Nový vzdělávací komplex Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

• Foto

„Uvedením Vzdělávacího komplexu UTB do provozu budou mít všechny fakulty naší univerzity své vlastní sídlo. Věřím, že objekt i se svým okolím významně zkrášlí centrum města Zlína,“ uvedl rektor prof. Ing. Petr Sáha, CSc. Prostory komplexu jsou navrženy přesně pro potřeby studentů a pedagogů, kteří se do něj nastěhují se začátkem letního semestru (v únoru 2018). „Snažili jsme se, aby se studenti i zaměstnanci cítili v objektu příjemně a dobře se jim v něm pracovalo,“ zdůraznila autorka projektu prof. Eva Jiřičná.

ARCHITEKTONICKO-URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Základní orientace jednotlivých budov Vzdělávacího komplexu UTB vychází z již existujícího urbanistického systému sousedních budov na daném území s respektováním jejich základního hmotového a výškového řešení. Zachován zůstává motiv samostatných solitérních budov, spojených přízemní centrální částí, který logicky navazuje na uspořádání budov škol ležících symetricky přes zelený pás s obslužnou komunikací na jihu pozemku. Obě křídla budovy Vzdělávacího komplexu UTB respektují půdorysnou stopou solitérních křídel budov škol a logicky tak dotvářejí a uzavírají původní urbanistický záměr blokové pravidelné zástavby. Architektonický záměr též počítá s plánovanou výstavbou hotelu, který by měl stát na místě stávajícího objektu tělocvičny s trafostanicí, a který by měl svou orientací sledovat osy budov podél ulice Štefánikovy. Realizace hotelu by měla dořešit veškeré návaznosti k budovám univerzitního centra v exponované lokalitě ulice Štefánikova a Náměstí T. G. Masaryka.

PROVOZNÍ A DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ

Hlavní vstup do objektu je ze severní strany od ulice Štefánikova. Vstupuje se do přízemní centrální budovy v úrovni 1. NP, kde se nachází hlavní foyer a v něm informační pult, hlavní velká posluchárna, zastropená kupolí tvořenou lepenými vazníky. Celková kapacita velké posluchárny je 241 posluchačů. Vedle velké posluchárny jsou navrženy tři menší posluchárny pro pro 98, 70 a 72 posluchačů, které se již nachází v půdorysné stopě obou křídel budovy. Součástí foyer je i šatna s částečnou obsluhou, toalety, relaxační místa a místa k sezení. Zbytek plochy 1. NP obsahuje učebny, kabinety, komunikační a technické místnosti a výstavní prostor. Díky severojižnímu výškovému rozdílu je přízemní budova z jihu na úrovni terénu. Její střecha je veřejně přístupná s lavičkami. Ve střeše najdeme pásové světlíky, které osvětlují prostor foyer a prostory kolem velké posluchárny.

V každém křídle budovy je dvojice vertikálních komunikací, navazujících na foyer. Jedná se o schodiště s dvojicí výtahů na východní, respektive západní straně a dále schodiště na straně severní. Vertikální komunikace vedou z 2. PP až do 6. NP. Na úrovni 1. NP jsou z prostorů schodišť evakuační úniky z budovy a to do prostoru před hlavním vstupem a další z boků budov do volného prostoru na východ a západ, kde se nachází zpevněná obslužná komunikace. Další úniky z budovy jsou z malých poslucháren taktéž z boku budovy. Tyto evakuační úniky lze, vzhledem k jejich napojení na výtahy, s výhodou využít též pro zásobování.

Typické patro křídla budovy je charakterizováno vnitřním prostorem s atriem a s ochozy. Atrium vede z 1. NP do 6. NP kde končí zasklením. Propojuje tak jednotlivá podlaží mezi sebou a částečně přivádí světlo dovnitř do budovy a spoluvytváří příjemný prostor se sezením sloužícím pro odpočinek, četbu nebo vzdělávání se. Kolem atria jsou jednotlivé místnosti učeben, kabinetů, technických a úklidových místností. Na jižní straně budovy jsou dvojice poslucháren. Sociální zařízení je umístěno v prostřední části obou křídel. V 6. NP je v západním křídle prostor pro chladící jednotky a dieselagregát. Toto zařízení je nezastropeno, nachází se ve vnějším prostředí.

