Domov sociální péče Hagibor – vítěz soutěže Czech and Slovak Galvanizing Award 2009
Rubrika: Architektura
Lokalita pražského Hagiboru má pro židovskou komunitu velký význam. Původně zakoupila židovská obec tyto pozemky za účelem rozšíření Nového židovského hřbitova, avšak v průběhu let se stal místem sociálních a rekreačních aktivit pražských Židů.
V prvním desetiletí 20. století byl na Hagiboru postaven útulek pro nemocné a nemajetné Židy. V sousedství starobince vzniknul ve 20. letech sportovní areál židovského klubu Hagibor (hebrejsky „hrdina“), který dal celému území jméno. Během 2. světové války se proměnil areál v internační a transportní tábor, odkud byli Židé deportováni do Terezína a dalších koncentračních táborů. Budova starobince v pozdně secesním stylu sloužila jako útulek a nouzová škola pro židovské děti.
Po skončení války plnila budova starobince na Hagiboru svůj původní účel – stala se útulkem pro staré a nemocné členy Pražské židovské obce, avšak již na počátku 50. let připadla Vinohradské nemocnici, která zde zřídila své dětské oddělení. Okolní pozemky v průběhu let přestaly sloužit původnímu účelu, pohnutá minulost v nich však zůstala přítomná. Po sametové revoluci svitla pro židovskou obec naděje v možné restituci zcizených nemovitostí a pozemků.
Pražská židovská obec získala budovu bývalého starobince a navazující pozemek směrem k židovskému hřbitovu. Sousední parcela na západě byla v 90. letech zastavěna nepochopitelnou architektonickou kreací hotelu Don Giovanni. Tyčící se nad stanicí metra vytváří urbanistický point de vue Vinohradské třídy, avšak jeho módní tvarování oko kolemjdoucího spíše odrazuje. Podobně nešťastné sousedství se odehrává na východní straně, kde je právě v těchto dnech dokončováno sídlo Rádia Svobodná Evropa.
Novodobá pevnost ve městě svou uzavřeností a parterem kolemjdoucí děsí. Instituce, jejímž posláním je šířit svobodu, ve svém nejbližším kontextu vytváří symbol nesvobodné uzavřenosti a neprostupnosti. V této obtížné urbanistické situaci se jeví záměr na vybudování společenského centra židovské obce jako riskantní. Vzácná minulost a dobré dopravní napojení však vedly představitele obce k odvážnému pokusu o navrácení původní identity památnému místu.
Přípravy na realizaci trvaly devět let. Pražská židovská obec se zachovala jako osvícený investor. Nejprve vyzvala čtyři architektonické týmy, aby předložily své návrhy na rekonstrukci a dostavbu zanedbaného útulku. Ze čtveřice oslovených (D3A, Znamení čtyř, Kuba-Pilař a Jan Línek) doporučila komise k realizaci návrh posledně jmenovaného. Zatímco ostatní architekti uvažovali o solitérní stavbě usazené v zeleni, Línek přišel s odvážným konceptem, který se v dalším průběhu ukázal jako geniální.
Stěží bychom hledali v české architektuře zkušenějšího odborníka na typologii domovů sociální péče. Janu Línkovi se tento stavební druh stal životním údělem. Společně s Vlado Milunićem zrealizovali v 80. letech řadu domovů důchodců a stejnou řádku vyprojektovali. Línkovy nedávno dokončené domovy sociální péče v Benešově nebo na pražské Hvězdě dávaly tušit, že architektova teoretická platforma nikterak nezeslábla a že naopak kulminuje ve vysoké kvalitě.
Línek si byl vědom jednak externího kontextu v daném místě, jednak interního kontextu ve smyslu představ klienta. Rozhodl se pro koncentrickou strukturu, která využívala společného dvora vymezeného historickou budovou a prstence z pokojů seniorů. Forma výtvarně silná našla odezvu i v bezpečnostních požadavcích klienta, protože umožňovala ochránit život obyvatel se specifickými zvyky a rituály před zraky xenofobů. Koncentrací pozitivní energie do prostoru dvora se podařilo vytvořit jinou atmosféru, než jaká panuje v okolních ulicích. Osobně na mě působila až venkovsky – okna pokojů obrácená do návsi, peřiny přehozené přes zábradlí, zurčící potok, v dálce hradba stromů židovského hřbitova, nepochopitelný akustický klid… O pár desítek metrů dál tepe moderní velkoměsto.
Původní budova starobince neslouží obytnému účelu. Vymezuje bariéru vůči Vinohradské třídě. Institucionální charakter interiérů historické budovy by dnes nevyhověl intimnímu bydlení seniorů. Mnohem vhodnější je pro společenské aktivity. Architekt Línek říká, že starou budovu stačilo architektonicky jen oprášit. Doplnil ji v interiéru o výtahy a novou infrastrukturu. Funkce, které nebylo možné v původní stavební struktuře uspokojit, umístil do platformy vyrůstající ze suterénu a na její střeše rozvinul terasu navazující na vstupní halu. Historickou budovu nevyužívají jen rezidenti z Hagiboru, ale Pražské židovské obci slouží jako středisko komplexní sociální péče, které poskytuje pobytové a ambulantní služby pro všechny členy obce. Pod jednou střechou je tak spojen domov seniorů s odbornou lékařskou péčí, denní stacionář, klubovny pro kroužky, zájmovou činnost a sál pro pořádání kulturních akcí a prezentaci rozmanitých aktivit. Ve staré budově se nachází i jídelna s kuchyní, která vaří košer stravu.
Dvorní přístavba je vyplněna 46 jedno- a dvoulůžkovými pokoji. Celkem bydlí na Hagiboru šedesát seniorů. Komfort pokojů a navazujících služeb je na velmi vysoké úrovni. Penzion na Hagiboru rozhodně nekoresponduje se situací, která v této typologické oblasti v ČR obecně panuje. I to je důkazem kvalit židovské obce, která o své seniory náležitě pečuje. Vždyť je Domov na Hagiboru největším porevolučním počinem Pražské židovské obce vůbec. Investice se vyšplhaly na 200 miliónů.
Nikdo před 100 lety netušil, jak pohnutou historii bude Hagibor mít. Osudy lidstva se naštěstí neuchovávají jen architekturou. Mnoho z obyvatel penzionu na Hagiboru si jej pamatuje jako „ostrov svobody“ ve válečném běsnění. Pravděpodobně je údělem tohoto místa uchovávat a chránit židovský živel v Praze. Po 100 letech si opět klade za cíl pečovat o nemocné a nemohoucí a snaží se je uchránit před dnešním složitým světem. Ani dnes nikdo neodhadne, jaký bude další osud Hagiboru. Věřme však, že původní myšlenka našla po dramatických 100 letech naplnění a navždy přetrvá.
Home of Social Service Hagibor – winner of the competition Czech and Slovak Galvanizing Award 2009
Location of the Prague Hagibor is of great importance of the Jewish community. Preparation for the project execution took 9 years. Based on the tender for architectonical project, the winner was Ing. arch. Jan Línek from LaP Architectonical studio. It would be difficult to find a more experienced expert in the Czech architecture what concerns the typology of the homes of social services. The structure is exceptional not only with its connection to history but also its use of galvanized steels. It was the reason why it became the winner of the contest of the Czech and Slovak Galvanizing award 2009.