Využití ArchiCAD script pro návrh stanice metra

Metro je na povrchu velmi atraktivní pro komerční využití. Estakáda může budovami procházet a má na ně optickou vazbu, což je skvělá reklama. Jednotlivé firmy by na své náklady budovaly úseky metra, které by sousedily s jejich objekty. Součástí komerčních budov by mohly být rovněž vestibuly stanic metra, což samozřejmě zkvalitní adresu v nich sídlících firem. Podobný systém výstavby metra funguje například v Hongkongu. Zde prezentovaný projekt řeší jednu ze stanic na sídlišti Krč-Zálesí.

NÁVRH
Stanice metra je velmi rušným bodem. Je to uzel, ve kterém se mísí mnoho činností. Především je to místo čekání, přestupů, potkávání lidí. Na ně jsou pak navázány další činnosti – zábava, odpočinek, obchod atd. Konkrétní prostor u křižovatky ulic Zálesí a Štúrova je prostorově i provozně velmi zajímavý. Jedná se místo přechodu mezi zástavbou nízkých rodinných domů a výškovými panelovými objekty sídliště. Po vybudování stanice zde vznikne důležitý přestupní uzel mezi metrem, autobusy MHD a regionální veřejnou dopravou se silnou vazbou na nedalekou Thomayerovu nemocnici. Moje hlavní vize byla nafouknout okolo tohoto rušného místa bublinu. Vytvořit na lineární estakádě metra, jejímž výrazem je pohyb, rychlost a doprava z místa na místo, kapku, která by symbolizovala zastavení, vertikální pohyb, shluk lidí.

KONSTRUKCE
Navržená konstrukce, obalující prostor stanice, je složená z jednotlivých prutových komponentů, které, spojovány do trojúhelníků, vytvářejí prostorovou příhradovou konstrukci. Tento obal je navíc doplněn dalšími, spirálovitě se obtáčejícími příhradovými nosníky, které ho zesilují, zvyšují bezpečnost konstrukce a zároveň by měly vynášet zatížení od osamělých břemen, například od zavěšeného informačního systému. Ocelová konstrukce je pokryta rovinnými trojúhelníkovými skly.

ARCHICAD SCRIPT
Problémem bylo převedení ruční skici organických tvarů do počítače a jejich konkrétnější definování. Jak vytvořit „živý“ model, který bych mohl přifouknout nebo vypustit? Vytvářet konstrukci ručně, prvek po prvku, kde každý ze stovek prutů má jiný rozměr, jinou orientaci a jinou polohu, je nemyslitelné. Alternativní možností je „scriptování“, psaní programu, který by konstrukci bubliny vymodeloval. Většinu dřívějších projektů jsem vytvářel v ArchiCADu, a tak jsem se chtěl pokusit vytvořit v tomto programu i tento návrh, což mě přinutilo zajímat se o ArchiCAD a jeho možnosti více do hloubky. Chtěl jsem dokázat, že i v programu, který se používá především na architekturu typu stěna, zeď, sloup, střecha, lze vymodelovat nezvyklý tvar budovy („free form architecture“). Rozhodl jsem se tedy použít knihovní prvky ArchiCADu. Nejdříve bylo zapotřebí zopakovat si základní znalosti analytické geometrie, vektorový součin, výpočet odchylky dvou vektorů atd.

Celý nezkrácený článek včetně dalších vizualizací si můžete přečíst v prosincovém čísle 6/2005 časopisu KONSTRUKCE.

Autor

• (red)