„Architektura se neustále mění a každá akce, kterou podnikáme, by měla být svědectvím naší doby,“

• Foto

Rekonstrukce bývalých jatek je jedním z projektů, na který centrum Ostravy netrpělivě čeká. Čím vás tento projekt zaujal a proč jste se rozhodl účastnit se výběrového řízení?
Ve skutečnosti se nejednalo o klasické výběrové řízení, ale o uzavřený konkurz, kterého jsme se velmi rádi zúčastnili na základě pozvánky, kterou jsme obdrželi. Zadání se jevilo velmi zajímavě a svou roli sehrála i malá vzdálenost od Katovic, což pro nás bylo dalším impulsem. Po zkušenostech s naším posledním projektem ve Štětíně, kde jsme museli opravdu dojíždět daleko, bylo velkou výhodou, že tato možná příští realizace je situována blíže.

Rekonstrukce brownfieldů jsou zejména pro Ostravsko velkou výzvou. Jak by se mělo podle vás přistupovat k rekonstrukcím historických staveb v centrech měst?
Architektura se neustále mění a každá akce, kterou podnikáme, by měla být svědectvím naší doby. V okamžiku, kdy provedeme úpravu nebo rekonstrukci budovy, neměli bychom se soustředit jen na rekonstrukci minulosti, ale vyznačit naši přítomnost a naši práci.

Právě proto jsme učinili do projektu takový zásah, který je nosným motivem současnosti.

Podívejme se blíže na projekt rekonstrukce bývalých jatek. Můžete čtenářům přiblížit vaši vizi, jak by mělo místo po dokončení rekonstrukce vypadat?
Budova jatek, kromě toho, že je krásným objektem se znamením doby, nese stopy různých událostí a příběhů. Jednou takovou stopou jsou obrovské otvory, můžeme dokonce říkat díry, které nějakým způsobem poškodily fasády. Právě toto je pro nás svědectvím o historii a rozhodli jsme se, že by bylo chybou rekonstruovat celou fasádu podle původního návrhu. Naším plánem je ponechat tyto struktury ve fasádě, ale vytvořit je ze zcela nového, moderního materiálu. Vycházíme z plánů historické fasády, ale použijeme zcela jiný stavební materiál – beton, ze kterého budou rovněž všechny nové prvky celého projektu.

Otvory ve fasádě využijeme pro neobvyklé spojení výstavních prostor s okolním prostředím. Vytvoříme tak prostor pro společenské akce, různé eventy a umělecké aktivity. Otvory budou uzavřeny pohyblivými stěnami, které způsobují, že se po jejich otevření propojí umění s okolím.

Tato myšlenka je velmi konzistentní a kompaktní. Zaměřuje se na nejmenší detaily pohyblivé stěny a končí urbanismem. Celý prostorový předpoklad se v jistém smyslu stává negativním faktorem toho, co Ostrava v současnosti staví – čili čtvrtě. Máme negativ tohoto uspořádání, protože uvnitř všeho je budova, nikoliv atrium a kolem ní se nachází volný prostor. Vzhledem k tomu, že naše budova bude, doufejme, městskou ikonou, stává se prostor před ní nesmírně důležitým z funkčních i vizuálních důvodů.

Pracoval jste s historickými materiály a stavební dokumentací ve snaze zachovat původní podobu objektu? Jak vůbec vypadá vaše příprava pro práci na zahraničních projektech? Zkušeností má váš atelier dostatek…
Vytvořili jsme již projekty, které souvisejí se zásahy do „staré tkáně“, ale pokaždé na principu zachování toho nejcennějšího s užitím naší současné intervence. Na architektuře je krásné, že se vrství v čase. Každá akce musí nést stopu současnosti.

Pokud jde o zahraniční projekty, je dobré vybrat si partnerskou kancelář z dané země. Ta se zabývá všemi formálními a právními záležitostmi, protože splňuje všechny zákonné požadavky pro projektování v dané zemi a jednak je stále na místě a v jistém smyslu drží prst na pulsu celého projektu. Tento model spolupráce nám vyhovuje. My se zabýváme celkovou koncepcí, kterou právě vylepšujeme a technické záležitosti bude řešit náš český partner – atelier MS architekti. Pracujeme společně a finální podobu projektu nakreslí oni. My na celý projekt dohlížíme.

Ostrava a Katovice jsou vzhledem ke své průmyslové historii v mnohém podobná města. Jak vnímáte architektonický rozvoj obou měst po útlumu těžkého průmyslu ve dvacátém století?
Nevím, jak to aktuálně vypadá s útlumem průmyslu v Ostravě, ale kdybych vzal jako příklady jen jatka nebo starou huť v Dolních Vítkovicích, je jasné, že město si je vědomo svého dědictví a snaží se budovat na něm svou budoucnost. A dělá to velmi dobře. V Katovicích to tak úplně nefunguje. Máme dobré a špatné příklady. Přestože je to mnohem lepší, než na začátku všech změn, stále ještě nefunguje všeobecné chápání našeho dědictví a hlavně potřeba jej chránit, tvořit na něm naši budoucnost a přidělovat budovám nové funkce a někdy i formy. Takovým pozitivním příkladem je nové Slezské muzeum. Fantastický design kanceláře Riegler Riewe, který respektuje tradici, čerpá z ní a přidává něco nového. Obecně jde podle mého názoru vše správným směrem.

Je podle vás budoucí podoba města v minulosti svázaného s těžkým průmyslem jasně vymezená nebo naopak vidíte příležitost v možnosti vštípit městské architektuře zcela nový rozměr, oproštěný od průmyslové minulosti?
Těžký průmysl není likvidován zcela, protože některé věci se stále přirozeně dějí a jiné odumírají. Člověk by pak měl na základě historie a tradice změnit funkce budov, jejich účel. Toto dědictví je naším velkým přínosem, odlišuje naše města od ostatních, takže bychom se za něj neměli stydět. Je také třeba čerpat ze zahraničních zkušeností. Například z oblasti Porúří, z transformací, které se tam odehrály a stále odehrávají a neustále se snaží najít svou vlastní cestu.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav