„PORR staví nejen v České republice, ale také v Kataru,“ říká Karl-Heinz Strauss, generální ředitel rakouské stavební společnosti PORR AG
Rubrika: 2014
O opravě Štěrboholské radiály, o podnikání v arabském světě i o vlivu situace na Ukrajině na stavební trh hovoří Karl-Heinz Strauss, generální ředitel rakouské stavební společnosti PORR AG, která loni dosáhla stavebních výkonů ve výši více než 3,4 miliardy Eur a v anketě TOP Stavební společnost roku 2013 v ČR obsadila druhé místo.
Jak vlastně začaly vaše aktivity na českém stavebním trhu?
V České republice jsme začali s pozemním stavitelstvím, postavili jsme několik luxusních pražských hotelů, ale měli jsme i další cíle. Hovořím hlavně o stavebním boomu od roku 2000 do roku 2008. Součástí toho byla i naše akvizice Pražských silničních a vodohospodářských staveb. Oběma firmám se dařilo, ale nyní se musíme zaměřit na trvale udržitelný růst. Společnosti fúzovaly a vznikla jediná firma PORR a. s. Je to mnohem průhlednější struktura. V oblasti vodohospodářských staveb jsme se rozvinuli především plošně, disponujeme vlastním zařízením na míchání asfaltu a opatrně expandujeme i na Moravu. Portfolio stále doplňujeme a posilujeme v oblasti budování železnic, kanálů, mostů a elektráren.
Jak vypadá struktura Vašich zakázek v Česku ve srovnání s ostatními domácími trhy?
Spektrum našich zakázek inženýrských staveb je naprosto srovnatelné s jinými domácími trhy. Zde bych chtěl vyzdvihnout zejména pozemní stavitelství, kde máme v Česku strukturu podobnou jako v Rakousku. V České republice prozatím převládají malé a střední zakázky a přiznávám, že velké zde zcela absentují. Určitě bylo velmi vhodné vytvoření plánu komplexní infrastruktury České republiky. Ten definuje velké infrastrukturní projekty. Teď jde jen o jeho naplňování. Snad to pomůže tomu, aby se mnohé firmy vyhnuly nejistotě. V oblasti inženýrských staveb dochází ke změně a mě to naplňuje optimismem. I když vím, že tento plán bude účinný až za rok či rok a půl.
Jsou nějaké rozdíly při vypisování veřejných zakázek v různých zemích?
V samotném způsobu vypsání veřejné zakázky nevidím rozdíl. Ten je ve specifikaci konkrétních smluv. Stále častěji jsme svědky snahy u velkých projektů přesunout rizika od investora ke stavební firmě. To platí na všech trzích. Hlavní je kvalita plánování a dotažení zakázky do zdárného konce. Pokud u veřejných zakázek rozhoduje
pouze cena, jak je tomu v ČR, je to složité. Ale již cítíme tlak na hledání nejlepší nabídky, která v sobě zahrnuje cenu, technologii, kvalitu i formu placení.
Pokud by státní úředník nevybíral podle nejnižší ceny, mohl by čelit vyšetřování ze strany orgánů činných v trestním řízení…
To mohu jenom potvrdit, ale toto myšlení se již začalo trochu měnit. Jde o posouzení ceny a kvality. Když musíte jenom šetřit, pak je dominantní cena. U střednědobých plánů, kam patří silnice, dálnice a železniční koridory, tam se již začíná prosazovat i kvalita. Je zapotřebí změnit kritéria hodnocení. Cena pochopitelně zůstane, ale na stejnou váhu je nutné položit i technologii. Zde musí dojít k jejímu podrobnému popisu výhod i nevýhod. Záleží na nezávislých znalcích, kteří pro úředníka připraví podklady pro jeho rozhodnutí. Součet všech posudků pak vyústí ve stanovení nejlepšího účastníka soutěže. Musíte být schopen uspět nejen cenou, ale i kvalitou nabízené technologie. K tomu již existují mezinárodně uznané postupy, které si postupně razí cestu do jednotlivých států. Nejsem ale idealista a je mi úplně jasné, že to bude chvíli trvat. Zvláště tam, kde jsou našponované rozpočty.
Ovlivňují vaše podnikání sankce proti Rusku a situace na Ukrajině?
Naše podnikání to nikterak neovlivňuje, protože působíme pouze na takových trzích, které mají stabilní ekonomické a legislativní prostředí a mají patřičnou bonitu. Koncentrujeme se na pět trhů, které považujeme za domovské: Rakousko, Švýcarsko, Německo, Polsko a Česká republika. Všechny tyto trhy kromě České republiky již významně rostou. Ostatně v současné době se i v České republice stavební trh začíná korigovat směrem nahoru.
Stavíte i v arabském světě. Co je zvláštního na tamějších zakázkách po stránce technické a personální?
Stavebnictví je vždy lokální business a práce s lidmi. Jednáme stále podle hesla „Poznej svůj trh a poznej svého zákazníka“. Z toho důvodu jsme se téměř tři roky připravovali na vstup na katarský trh, poznávali jsme zemi a její obyvatele, sestavili jsme tým a navázali partnerské vztahy. Naše snahy byly loni odměněny největší samostatnou zakázkou v historii společnosti PORR, stavbou Zelené linky metra v hlavním katarském městě Dauha. Dauha se velice rychle rozvíjí, budují zde infrastrukturu a hlavně jde o solventní klienty. V létě již nastoupí šest razicích štítů, které začnou novou linku metra budovat. Míříme i do Saudské Arábie a hodláme využít i zkušeností a partnerů ze stávajícího konsorcia. Vždy ale půjde o tunely a železnice.
Obrat firmy PORR a. s., se během několika let zdesetinásobil. Co je příčinou takového ekonomického úspěchu?
Samotný obrat pro nás není hodnoticím kritériem, protože to, co se počítá, je zisk a příležitost k rozumnému růstu na daném trhu. Více než o obrat nám jde o marži, ta je velice důležitá.
Vyvinula společnost PORR nějaké vlastní technologie?
PORR investuje již desítky let hodně finančních prostředků do výzkumu a vývoje a za tímto účelem udržuje kromě vlastních laboratoří i dlouhodobé kooperační vztahy se vzdělávacími a výzkumnými institucemi. Kromě kolejové techniky patří k nejdůležitějším nositelům inovací především oblast ražení tunelů (jak konvenčním způsobem, tak i strojním), vývoj materiálů (např. vylepšení vlastností asfaltu), fasádní technika, realizace staveb v pozici generálního dodavatele a technika na ochranu životního prostředí. Pokud jde o metro či vysokorychlostní koridory, o rychlost, o bezpečnost, o střednědobé cenové výhody, o náklady na údržbu
a servis a o rychlost výstavby, pak je dobré začít uvažovat o naší technologii pevné jízdní dráhy STA, která vydrží i značné zatížení. Tato patentovaná technologie již funguje v Rakousku, Švýcarsku a Německu. Většina nově postavených tunelů a linek metra v Rakousku má tuto technologii. Jde vlastně o společný patent firmy PORR a Rakouských státních drah. Již jsme získali i licenci pro Německo, kde se brzo začne stavět koridor pro vlaky s rychlostí 200 km/h. Zájemci o STA se už našli i mimo Evropu.