ČKLOP – 10. národní konference ČKLOP – hotel Clarion 30. 3. 2017

Zdraví obyvatel se věnuje stále více přednášek a konferencí po celé Evropě. Není to proto, že je to zajímavé, ale je to proto, že je to velice aktuální. Paradoxně se v jednom směru zdraví obyvatel zhoršuje (průzkum proveden v rámci EU) a je způsobeno špatným vnitřním prostředí a jeho negativním dopadem na lidské zdraví. Zdá se, že my, lidé, neumíme správně nakládat s tak dokonalou technologií, kterou máme k dispozici, a která nám někdy spíše škodí, než aby nám pomáhala. Na druhou stranu vysoká úroveň lékařské péče stav zdraví zase dorovnává. Ale přes všechno bádání a snažení se zdá, že lidstvu není úplně zřejmá cesta, kterou se má, v oblasti stavebnictví a vnitřního prostředí budov, vydat. Je zcela logické, že cílem většiny obyvatel je rostoucí vnitřní teplota pokojů, velkoplošná okna kvůli světlu a dokonalý vnitřní vzduch. Je to ale opravdu ten správný cíl?

Dnes jsme svědky zpřísňujících se parametrů požadovaných u tepelně‑izolačních vlastností výrobků, současně je kladen důraz na snižování dopadu na životní prostředí, a ve výsledku to má být ještě navíc hezké a moderní. To vše dnešní technologie Lehkých obvodových plášťů (LOP), oken a dveří, nabízí. Je již realitou elektronicky řízený dům – chytrý dům, který za nás neustále řídí a prověřuje stav vnitřního prostředí, osvětlení, teploty, vlhkosti a který automaticky parametry dorovnává do optimálních hodnot. Myšlenkovým skokem si můžeme představit rok 2100, kdy je zhýčkanost většiny obyvatel již na takové úrovni, že lékaři nedoporučují pobyt ve venkovním  prostředí s ohledem na nebezpečí možného, život ohrožujícího, onemocnění. A to vše díky téměř nulové odolnosti zhýčkaného organizmu. Dnes 90 % obyvatel tráví 90 % svého času v uzavřených prostorách. Zbytek dojedou automobilem. Jak odolný bude náš organizmus v roce 2100? Je to stav, ke kterému máme jako lidstvo směřovat?

„Složitost problematiky LOP, oken a dveří 
a složitost návrhu kvalitního vnitřního prostředí
ukazují čísla počtu norem, která se k oknům vztahují.
S problematikou kvality vnitřního vzduchu je situace ještě horší.“

Jestliže takový laboratorní cíl nechceme, musíme si ale říct, kde a kdy z našeho pohodlí ustoupíme. Jeden významný architekt se v jednom pořadu o pasivních domech zmínil, že má rád domy, kde je i trochu zima, trochu tma, trochu horko a trochu smrádek. Neboli zdůraznil návrat k normálním hodnotám, které nejsou naplněním našeho pohodlí, ale které jsou naplněním normálnosti a reálné vize pokračování výstavby bez časového omezení do budoucna. Je jisté, že toto je zcela subjektivní pohled na věc, ale slouží pouze k zahájení diskuze, která na konferenci proběhne. 

Navíc se vše komplikuje smysluplnou, ale nezbytnou, snahou snižovat nežádoucí dopad stavebnictví na životní prostředí. Stavebnictví se stane 100% udržitelným, když se vše nové bude stavět pouze ze starého materiálu, který se znovu bude vracet zpět do výroby v podobě recyklátu. Jsme na jedné zeměkouli, máme jenom ji, a je pouze na nás, jak moc ji budeme drancovat a poškozovat. Omezit dopady na životní prostředí znamená, že dnes musíme stavět domy s ohledem na všechno, co může budoucí svět ovlivnit. To ale neznamená, že nebudeme topit, svítit a mýt se teplou vodou. Jde o to, abychom to dělali velice efektivně a hospodárně.

Rostoucí kvalita výrobků oken a dveří a technologií jejich výroby vyžadují rostoucí úroveň vzdělanosti odborníků, kteří se daným oborem zabývají. Již dnes je jasné, že návrh a výroba oken a jejich následná instalace do stavebního otvoru musí být oborem profesionálů a odborníků s vysokou praxí. Jakýkoliv amatérismus degraduje vysokou hodnotu výrobku na úroveň srovnatelnou s kvalitou oken 50tých let.

Složitost problematiky LOP, oken a dveří a složitost návrhu kvalitního vnitřního prostředí ukazují čísla počtu norem, která se k oknům vztahují.

Do roku 1960 není v systému ÚNMZ evidována žádná norma. Do roku 1985 se objevily dvě normy s datem vydání 1962 a 1975. Do roku 2000 bylo vydáno 15 norem. A do roku 2017 je evidováno celkem 48 platných norem, které se vztahují k oknům.

S problematikou kvality vnitřního vzduchu je situace ještě horší, protože se k této otázce vztahuje cca 92 legislativních dokumentů ze skupiny norem, směrnic, nařízení vlády apod.

Tato čísla nejsou ukázkou přebujelé administrativy, ale dokládají složitost oboru v současných technologických podmínkách, které, díky pokroku, umožňují dosahovat neuvěřitelných parametrů.

Cílem konference bude otevřít otázku správné cesty do budoucna, abychom stavěli vyváženě k požadavkům klienta a samotné matičky Země.

HLAVNÍ BODY PROGRAMU KONFERENCE

Dopolední program

Hlavními hosty budou architekt Claus Hermansen, Project Director ARC ze společnosti BIG-BJARKE INGELS GROUP z Dánska (big.de) a za českou stranu bude hovořit architekt David R. Chisholm, partner, director of design & urban environments ze společnosti CMC ARCHITECTS (http://www.cmca.cz/).

Práce tvořené společností BIG mají celosvětový dopad, a jejich účast na konferenci ČKLOP je pro nás velikým oceněním. Stejně je významný přínos architektů ze společnosti CMC Architects na české stavebnictví. Cílem bude porovnat postoje a pohledy na stavebnictví dvou různých osobností architektonického světa.

Odpolední semináře

V odpoledních hodinách budou, stejně jako loni, probíhat dva semináře zaměřené na hlavní témata konference, ale budou probíhat v rovině odborné diskuze určené především odborníkům z oboru. Seminář č. 1 Průnik a vyváženost požadavků na LOP, okna, dveře se bude snažit najít tu správnou rovnováhu mezi požadovanými parametry na LOP, okna, dveře, které jsou ve zcela protichůdném vzájemném působení.

Seminář č. 2 Sklo se bude snažit svými tématy navázat na bohatou ale zdaleka nedokončenou diskuzi, která proběhla na poslední konferenci ČKLOP v dubnu 2017.

Autor

• Ing. Bedřich Jan