Galerie a autobusové nádraží Na Knížecí

• Foto

Vedoucí diplomového projektu Ing. akad. arch. Petr Hájek a Ing. akad. arch. Jan Šépka, FA ČVUT v Praze

ING. ARCH. MILENA ULČOVÁ

• Narozena – 1981 v Praze
• Vzdělání – 2001–2008 FA ČVUT v Praze – 2005–2006 Technical University Eindhoven, Eindhoven, Nizozemí

Praxe:

• Architektonický ateliér Gwe, s. r. o., Praha
• Architektonický ateliér homostudio, s. r. o., Praha
• Bytové studio Designer, Praha
• Architektonický ateliér Aukett, s. r. o., Praha
• Architektonický ateliér Kampa, Praha

Spolupráce na projektech a projekty:

• 2009 – U rbanistická studie obytného souboru, Praha – Západ, Gwe
• 2008 – S tudie rekonstrukce panelového domu na Lužinách, Praha, homostudio
• 2008 – Rekonstrukce bytu v Dejvicích, Praha, homostudio
• 2008 – Nástavba rodinného domu, Praha, Gwe
• 2008 – Studie vily, Praha, Gwe
• 2008 – Galerie a autobusové nádraží Na Knížecí, diplomní projekt, atelier Petr Hájek a Jan Šépka, FA ČVUT, Praha
• 2008 – Rekonstrukce bývalého pivovaru, fary a obnova relaxačních ploch u Dvora Králové, Gwe
• 2008 – Studie Centra bojového umění, Šumava, Gwe
• 2007 – Skladové haly, Gwe
• 2007 – Rekonstrukce bytu na Kamýku, Praha, Gwe
• 2006 – Terasa restaurace do Michelského dvora, Praha, Gwe
• 2004 – Spolupráce na Rezidenci Riegrovy sady, Praha, Aukett
• 2003 – Příprava pro půdní vestavby v Praze, Atelier Kampa

VIZE DO BUDOUCNA
Přispět k vnímání současné architektury širším publikem společnosti, získávat zkušenosti a spoluvytvářet kvalitní projekty, přijímat podněty z cest a vnímat nové a netradiční přístupy v architektuře.

AUTORSKÁ ZPRÁVA
Zadání a širší vztahy
Úkolem diplomové práce je řešení galerie a autobusového nádraží v Praze 5, Na Knížecí. Cílem je navrhnout objekt galerie a  autobusového nádraží tak, aby umožnil provozování obou funkcí a nově zhodnotil toto území. Rychle rozvíjející se okolí, bezprostřední blízkost metra Anděl a velmi dobrá návaznost na centrum města přináší parcele Na Knížecí velký potenciál. Galerie profituje z velkého pohybu lidí v území. Umělecké prostředí dává MHD provozu unikátní rozměr. Z propojení důležitého dopravního uzlu v Praze a Galerie plyne symbiotický vztah.

Koncept
Součástí návrhu je rozhodnutí, jakým způsobem bude řešeno autobusové nádraží. Přestěhování MHD z této parcely není z hlediska dopravní obslužnosti celé spádové oblasti dle DP hl. m. Prahy možné. Dochází zde ale k redukci počtu odstavných stání autobusů z 24 stávajících na 17 při počtu 5 nástupních a 2 výstupních zastávek. Návrh vychází z již fungujícího uspořádání autobusového nádraží, pouze jej dle skutečných potřeb racionalizuje.

Hlavní myšlenkou je umístění výstavních prostor nad celou parcelu nad autobusové nádraží tak, aby došlo k bytostnému fyzickému a vizuálnímu propojení obou prostorů. Galerie je umístěna do superkonstrukce desky, z níž vystupují vertikálně kónické elementy – nosy. Nosy orientované vzhůru nasávají rozptýlené světlo do interiéru Galerie a nosy orientované dolů nasávají návštěvníky do desky a zároveň celou superkonstrukci nesou. Galerie se rozkračuje pomocí těchto šesti nosů nad stávající situací autobusového nádraží. Galerie využívá unikátní polohy ve městě a vizuálně pomocí periskopů je propojena pro pěší v parteru s Pražským Hradem a Vyšehradem. Tak si fixuje svou polohu a identifikuje se s městem. Nosy obrácené směrem vzhůru komunikují s Prahou a její siluetou. Různá poloha světlíků – nosů – umožňuje v letním období přístup slunečního světla na stěny Galerie. Tam jsou vymezena místa pro sochy, jež sluneční světlo lépe vykresluje, viz analýza souvislosti mezi dopadem slunečních paprsků a polohou světlíků na střeše Galerie.

