostěnných Z profilů z oceli vyšší pevnosti. Vaznice jsou spuštěny vůči horní ose o 1.000 mm. Šroubují se tedy na svislice příhrad. Na krakorci pokračuje rovina spuštěné střechy v nezměněném sklonu a ve špici se přiklání k horní ose krakorce. Na krakorci jsou větší světlíky, kvůli nim se na vaznice použijí válcované profily a otvory se vyskládají z tenkostěnných profilů. Světlíky na střeše haly jsou menší a jejich lemovací prvky se šroubují mezi sousední vaznice.
Na spodní hraně příhradových vazníků je zavětrování střešní roviny, sem se mezi spodní rohy vazníků vloží rozpěrné trubky. V krajních polích budou rozpěry v rozteči 5,0 m a mezi ně se vypnou táhla s rektifikačními maticemi. Zavětrovací kříže se vynechají pod světlíky.

Celý nezkrácený článek včetně technických řezů si můžete přečíst v čísle 6/2005 časopisu KONSTRUKCE.

Autoři

• Ing. Kania David
• Ing. Kania Marek