Elektrárna Maritza – „Detail Engineering“

Společnost Excon se podílela na zpracování „Detail Engineering“ (realizační projekt a výrobní a montážní dokumentace) pro část ocelových konstrukcí o hmotnosti cca 8 800 tun. Jednalo se o:

• bunkrovou stavbu včetně zásobníků,
• zavěšenou část konstrukce kotelny,
• pomocné konstrukce pro montáž bandáže kotle,
• ocelovou konstrukci bandáže kotle.

Skloňovat určitě ano, jen nevím, zda užít jednotné a množné číslo takto (takhle je to v souladu s autorským textem), nevím, kolik se čeho z těchto položek používá.

Vlastní konstrukční prvky zahrnovaly všechny typy, od dutých svařovaných sloupů z plechů tloušťky 60 mm přes příhradové prvky, svařované I-profily, válcované těžké profily typu HEB a HEM až po úhelníky a trubky zábradlí.

Model jednoho z nových bloků v elektrárně Maritza v Bulharsku

BUNKROVÁ STAVBA VČETNĚ ZÁSOBNÍKŮ
Bunkrová stavba je ocelová konstrukce o rozměrech cca 60 × 12 m. Je tvořena příčnými rámy se sloupy z dutých svařovaných profilů z plechů v tloušťkách 40 až 60 mm a příčlemi ve tvaru I svařovanými z plechů. Ztužení budovy je zajišťováno ztužením v příčném i v podélném směru profily z uzavřených svařovaných profilů. V pěti úrovních jsou plošiny s pochozí plochou z pororoštů nebo betonovou deskou. Tato ocelová konstrukce nese zásobníky s výsypkami. Zásobníky jsou celosvařované z plechů s výztuhami. Příčné stěny zásobníků tvoří současně příčné ztužení hlavní ocelové konstrukce.

ZAVĚŠENÁ ČÁST KONSTRUKCE KOTELNY
Hlavní a nejrozsáhlejší částí každého bloku elektrárny je kotelna. Kotelna je budova věžovitého charakteru, půdorysných rozměrů cca 35 × 35 m a výšky 88,7 m. Vnitřní část této budovy zaujímá svislý kotel.

Z vnější části ke kotelně přiléhají konstrukce nesoucí technologii pro provoz kotle a svislé a vodorovné komunikace. V dolní části budovy do výšky cca +55,7 m jsou tyto konstrukce budované jako stojící na zemi a vodorovně kotvené do hlavní konstrukce kotelny. Nad touto výškou je celá konstrukce zavěšena na nejvyšším patře hlavní nosné konstrukce. Jednotlivé stěny konstrukce jsou předmontovány na úrovni 0 m, kotveny na provizorních základech a dočasně vodorovně ukotveny do hlavní konstrukce, aby se zabránilo převrácení během předmontáže. Výška předmontovaných částí je cca 33 m. Po ukončení předmontáže jsou tyto konstrukce osazeny technologií a potrubím a opláštěny. Poté budou vyzvednuty pomocí systému jeřábů umístěných na nejvyšším patře hlavní konstrukce (cca +88,7 m) do finální výšky a přisunuty do definitivní polohy. V tom okamžiku dojde k dotyku ve stycích a konstrukce bude ve finální poloze zafixována. Celková výška svislého posunu je cca 52 m. Výrobní dokumentace této části měla několik technických specifik:

• složitý postup montáže,
• několik systémů přípojů, které jsou ve funkci v různých fázích výstavby (předmontáž, zvedání, finální poloha),
• vyvinutí zvláštních hlavic na vrcholech svislých prvků pro zvedací technologii,
• dočasné prvky, které se po předmontáži, popř. po zvedání z konstrukce odstraní.

Pro představu o složitosti dokumentace je třeba si uvědomit, že v okamžiku předmontáže působí svislé prvky jako sloupy (tlačené), při zvedání a ve finální poloze tažené (závěsy). Dále, že počet zvedacích bodů je jiný (nižší) než počet finálních závěsných bodů, takže konstrukce při zvedání působí staticky úplně jinak než ve finální poloze. Jde tedy o tři různé kombinace zatížení, které musely být zohledněny nejen ve „velké“ statice, ale také v návrzích přípojů.

Celý článek naleznete v časopise Konstrukce 2/2008. Možnost předplatného ZDE.

Autoři

• Ing. Beran Jindřich
• Ing. Háša Pavel