Vizuální propojení interiéru Galerie a exteriéru autobusového nádraží se odehrává proskleným vstupem do Galerie, otvory v desce Galerie a interaktivní projekcí galerijního provozu na stěny nosů. Důsledkem konceptu je scelení stávajícího neutěšeného prostoru, zastřešení zastávek MHD a vchodů do metra deskou Galerie, vytvoření kvalitního prostoru v parteru prostupného všemi směry pod domem – Galerií a zahuštění městské struktury. Vzniklý prostor je přehledný a bezpečný. Galerie je červená jako centrum dění, jako orientační bod ve městě.

Prostorové uspořádání
Objekt je umístěn na parcelu mezi ulicemi Nádražní, Ostrovského, Stroupežnického a Za Ženskými domovy. Je 140 m dlouhý a 60 m široký. Zaujímá prostor jednoho vynechaného bloku Smíchova. Šest nosů obrácených směrem dolů obsahují funkce podporující chod Galerie. V každém z nich je umístěn jeden provoz jako je vstup do Galerie, sklad Galerie, administrativa Galerie, přednáškové sály, kavárna, zázemí autobusového nádraží.

Interiér
Deska Galerie je volným kontinuálním prostorem, členěným nosnou příhradovou roštovou konstrukcí s třemi vloženými patry. To umožňuje změnu výšky v Galerii. Změna výšky prostoru předpokládá výstavu různých druhů a velikostí uměleckých předmětů. Velké objekty a sochy jsou umisťovány do prostorů vysokých 10 m, do snížených prostorů pod vloženými patry menší díla s výškou do 5,7 m. Vložená patra skýtají intimní prostory s výškou 3,5 m pro prohlídku objektů a grafiky ve výšce očí. Ty jsou zasklenými plochami vizuálně spojeny s celkem Galerie. Bílá barva provází celý interiér. Příhradovina je též užívána k rozvodu vzduchotechniky a umělého osvětlení galerie i nasvětlení exponátů. Objekt je členěn na tři požární úseky. Jsou zde umístěny tři evakuační výtahy a šest únikových schodišť. Parkování je řešeno v podzemním podlaží, kde je naprojektovaná technická infrastruktura.

Ocelová konstrukce Galerie
Konstrukce výstavních prostor je tvořena roštovou příhradovou ocelovou deskou se čtvercovou osnovou. Příhradová deska je rozdělena na pole 10 × 10 × 10 m. Pole jsou tvořena ocelovými vodorovnými a diagonálními plnostěnnými prvky obdélníkového průřezu. Podlahovou a stropní konstrukci tvoří v každém poli opět příhradová deska výšky 1,2 m, která spolupůsobí s příhradovou konstrukcí těla Galerie. Nosy obrácené směrem vzhůru jsou tvořeny ocelovou rámovou konstrukcí lichoběžníkového tvaru. Mezilehlé ocelové prvky tvoří nosnou konstrukci sendvičového pláště kolem celé Galerie. Ocelová konstrukce je nesena šesti ocelovo-betonovými nosy obrácenými směrem dolů. Nosy mají tvar kónicky se zužujícího hranolu. Galerie je založena na pilotách z důvodu nesourodého podloží. Veškeré ocelové prvky přiznané v interiéru jsou opatřeny intumescentním protipožárním nátěrem.

Proč je v Galerii použita ocelové konstrukce?
Objektivním hlediskem mluvícím ve prospěch použití ocelových konstrukcí obecně je jasně definovaná racionální konstrukce, umožňující snadnou montáž. Kompletace jednotlivých subkonstrukcí mimo staveniště a vyloučení technologických přestávek vede ke zkrácení doby výstavby. Po morálním dosloužení objektu se jedná o konstrukci rozebíratelnou a recyklovatelnou. Objekt získává svůj charakter už tím, z jakého je vytvořen materiálu. To s sebou nese odlišné fyzikálně-technické podmínky v prostoru a tím i odlišnou atmosféru. Ocelová konstrukce nabízí atmosféru stroje. Navozuje pocit dynamiky a pohybu. Jakoby mohl objekt odejít nebo interaktivně reagovat. Příhradová konstrukce vytváří kontinuální, stále se opakující, členitý prostor subtilními elegantními ocelovými prvky. To vede ke značné variabilitě uspořádání výstav a použití ocelových profilů jako další platformu pro instalaci objektů.

Gallery and bus station Na Knížecí
In another part of our series dedicated to young architects, we will look at the project of Gallery and bus station Na Knížecí in Prague 5. Its author is Ing. arch. Milena Ulčová and this project is also not missing the use of steel structures.

Autor

• Ing. Arch. Ulčová Milena