ČKLOP – Komprimované pásky – řešení pro dilatační spáry na budovách
Rubrika: 2014
Spáry na budovách. Nikdy nekončící problém i neustále přetřásané téma. Ale také kapitoly v technických projektech při stavbě nových domů či při rekonstrukcích staveb. Ať už budeme o dilatačních stavebních spárách jen filosofovat nebo je skutečně řešit, jedno je jasné: zažitým zvykem pro vyplňování „prázdna“ mezi dvěma stavebními prvky je stále všemohoucí tmel. A to i navzdory tomu, že technická evoluce zasáhla v posledních dvaceti letech i stavebnictví. A světe div se, přinesla s sebou také něco jiného než onu populární hmotu: impregnované komprimované pásky.
TEORIE STAVEBNÍCH SPÁR
Spáry nebo trhliny na pláštích budov vznikají různým způsobem. Jedná se o náhodné trhliny, jejichž příčinou je určitá porucha stavby a o spáry úmyslné, neboli technické. Spáry takového druhu vznikají při stavbách z prefabrikovaných materiálů – např. betonových panelů, sendvičů, skla nebo při instalaci okenních výplní, kde dochází ke styku dvou materiálů s různou dilatací.
V obou případech je nutné spáry technicky uzavřít, aby se, pokud možno trvale, zamezilo průsaku vody z exteriéru. Po uzavření spáry se však musí zajistit i její funkčnost – průvzdušnost při maximální těsnosti. Proč? Každá spára, která je utěsněna či „ucpána“ neprodyšnými materiály – typicky tmely – nedokáže odvádět vodní páry, které stavba přirozeně generuje. Tím dochází, v takto hermeticky uzavřeném prostou, k usazování vlhkosti a k její následné kondenzaci.
Kromě hromadění vodních par je dalším zádrhelem samotná dilatace – tedy rozpínavost spáry. Je všeobecně známé a tedy nezpochybnitelné, že většina stavebních akrylových tmelů má schopnost roztažnosti 10 – 20%. U silikonů či polyuretanů pracujeme s číslem 25 %. Existují samozřejmě i speciální silikonové tmely s roztažností 50 %, ale ty se zpravidla používají na jiné aplikace, např. na strukturální zasklívání. Faktem zůstává, že ani jeden s popsaných tmelů nedokáže vyrovnávat rozpínavost spáry v takové úrovni jako komprimované pásky. Takovým příkladem může být komprimovaná páska z impregnovaného polyuretanu, která umí dokonale utěsnit spáru s proměnlivou šíří 5 – 15 mm nebo dokonce 10 až 24 mm.
KOMPRIMOVANÉ PÁSKY JAKO NÁHRADA TMELŮ
Již v úvodu zmíněná technická evoluce vygenerovala zajímavý materiál na bázi polyuretanu se speciální impregnací, který disponuje takovými výhodami, že je až zarážející jak omezeně se v Česku používá. V tabulce 1 je velmi stručné porovnání komprimované pásky s běžným silikonovým tmelem.
Nejvíce zajímavým údajem je hodnota μ, která označuje tzv. součinitel difúzního odporu. Čím více hodnota narůstá, tím více se snižuje schopnost těsnění propouštět vzdušnou vlhkost. Hodnota u tmelů plně odpovídá filosofii „v interiéru těsnější než v exteriéru“. S pohledu propustnosti vlhkosti je však pro funkční venkovní utěsňování nevyhovující.
Komprimovaná páska je na tom zcela opačně. Propustnost vodních par je vysoká. Přitom odolnost proti hnané dešťové vodě je na hodnotách tlaku až 1 050 Pa, což je dáno speciální chemickou impregnací a stlačením pásek.
Při srovnávání obou rozdílných materiálů je zásadní brát v potaz podmínky pro jejich aplikaci. Ta přirozeně znevýhodňuje tmelové hmoty, neboť jsou velmi náchylné na různorodost povrchů spár. Přilnavost se nejčastěji zajišťuje podkladovými nátěry (impregnacemi). Někdy je však i tato část opomíjená.
Při instalaci komprimačních pásek charakter povrchu zpravidla detailně neřešíme. Počáteční adhezi pásky ve spáře zpočátku obstarává samolepicí vrstva. Ta však postupně ztrácí svou funkci, neboť je nahrazená pozvolnou expanzí samotné pásky, viz obrázek 3.
Neméně důležitá je také aplikační teplota. Obecně platí, že těsnicí tmely je velmi obtížné aplikovat při nízkých teplotách – obvykle pod +5 °C – a to i na očištěný povrch. Problémem je totiž tvorba kondenzátu či námrazy na podkladu, což degraduje nebo zcela znemožňuje přilnavost tmelu. Naproti tomu impregnované pásky lze jednoduše instalovat i v teplotách pod bodem mrazu. U celé řady z nich totiž není aplikační teplota nijak omezena.
Tabulka 1 – Porovnání komprimované pásky s běžným silikonovým tmelem | ||
Impregnovaná páska | Těsnicí tmel | |
Přetvořitelnost | 90 % | 10-25 % |
Tepelná izolace | ano | ne |
Zvuková izolace | ano | ne |
Teplotní odolnost | -30°C až +90°C | -40°C až +120°C |
Aplikační teplota | -10°C až +40°C | +5°C až +40°C |
Těsnost proti vodě (dešti) | 600-1 150 Pa | > 600 Pa |
Koeficient propustnosti vodních par | μ < 100 | μ 1 000 |
FUNKČNÍ I ESTETICKÉ
Komprimační pásky jsou zajímavé i z pohledu estetiky. Díky své expanzi dokážou téměř dokonale vyplnit prázdný prostor a dále vyrovnávají možnou dilataci. Výsledkem je precizně vypadající spára s dlouhou životností a odolností vůči povětrnosti.
Z funkční i designové perspektivy jsou impregnované pásky takřka dokonalým prvkem pro vyplňování spár mezi novým oknem a ostěním. Kromě zajištění plné funkčnosti exteriérové části spáry vykazuje páska natolik estetický vzhled, že vyplněný prostor není třeba dále stavebně začišťovat.
Komprimační impregnované pásky dnes představují nejen alternativu k tmelům či polyuretanovým pěnám, ale také jednoduchý, rychlý a pohodlný nástroj s vysokou průvzdušností a kvalitními tepelně izolačními schopnostmi.
Compression Tapes – Solution for Construction Expansion Joints
Construction joints – a never-ending problem and constantly discussed topic. Nonetheless, they are a part of technical projects of constructions of new houses or reconstructions, as well. However, just philosophising about them or solving them does not change the reality: use of an almighty insulating paste, filling an empty space between construction elements, is still a deeprooted habit. Although the technical revolution has already affected also the civil engineering during the last twenty years, this method has been still implemented. “Surprisingly”, the revolution has brought also something so different from that popular material – impregnated compression tapes.