V podzemních podlažích se nachází garáže a technické místnosti. Příjezd a odjezd vozidel je řešen pomocí jednopruhové jednosměrné rampy na západní straně objektu pro vjezd vozidel a na východní straně pro výjezd. Tato rampa je navržena v základní šířce 3,0 m a je rozšířena v oblouku dle potřeb užívání vozidel. Do 1. PP se vjíždí odbočovacím pruhem z ulice Štefánikova na západní straně budovy, po jednosměrné rampě o sklonu 14 % se vjede do prostoru garáží, kde se nachází 54 parkovacích stání. Na jižní straně jsou technické místnosti strojoven VZT, rozvodny NN a výměníkové stanice UT. V rohu objektu v 1. NP se nachází prostor pro správce objektu. Strojovna chlazení se nachází v jižní části západního křídla v 1. NP. Trafostanice a rozvodna VN je umístěna na jižní straně západního křídla ve 2. NP, přístup je řešen z přilehlé obslužné komunikace. Po dvou přímých, protilehlých rampách, překonávajících celou výšku podlaží, se dostaneme do 2. PP, kde je 33 parkovacích stání. Na těchto vnitřních rampách jsou instalovány požární rolety, které budou spouštěny v případě požáru a slouží k rozdělení prostoru parkingu na dvě samostatné části. Výjezd z 2. PP je opět přes rampu do 1. PP a dále ven po rampě na východní straně objektu. Ta ústí připojovacím pruhem opět do ulice Štefánikova. Zásobování objektu se děje přes garáže a pomocí již zmíněných vstupů a komunikace obsluhující území, která obíhá budovu ze tří stran, odbočuje a znovu ústí do ulice Štefánikova. Tato komunikace umožňuje přejezd osobních vozů, dodávkových vozů, technických služeb, ale především hasičských vozů a vozidel záchranné služby. Komunikace slouží nejen nové budově, ale i stávajícímu komplexu školských budov na jižní a východní straně. Kolem celého objektu je navržena pochozí plocha, která je dopravním značením vymezená jako pěší zóna. Část této plochy je navržena v zesílené konstrukci pro možnost pojezdu vozidly. Zesílená konstrukce je dostatečně vizuálně odlišena od pochozí plochy bez možnosti pojezdu a v místech s největším pohybem chodců je jasně vymezena mobilními zábranami. Vozidla jsou přes zesílenou pochozí plochu vedena na stávající komunikaci před základní a střední školou, tuto komunikaci ponecháváme v šířce 3,5 m, a dále do podzemní garáže navrhovaného objektu univerzity. Tato zpevněná pojížděná plocha je navržena v základní šířce 3,0 m.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ STAVBY

Objekt obsahuje dvě suterénem propojené budovy, v nichž jsou umístěny posluchárny, jednotlivé třídy a kanceláře pedagogů. Mezi budovami v 1. NP je umístěna hlavní přednášková místnost zastřešená monolitickou skořepinovou konstrukcí. Objekt je navržen v půdorysném tvaru 67 × 44 m. Objekty A a B (levá a pravá budova) jsou navrženy v půdorysných rozměrech 19 × 42 m a výšky 23 m nad terén. Objekt C má půdorysný rozměr 29 × 42 m a výšku 8,5 m nad terén (horní hrana střechy auly). Podzemní podlaží zasahují 7,0 m pod úroveň terénu. Součástí objektu jsou venkovní opěrné stěny a schodiště dotvářející kompozici objektu. Objekty jsou založeny hlubinně na pilotách v kombinaci s podlahovou deskou. Spodní stavba je řešena jako bílá vana. Svislé nosné konstrukce jsou tvořeny monolitickým železobetonem. Zastřešení velké posluchárny tvoří prostorová konstrukce železobetonové skořepiny. Obvodový plášť tvoří systémový LOP.

Objekty jsou vystavěny jako železobetonový monolitický skelet, jehož nosnou konstrukci tvoří skelet o modulaci sloupů cca 8,1 × 6,0 m, doplněný železobetonovými stěnami. Stropy jsou tvořeny železobetonovými monolitickými stropními deskami o tloušťkách 280 a 200 mm.

Objekty mají železobetonovou monolitickou podlahovou desku, do níž jsou vetknuty monolitické sloupy a stěny. Tato deska je podepírána velkoprůměrovými pilotami, které jsou ve střední části pod budovou C propojeny s podlahovou deskou výztuží a působí jako tahové piloty proti vztlaku podzemní vody. Piloty o průměrech 600, 900 a 1 200 mm jsou betonové s vyztužujícím armokošem. U pilotáže bylo nutné brát zřetel na zvýšenou agresivitu prostředí a provést potřebná opatření. Podlahová deska funguje jako bílá vana a je zhotovena jako železobetonová monolitická deska, jejíž součástí jsou dojezdy výtahů, šachty a odvodňovací žlaby garáží. Základní tloušťka podlahové desky je 500 a 350 mm a mění se dle spádování.

Svislé nosné konstrukce jsou převážně tvořeny monolitickými železobetonovými sloupy a stěnami. Sloupy mají rozměry 750 × 250, 450 × 450 a 400 × 400 bmm. Stěny potom mají tloušťky 350, 300, 250 a 200 mm. Stropní konstrukce ve 2. PP jsou tvořeny železobetonovými monolitickými deskami tl. 250 a 300 mm, v 1. PP 220, 270, 300 a 350 mm a 200, 260 a 280 mm v 1. NP. U ostatních nadzemních podlaží mají desky tloušťky 200 a 280 mm, přičemž tl. 280 mm je situována ve formě hlavic nad sloupy a jako ztužující sloupové pruhy.

