Jiřičná: architektura ve městě musí zajistit plnohodnotný život

Future Cities Forum se zabývala např. tématy urbanizace, nezadržitelným růstem a rozvojem měst, jak budou vypadat sídla v budoucnosti a dopady na plnohodnotný život v nich. Na konferenci se svými příspěvky vystoupili odborníci z České republiky i zahraničí, např. z Nizozemska či Velké Británie. Mezi nejvýznamnější patřila právě přední architektka Eva Jiřičná s přednáškou na téma pohled architektů na design a rozvoj městské krajiny.

„Žijeme v době, kdy se stále více lidí stěhuje do velkých aglomerací. Města se rozvíjejí a rozšiřují nezadržitelnou rychlostí. Dochází k výstavbám stále nových objektů, které svým umístěním a zpracováním významně narušují krajinný ráz a v neposlední řadě i životní prostředí. Dopady na život lidí se projeví především ve změně krajinného rázu a estetického vzhledu, ve změnách v biosféře, v ovzduší a hladiny hluku. Se snahou pokrýt poptávku po novém bydlení se zapomíná na jeho kvalitu. Nastává změna image a urbanistického rázu obcí a měst, je zjevná a nezvratná, ať už ji chápeme jako pozitivní, nebo negativní,“ řekla architektka.

Podle ní se do velkých měst soustřeďuje hospodářský i kulturní život na úkor venkova. Sídla z důvodu velkého přílivu obyvatel začínají ztrácet svoji schopnost poskytnout zázemí pro plnohodnotný život. Je proto potřeba začít řešit otázky, jak budou města vypadat v budoucnosti, jakým směrem se bude ubírat jejich architektura, jak budou města řízena, spravována a financována. „Otázkou je, jak budou vzata architektonická řešení pro další rozvoj měst a zda budou schopna s rostoucí výstavbou poskytnout dostatečné sociální, komunitní a kulturní zázemí. Městská krajina zaznamenává velké zásahy z důvodu masivní výstavby, ztrácí svoji funkčnost a estetiku. Často se klade důraz na samotnou stavbu, nikoliv již na její dopad na okolí. V případě, že se do rozvoje měst zapojí odborníci z řad architektů, se může tento aspekt změnit a z něčeho, co je v dnešní době odsuzováno a vnímáno veřejností za nevhodné a nehezké, se může stát pravý opak,“ konstatovala Jiřičná.

Architektka má za sebou desítky slavných projektů, zvláštní vztah má k těm, které slouží veřejnosti, například k úpravě interiérů slavného londýnského muzea Victora and Albert. Takové projekty přinesou radost více lidem, soudí. Od roku 1990, kdy se vrátila poprvé do Prahy, se hlavní město podle ní mění „v dobrém i ve špatném“. Líbí se jí třeba rekonstrukce Pražského hradu a oceňuje snahu památkářů. „I když se s nimi pořád hádáme,“ dodala.

„Ale Václavské náměstí to je opravdu katastrofa. Byl to jeden z nejkrásnějších pražských prostorů, všechny ty budovy byly jedna vedle druhé v architektonickým smyslu unikátní. Když se na to podíváte teď, je to opravdu k pláči,"“ řekla. Eva Jiřičná předsedala porotě, která vybrala návrh Národní knihovny jejího někdejšího partnera Jana Kaplického. "Byla to komplikovaná budova, ale je škoda, že se návrh stal politickou záležitostí, která rozdělila národ,“ poznamenala.

V Brně zatím Jiřičná postavila ocelovou lávku, která překlenuje rušnou silnici na Kolišti. Po téměř dvaceti letech získá její rukopis další brněnská stavba - hotel Avion. Architektka by jej chtěla přiblížit původnímu návrhu od Bohuslava Fuchse, zároveň jej chce přizpůsobit moderním standardům.

Eva Jiříčná se narodila se roku 1939 ve Zlíně, vystudovala ČVUT - obor architektura v Praze, poté AVU – ateliér Jaroslava Fragnera. V roce 1968 odjela na tříměsíční stáž do Londýna, mezitím jí komunistický režim zrušil výjezdní doložku s tím, že její návrat do vlasti je nežádoucí. Vzestup její kariéry se začal datovat od spolupráce s renomovaným architektem Richardem Rogersem. Proslavily ji především interiéry londýnských a newyorských módních obchodů a butiků. Vlastní architektonické studio v Praze a Londýně. V roce 1996 byla jmenována profesorkou a nyní vede ateliér architektury na VŠUP v Praze.

Autor

• (red)