Den ocelových konstrukcí – Stanice Střížkov
Rubrika: Realizace
Třetí a velmi úspěšný ročník Dne ocelových konstrukcí proběhl 26. dubna v rámci Stavebních veletrhů Brno 2006. Tentokrát byla tématem Architektura a ocel. Jako první vystoupil Jaroslav Vácha z firmy Excon s přednáškou Stanice metra jako společenský prostor – Stanice Střížkov na prodloužení trasy C pražského metra.
Rozestavěný úsek pražského metra na prodloužení trasy C má zlepšit dopravní obsluhu v severním sektoru Prahy. Součástí prodloužené trasy jsou i tři nové stanice – Střížkov, Prosek a nová konečná Letňany. Stanice Střížkov je ojedinělá nejen v rámci těchto tří nových zastávek, ale svou koncepcí je unikátní v celé síti pražského metra. Přináší motiv povrchové stanice, přestože navazující traťové úseky jsou podzemní.
Díky skutečnosti, že se trasa C v tomto místě nejvíce přibližuje k povrchu, byla architektonická a urbanistická koncepce stanice založena na principu co největšího možného otevření staničního prostoru do okolí. Na volném prostranství v areálu sídliště Prosek tak vzniká prosklený halový prostor o rozměrech 160 × 42 m, který přináší do metra denní světlo (naopak večer a v noci září do okolí). Konstrukce stanice tvoří významnou dominantu a soustavou zakřivených nosných prvků i protiváhu strohých pravoúhlých tvarů šedého sídliště.
Ocelová konstrukce je unikátní nejen svým architektonickým výrazem, ale také požadavky na výrobu, montáž a provedení detailů (a z toho plynoucích nároků na projektové řešení).
Architektonický návrh zastřešení stanice (ateliér Patrika Kotase)
Svou koncepcí je tato stanice unikátní v rámci celé sítě pražského metra. Nejobtížnějším úkolem z hlediska projektového řešení ocelové konstrukce bylo aplikovat viziarchitekta z hlediska statické analýzy, vyrobitelnosti konstrukce a v neposlední řadě i přiměřené ceny. Zastřešení stanice metra má základní rozměry 160 × 42 m při maximální výšce konstrukce 20 m nad terén. Nosná konstrukce sestává ze dvou hlavních oblouků, které se vzájemně kříží na začátku a konci stanice. Profily hlavních oblouků jsou komůrkové z plechu tl. 20–35 mm, rozměry jsou od 1,5 × 3 m v kotvení po 1,5 × 1,5 m ve vrcholu. Ocelové oblouky jsou vetknuty do železobetonových patních dílů, které nad terénem tvarově odpovídají profilům oblouků (kotvení soustavou 26 lepených šroubů M64 do každé patky). Na těchto dvou hlavních obloucích je zavěšena celá konstrukce zastřešení (táhla M48 a M30 jsou předepjata tak, aby v nich nevznikal tlak při žádné kombinaci namáhání). Hlavní oblouky jsou vzájemně spojeny třemi spojovacími prvky (prostorové Vierendeelovy nosníky délky 15–20 m).
V ose kolejiště je na táhlech zavěšen průvlak délky 130 m (na koncích je vetknut do křížení hlavních oblouků). Profilem průvlaku je lichoběžníková komůrka výšky 1,8 m a šířky 0,9–1,6 m z plechů tl. 10–20 mm. Do průvlaku jsou symetricky připojeny příčné vazníky v rozteči 6 m. Vazníky jsou komůrkové profily z plechu tl. 12–15 mm, výška vazníků je proměnná od 0,5 do 1,8 m (spodní okraj kružnicový), šířka je 0,3 m. Z architektonických důvodů je většina vazníků vylehčena jedním až třemi otvory.
Po obvodu střešní konstrukce jsou vodorovné oblouky (ve skutečnosti prostorové křivky), které tvoří druhou koncovou podporu střešních vazníků. Profil vodorovných oblouků je lichoběžníková komůrka výšky 0,5 m a šířky 0,7–0,96 m z plechů tl. 10–16 mm. Vodorovné oblouky a krajní části vazníků jsou podpírány obvodovými sloupy a současně zavěšeny na táhlech z hlavních oblouků. Sloupy mají tvar Y, na jedné straně konstrukce mají výšku 7 m a na druhé straně 14 m. Profilem sloupů jsou svařovaná I z plechu tl. 12–22 mm, výška profilu je proměnná (se zakřivenými částmi v místě styku dříku a horních dvou ramen). Střešní plášť je tvořen izolačním dvojsklem podpíraným systémem ocelových vaznic a krokví.