Zastřešení velké posluchárny tvoří prostorová konstrukce železobetonové skořepiny tl. 150 mm ve vrcholu – 370 mm v patě. Na skořepinu je přikotven dřevěný rošt s vloženou tepelnou izolací, který je zaklopen celoplošným bedněním kopírujícím profil skořepiny a tvoří podklad pro nástřikovou PUR hydroizolační membránu. V přednáškových místnostech jsou na stropní desky zhotoveny prefabrikované tribuny pro posluchače. Tribuny tvoří železobetonové prefabrikované nosné panely a schodišťové panely. Nosné prefabrikované trámy jsou podepřeny pomocí stěn vyzděných z tvárnic ztraceného bednění doplněných o výztuž. Na stěny jsou osazeny panely tvořící pochozí část tribun. Součástí objektu jsou ještě vjezdové rampy určené pro vjezd automobilů do 1. PP, které jsou v podzemní části tvořeny „tunelem“ a v části blížící se povrchu pouze U profilem. Vjezdové rampy jsou od objektu oddilatovány a pro zamezení vzájemných svislých pohybů doplněny o smykové trny. Obdobným systémem je proveden propojovací kanál k parovodu. Další součásti přiléhající k objektu jsou železobetonové monolitické opěrné stěny a venkovní schodiště. Opěrné stěny mají tvar T s patou více směrem k objektu. Opěrné stěny jsou od objektu oddilatovány a nejsou s ním propojeny.

Prostorová tuhost objektu je zajištěna přenosem vodorovných sil tuhou stropní deskou do svislých ztužujících prvků. Svislými ztužujícími prvky jsou stěnové konstrukce jader výtahových šachet a schodišťových prostor, které jsou dle potřeby doplněny železobetonovými ztužujícími stěnami. Ztužující konstrukce dostatečně zajišťují prostorovou tuhost jednotlivých objektů.

STŘECHY

Plochá střecha je navržena v klasickém pořadí vrstev. Tepelnou izolaci tvoří kompletizované dílce z objemově stabilizovaného pěnového polystyrénu ISOVER EPS 100S tloušťky 200 mm. Standardní střecha má součinitel prostupu tepla max. 0,160 W/m²K, střecha sálu 0,240 W/m²K. Odvodnění střechy je provedeno minimálním spádováním ke střešním vpustím. Spádování je zajištěno vrstvou monolitického lehčeného betonu. V celé ploše střechy je dodržen minimální spád 2 %, minimální tloušťka spádové vrstvy u střešní vpusti je 40 mm. Střecha nad 6. NP je navržena jako nepochozí, bez finální přitěžovací vrstvy, povrchovou vrstvu tvoří střešní hydroizolační PVC folie (Fatrafol 810) tl. 1,5 mm. Identická skladba střešního pláště je použita pro střechu nad 5. NP v místě technologického prostoru. Pod technologickými jednotkami (chladící jednotky, dieselagregát) jsou instalovány betonové základky, oddělené vhodnou akustickou izolací od betonové desky vylité do ztraceného bednění tvořeného profilovanou folií s výškou nopu 60 mm. Profilace folie umožňuje odtok vody pod plochou základků.

Střecha nad vstupní halou je plochá servisně pochozí, přístupná po ocelovém servisním schodišti z terénu v úrovni 2. NP na jižní straně. Střecha je ozeleněná – kombinací extenzivní zeleně a valounků dvou frakcí.

Zastřešení velké posluchárny tvoří prostorová konstrukce železobetonové skořepiny tl. 150 mm ve vrcholu – 370 mm v patě. Na skořepinu je aplikována parozábrana a je proveden rastr nosných stojek pro kotvení obkladu. Na parozábranu byla následně uložena tepelná izolace z minerálních vláken a hydroizolační fólie vč. systémových hydroizolačních tvarovek okolo prostupů. Na nosné ocelové stojky procházející skladbou střechy byl shora kotven roznášecí rošt s obkladovými deskami.

VNĚJŠÍ OBVODOVÝ PLÁŠŤ

Vnější obvodový plášť je koncipován jako fasáda s cihelným obkladem a pásovými okny v místě učeben a kancelářských místností a reflektuje strukturou jednotlivé skupiny provozů vnitřní dispozice. Vlastní fasáda je řešena systémem cihelného obkladu s tepelnou izolací a provětrávanou mezerou. Cihelný obklad je z vnější strany přírodní, neglazovaný, neleštěný, nedrážkovaný, nerýhovaný, upevněný na Al konstrukci v systému neviditelného uchycení. Okna jsou řešena jako hliníkový fasádní rámový systém s vloženými otvíravými křídly, zasklení tepelně-izolačním trojsklem. Členění fasády vychází ze základního rastru šířky 1 350 mm.

Celková tloušťka skladby cihelného pláště je 260 mm, šířka provětrávané mezery představuje 40 mm. Jako tepelná izolace jsou použity desky z minerální vlny, které jsou hydrofobizované v celém objemu, tl. 180 mm, vkládané mezi prvky nosného roštu a kotvené talířovými hmoždinkami k nosné konstrukci.

Z podkladů Zlínstav a. s. a AED project a. s.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav