Stavebních zakázek přibývá, problémem pro firmy jsou ale nízké realizační ceny
Rubrika: 2014
Stavebnictví pomalu ožívá po předchozích pěti letech krize. Ze státního rozpočtu do něj teče stále více zakázek. Firmy ale u zakázek stále trápí nízké realizační ceny, které jsou v průměru o více než pětinu nižší (22 procent) než ceny projektované (podle nichž mají veřejní investoři připraveny své rozpočty). Realizační ceny jsou výsledkem tvrdého konkurenčního boje při výběrových řízeních. Vyplývá to z nejnovější analýzy zpracované analytickou společností CEEC Research a Komorou administrátorů veřejných zakázek na základě dat uveřejněných na konci měsíce června 2014 ve Věstníku veřejných zakázek.
Oproti první polovině minulého roku přibylo výběrových řízení na výstavbu financovanou z veřejných zdrojů. Vzrostl také objem peněz, které chtějí veřejné instituce do stavebních zakázek investovat. Jenom v červnu se ve Věstníku veřejných zakázek objevilo 334 nových výběrových řízení, což je ve srovnání s červnem předchozího roku více než třetinový nárůst (35,2 procenta). Půlroční bilance vypsaných výběrových řízení je ještě lepší. V prvních šesti měsících letošního roku bylo zahájeno 1 877 výběrových řízení na stavební zakázky, což je o 38,0 procenta více než loni.
Stejně jako počet výběrových řízení stoupla i celková předpokládaná hodnota oznámených zakázek. V červnu téměř o čtvrtinu v porovnání s loňským rokem (o 23,2 procenta na 10,7 miliardy korun). V první polovině roku připravili státní investoři projekty za 63,8 miliardy korun, tedy o 28,6 procenta více než loni.
Nejaktivněji vypisují nové soutěže regionální úřady a sdružení – v prvním pololetí letošního roku se díky nim dostala k firmám nadpoloviční většina peněz (52 procent) a 66 procent z pohledu celkového počtu zakázek. „Domnívám se, že oživení ekonomiky, a s ním i stavebnictví, sice přichází, ale nebude nijak raketové ani přímočaré. Ne všechny veřejné zakázky se ihned realizují, a při současném cenovém dumpingu zdaleka neznamenají pro stavební firmy velký zisk. Jsem přesvědčen, že na místě je tu jen velmi mírný optimismus. Když se už skutečně začalo znovu masívně stavět, např. v Londýně, nastane stavební oživení i v Praze. A čím méně si budeme cestu k prosperitě komplikovat my sami (např. implementací EIA), tím lépe pro nás,“ říká Jiří Koliba, náměstek ministra průmyslu a obchodu.
Problémem ale zůstává délka výběrových řízení. Z výběrových řízení, která byla vyhlášena v lednu až červnu 2014, jich bylo zatím ukončeno pouze 28 procent (z pohledu finančního objemu). Devět procent řízení bylo zrušeno. Nezadaných zakázek tak jenom z první poloviny letošního roku zůstává ještě 63 procent.
Firmy trápí zejména nízké ceny zakázek, na kterých výběrová řízení končí. U zakázek, které se podařilo v prvních šesti měsících letošního roku zadat konkrétní realizační společnosti, byla vysoutěžená cena o pětinu nižší (22 procent), než veřejní investoři očekávali a na co měli připravené své rozpočty. „Ceny se často pohybují na hraně rentability, někdy i pod ní. Stále jsou na trhu společnosti, které jsou ochotné nabídnout i dumpingovou cenu, aby pro vytížení svých kapacit zajistily alespoň nějakou práci s nadějí, že se situace později zlepší a vzniklé ztráty si vykompenzují z budoucích zakázek. Tato praxe je ale neudržitelná a zpravidla vede ke krachu těchto firem, což následně způsobuje problémy jak jejich subdodavatelů, kteří nedostanou zaplaceno, tak ale i investorům, kteří se tím dostávají do značných komplikací,“ popisuje situaci na trhu, Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.
Z analýzy nejnovějších údajů vyplývá, že roste objem vyhlášených výběrových řízení, zejména od Správy železniční dopravní cesty (6,2 miliardy v prvních šesti měsících – nárůst o 41,2 procenta), ale i Ředitelství silnic a dálnic (5,0 miliardy v prvních šesti měsících – nárůst o 26,4 procenta). Mezi větší vypsané zakázky patří rekonstrukce trati Sklené nad Oslavou – Ostrov nad Oslavou nebo Klatovy – Železná Ruda každá za 0,8 miliardy korun, rekonstrukce trati Praha-Smíchov – Rudná – Beroun za 0,7 miliardy korun, nebo stavba rychlostní komunikace R4 Skalka za 0,8 miliardy korun, atd.
Nárůst je rovněž vidět i mezi zakázkami již zadanými konkrétním stavebním firmám k realizaci. V lednu až červnu 2014 bylo zatím zadáno 2 534 stavebních zakázek a ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 tento počet vzrostl o 15,4 procenta. Pokud bychom modelově upravili data při srovnatelných limitech (které platily v minulém roce před novelou ZVZ, tj. aby byla čísla objektivně porovnatelná), dostaneme meziroční růst počtu zadaných zakázek dokonce až o 88,4 procenta. Z pohledu finanční hodnoty zadaných zakázek činila hodnota zakázek zadaných v lednu až červnu 2014 54,6 miliardy korun a meziročně vzrostla téměř o polovinu (47,6 procenta). Pokud bychom posuzovali hodnotu zadaných zakázek opět podle srovnatelných limitů, dostaneme meziroční růst o 56,8 procenta. „Meziročně došlo k poměrně zásadnímu nárůstu zadaných zakázek. Dává to naději, že dostatek zakázek a práce omezí praxi nabízení nereálně nízkých cen, za něž se řádně a kvalitně stavět nedá,“ uzavírá Martin Janoušek, místopředseda Komory administrátorů veřejných zakázek.