„Realizace ocelových konstrukcí podle EXC3 by se výrobci neměli obávat. Naopak, je to jejich šance,“

• Foto

SEPS - slovenský správce přenosové soustavy již rok požaduje od svých dodavatelů dodávky ocelových konstrukcí podle přísnější normy. Proč jste se rozhodli vyžadovat dodávky podle normy EXC3?
Těch důvodů bylo několik, ale k těm nejzásadnějším patří prohlubující se klimatické změny a s tím související častější výskyty těžkých poryvů větru, častější výskyt tornád, jevy jako například galloping, nebo i lokální záplavy, které narušují statiku betonových základů. Můžeme si myslet o důvodech klimatických změn cokoliv, ale každý, kdo se dívá kolem sebe tak vidí, že se něco děje, že něco není tak jak bývalo. V neposlední řadě jsme si řekli, že není nic špatného na tom chtít za nemalé peníze adekvátně kvalitní ocelovou konstrukci.

Dnes provozujeme přenosovou soustavu, jejíž podstatná část byla vybudována v 60 letech minulého století. Naši předci ji plánovali na 40 let, ale díky propracovanému systému údržby je to již 60 let. My hodláme, v rámci výstavby nových vedení a rozvoden, jít až na projektovanou životnost 80 let s tím, že náklady na údržbu takto dlouho provozovaných zařízení proto musí být co nejnižší. A jak jinak toho dosáhnout, než důrazem na vysokou kvalitu v okamžiku výroby, montáže…   

Předpokládám, že z této změny profitujete?
Samozřejmě. Ocelové konstrukce stožárů jsou kvalitnější a tudíž odolnější, stejně tak i pomocné a hlavní ocelové konstrukce v rozvodnách. Celá přenosová soustava tudíž vydrží více než dříve. Jinak se na zakázku může dívat výrobce ocelové konstrukce, který třeba potřebuje udělat rychle a levně stovky montážních otvorů, jinak montážní firma, která by potřebovala větší rozměrové tolerance právě těchto otvorů, aby mohla rychle vsunout do otvoru šroub a matici. Vše chápu, ale obor energetiky je takovou extraligou, že působit v ní chtějí a mohou jen ti nejlepší.   

Ale uvědomme si náš hlavní závazek… Zajistit spolehlivé a bezpečné dodávky elektrické energie ke koncovým uživatelům. Toto je naše absolutní priorita.  

Chápu, nicméně druhá strana – dodavatelé, ti asi nebyli z této změny nadšeni. Předpokládám, že na vyšší cenu nepřistoupíte a jim to tedy zvýšilo náklady, čili snížilo marže….
To je velice diskutabilní konstatování. Díky svému předchozímu dlouholetému působení ve firmě, která realizovala montáže přenosových soustav na Islandu, Grónsku, ve Skandinávii, Německu nebo Slovinsku mohu říci, že tomu tak není. Výrobci ocelových konstrukcí byli a jsou schopni vyrábět ve kvalitě, kterou požaduje investor, a přitom prosperovat. Důkazem je to, že v současné době dostáváme nabídky našich stabilních a tradičních i slovenských dodavatelů na nové úseky přenosových soustav, které jsou řešeny v EXC3 a přitom v cenové úrovni, na kterou jsme byli zvyklí dříve.

Chtěl bych podotknout, že EXC3 není opravdu žádný náš rozmar nebo výmysl. Je to nedílná součást platných Eurokódů. Jsou součástí obecně platných zásad navrhování ocelových konstrukcí. Předpis EXC3 se však, díky tomu, že neměl dostatečnou publicitu, nedostal tam, kde by měl. Čili směrem k objednatelům, investorům a v konečném důsledku k veřejnosti, konečným odběratelům elektrické energie, kteří v konečném důsledku pocítí na svých fakturách vše, co jejich správce přenosové soustavy dělá.  

Vytvořili jste tým, který kontroluje „novou“ kvalitu ocelových konstrukcí?
Provádíme audity vlastními silami, a to přímo u výrobce před expedicí z dílny, nebo třeba v žárové zinkovně. Chceme eliminovat problémy na staveništi a vlastně tím šetřit náklady zhotovitele, který není (stejně jako my) nadšený, když si musí odvézt nekvalitní výrobek ze staveniště zpět. Na své náklady… 

Ocelová konstrukce buď normy splňuje, nebo ne.  Takto to ale vypadá, že ocelová konstrukce vyrobená podle EXC2 dělá přenosovou soustavu nebezpečnou. Chápu to tak dobře?
Nikoliv, takto se na to nemůžeme dívat. Konstrukce vyrobení podle EXC2 nevyhovují kriteriu SC2 pro žádanou kategorii přenosu   t.j. konstrukce a díly navržené na únavové účinky podle EN 1993 (příklad silniční a železniční mosty, konstrukce náchylné na kmitání způsobené větrem … ). A také si myslím, že s sebou nesou vyšší náklady na údržbu a sanaci. Byl bych klidně pro revizi některých částí Eurokódů. Vždyť přece vidíme, že něco není v pořádku. Tak intenzivní, nárazové a neočekávané vichřice, povodně, výkyvy teplot, návaly sněhu… To tady v takové míře prostě nebylo. Eurokódy v tomto směru zaostávají za realitou.  

