Jaké parametry jsou důležité pro návrh požární ochrany oceli?

• Foto

CO ZNAMENÁ POMĚR „A/V“ A K ČEMU SLOUŽÍ?

Poměr A/V vychází z rozměrů profilu – „A“ představuje obvod průřezu vystaveného požáru a „V“ představuje plochu příčného průřezu ocelového prvku. „A“ se počítá rozdílně v případě požárních obkladů a v případě nátěrů a nástřiků.

Subtilní profily mají vysokou hodnotu A/V a masivní profily nízkou hodnotu A/V. Při požáru dochází u subtilních profilů k dosažení návrhové teploty oceli rychleji, proto je u těchto profilů nutná větší tloušťka požární ochrany (větší tloušťka obkladu nebo nástřiku anebo větší množství zpěňujícího nátěru).

NÁVRHOVÁ TEPLOTA OCELI

Ocelové konstrukce se navrhují podle ČSN EN 1993-1-1. Pro navrhování ocelových konstrukcí na účinky požáru se postupuje podle ČSN EN 1993-1-2.

Podle vzorců uvedených v těchto normách závisí kritická teplota oceli na stupni využití prvku. Stupeň využití prvků je definován podílem návrhového účinku zatížení za požáru a návrhové hodnoty únosnosti při požáru. Tyto výpočty jsou součástí statického posouzení. Pro návrhovou teplotu se používá i výraz kritická teplota.

Pro účely návrhu tloušťky obkladu PROMATECT^®, nátěru PROMAPAINT ^® nebo nástřiku firmy Promat s. r. o. (např. PROMASPRAY^®, Cafco FENDOLITE^® MII) postačí zjednodušení hodnot teploty uváděné v čl. 5.1.3. ČSN 73 0810:

„Při hodnocení požární odolnosti ocelových prvků lze bez dalšího průkazu u těchto částí ocelových konstrukcí považovat za kritickou teplotu:
a) 500 °C u sloupů, nosníků, průvlaků, vazníků apod., zajišťujících stabilitu objektu nebo jeho části, nebo u sloupů podpírajících technická a technologická zařízení;
b) 560 °C u zavětrovacích prvků, střešních nosníků, vaznic, krokví či prvků střešních plášťů, roštových podlahových prvků apod.;
c) 620 °C u nosných prvků obvodových plášťů, které nezajišťují stabilitu objektu ani jeho části.“

ŽIVOTNOST

Podle ČSN 73 0810 musí být požadovaná požární odolnost stavebních konstrukcí při běžném provozu zabezpečená po dobu předpokládané životnosti stavebního nebo technologického díla. Při volbě vhodného typu systému je nutno brát v potaz právě životnost daného systému.

Obklady z desek PROMATECT^® a nástřiky PROMASPRAY^® mají pro určité druhy prostředí dle ETAG 018 prokazatelnou životnost nejméně 25 let. Ale z praxe víme, že desky PROMATECT^® mají životnost i delší.

Co se týká zpěňujících nátěrů (reaktivních nátěrových systémů) pro ochranu ocelových stavebních prvků, ty se mohou použít pouze v prostředích, do kterých jsou určeny. Roztřídění podle jednotlivých typů prostředí se provádí podle EAD (původně ETAG 018-2). V případě, že reaktivní nátěrový systém vyhoví zkouškám uvedeným v tomto předpisu, má se za to, že splňuje požadavky pro minimální životnost v daném prostření po dobu 10 let. Nátěr PROMAPAINT^® SC4 výše uvedeným zkouškám vyhoví a tudíž splní životnost minimálně 10 let.

Česká technická norma ČSN 73 0810 se odkazuje na směrnici EAD (původně ETAG 018-2), která neobsahuje zkušební postupy pro vyšší životnost reaktivních nátěrových systémů než je 10 let. V tuto chvíli neexistuje v ČR jiná metodika pro stanovení funkční životnosti reaktivních nátěrových systémů.

A CO DĚLAT PO UPLYNUTÍ PROKÁZANÉ ŽIVOTNOSTI NÁTĚRU?

V případě, že skončí prokázaná životnost nátěru, je nutné původní požární nátěr pracně odstranit a aplikovat nový nátěr v celém systému stanoveném výrobcem (základní, reaktivní a ochranný nátěr). Snazší variantou je použít požární obklad kalcium-silikátovými deskami PROMATECT^®, které jsou samonosné a nepotřebují další podpůrnou konstrukci a pokud nedojde k poničení, desky budou umístěny na stavbě po celou dobu životnosti stavby.

Podklady a informace o všech zmíněných konstrukcích Vám sdělí technické oddělení firmy Promat s. r. o.

Autor

• Promat s.r.o.

www.promatpraha.cz