Pro statický výpočet je konstrukce modelována jako celek. Je zatížena stálým zatížením, klimatickým zatížením (sníh, vítr), užitným zatížením od rozvodů, zatížením od změny teploty a předpínacími silami táhel. Je celosvařovaná z oceli S355 a jako celek poměrně tuhá, proto je velmi citlivá na teplotní změny (zatížení změnami teploty bylo pro dimenzování konstrukce rozhodující). Od základní teploty +10 °C je uvažována rovnoměrná odchylka ±20 °C a nerovnoměrná odchylka na části konstrukce dalších +15/-10 °C od základní teploty.
MONTÁŽ HLAVNÍCH OBLOUKŮ
Dva hlavní oblouky představují 55 % hmotnosti (600 t) ocelové konstrukce celé stanice. Oblouky jsou tvarově řešeny jako části kružnic s proměnnou výškou průřezu. Roviny oblouků mají sklon 46 ° od vodorovné roviny a jsou v podélném směru vzájemně posunuty o 2 m, průniky oblouků jsou 15 m před kotvením. S ohledem na vzájemný posun oblouků je místo křížení geometricky nesmírně náročné na přesnost výroby. Celé oblouky byly sestavovány z jednotlivých dílců délky až 24 m a hmotnosti až 40 t. Vzhledem k náročné geometrii byla vyráběna ve skupině A s požadavkem na dílenské sestavení jednotlivých dílců (ve výrobě byly sestavovány vždy tři dílce dohromady a prověřována geometrie dílčích sestav). V rámci dílenských přejímek byly pečlivě kontrolovány styky jednotlivých dílců tak, aby byla zabezpečena minimální pracnost montáže.
Ta probíhala z obou stran pomocí pásového jeřábu nosnosti 300 t (montáž zajišťoval Metrostav, Divize 7). Jednotlivé dílce byly průběžně přepravovány z výroben Excon Steel Hradec Králové a Vítkovice Heavy Machinery - PJ 822 - Ocelové konstrukce, (s výjimkou kotevních dílů se jednalo o nadrozměrnou přepravu). Dílce byly na staveniště dopraveny vždy ráno a během dne se provedla předmontážní příprava (odbroušení závěsů pro dopravu, případná úprava stykové spáry). Následující den byl dílec osazován. Vzhledem k pečlivé výrobě a způsobu řešení styků s pomocnými náběhovými klíny bylo přesné osazení dílců otázkou pouze desítek minut (s výjimkou prvků křížení, kde bylo prostorové ustavení složitější).
Železobetonový patní díl se zalepenými kotevními šrouby M64.
Kontrola umístění dílců v prostoru podle modelu byla prováděna pro každý jednotlivě usazovaný prvek. Montáž hlavních oblouků byla zahájena zalepením kotevních šroubů v polovině března 2006.
Osazování kotevního dílu
Další navazující dílce byly osazovány na již hotovou část po definitivním zavaření montážních spojů, dotažení kotevních šroubů a podlití. Vzhledem k velikosti svarů (plný průvar plechů tl. 30 mm na komůrce 2,6 × 1,5 m) trvalo zavaření každého montážního styku přibližně tři dny. Oba oblouky byly montovány současně. Uzavírání oblouků (montáž klenáků) probíhala koncem května. Z hlediska sestavování byl nejkritičtější styk klenáku (výroba Vítkovice Heavy Machinery - PJ 822 - Ocelové konstrukce) s navazujícím obloukem (výroba Excon Steel), protože tento styk nemohl být prověřen při dílenském sestavení, a byl proto korigován pouze na základě geodetického zaměření v rámci počítačového modelu.
Celý článek v nezkrácené podobě si můžete přečíst v čísle 3/2006.
The article draws attention to the third volume of the Day of Steel Constructions, which took place during the Building Exhibition Brno 2006. A lecture by Jaroslav Vácha from Excon is published here, which received a great reception from the public. It concerns the static determination of the underground station Střížkov, which is under construction at present – the author of the project is architect Patrik Kotas.