V jakém směru?
Myslím si, že třeba stožáry jsou stále častěji a více namáhány dynamicky, než staticky. Třeba v úvodu uvedený galloping. O tom, jak je nebezpečný se nedávno přesvědčili ve Slovinsku nebo Rakousku. Jde sice o všeobecně známý jev, ale nikdo přesně neví, co může způsobit. Modelování tohoto jevu a jeho vliv na stožáry je totiž prakticky nemožné.

Galloping může způsobit mnoho různorodých faktorů. Třeba když se ulomí na délce 300  metrů kus ledu, tak vodič doslova vystřelí nahoru a začne dynamicky namáhat stožár. To nelze modelovat v žádné stávající laboratoři. Mnoho si proto slibujeme z výsledků expertízy gallopingu, kterou pro nás řeší EGÚ Brno. Výsledky budou známy v dubnu 2015.  

Kolik vašich dodavatelů na vaše nové požadavky, čili výroba ocelových konstrukcí podle EXC3, nepřistoupilo?
Nezastírám, že pár jich opravdu bylo. Ale investor nemá zájem na tom, zlikvidovat všechny výrobce OK. Koho bychom poptávali? Důsledky předpisů a požadavků, které jsme hodlali zavézt, byly dlouho dopředu analyzovány. Dlouhodobě ověření, kvalitní a seriózní podnikatelé, kteří tady chtějí být dlouho, nemají díky našemu novému pravidlu problém, naopak. Zvýšili si tím renomé firmy.  Firma, která ocelové konstrukce vyrábí v pronajatém bývalém JZD, musí zůstat u výroby pro jiný segment trhu, než jakým je energetika. 

Jaký je tedy největší rozdíl mezi EXC3 a EXC2?
Je jich více, shrnout by se daly do čtyř bodů. V první řadě kvalita svarů. Nechceme žádný „zlatý“, super dokonalý svar. Ale chceme svar, který se musí vejít do určitých mantinelů svar ve stupni kvalitě B. Myslím si, že část výrobců ocelových konstrukcí nesleduje, co se v oblasti svařování a svařovacích agregátů děje. Moderní stroje umožňují rychlejší, kvalitnější a současně i ekonomičtější svařování.

Chceme taky svařenou konstrukci, která nebude mít kolem svařené plochy desítky kuliček, které vznikají při svařování. Každý průměrně technicky vzdělaný člověk přece musí vědět, jaký to má vliv na následné zinkování nebo (pokud je to v blízkosti spojovacích otvorů) na dosedací plochy. Vždyť ta podložky matic, o jak velké dosedací ploše se pak bavíme. To jsou elementární zásady slušného svarového spoje.  

Slušný výsledný svarový spoj by taktéž měl mít vyřešeno zbytkové napětí v okolí spoje, čili zamezení strukturálních změn za provozu. Představte si, že na nekvalifikovaně tepelně upravenou svařovanou ocelovou konstrukci, například v rozvodně, připevníte nejmodernější a špičková energetická, řídící nebo měřící zařízení v řádech stovek tisíc eur nebo milionů pro energetické řízení stále náročnějších procesů? Norma EXC3 pouze a jen vyžaduje dodržení elementárních pravidel.

A jsme u čtvrtého rozdílu…
Opět zdánlivá maličkost, ale… Velká část našich dodavatelů, výrobců OK, používala podle mě zastaralý způsob tvorby otvorů – prorážení. Tímto způsobem je otvor zhruba od 2/3 své tloušťky doslova „vytržen s charakteristickým kuželem a vytrženými stěnami plochy s vyčerpanou elasticitou a velikou plasticitou. Nejde o střih. Umíte si pak představit, jak vypadají dosedací plochy. Zbytečná je pak práce projektanta, který s dosaženou dosedací plochou počítá a navrhuje ji. To vše pak má vliv na únosnost a nakonec na kinematickou tuhost stožárů.  

Dobře, ale když se nad tím zamyslím, pak výrobce OK musí opatření něco stát?
Myslíte třeba to děrování? A proč? Vždyť současné vrtací stroje, které zhotoví požadovaný tvar otvoru, disponují takovými vlastnostmi, kterými se plně vyrovnají výkonům děrovacích strojů. Nemůžete chtít hrát extraligu s 30 let starými obráběcími nebo se svařovacími stroji, které neodpovídají trendům. Myslím si, že segment energetiky, respektive investice do rozvoje a modernizace přenosových soustav je velice lukrativním a dlouhodobě stabilním segmentem trhu. SEPS ročně investuje v průměru 80 milionů eur. A to již stojí za to. 

Pozvánka na odborný seminář Zkušenosti z výroby a uvádění stavebních a technologických ocelových konstrukcí na trh v zemích EU - Ekonomické a technologické aspekty výroby ocelových konstrukcí v EXC3 – mýty a fakta je ke stažení ZDE.

Přihláška na seminář ke stažení ZDE.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav