Začala stavba Nové Karoliny
Rubrika: Nová Karolina
Stavba ostravské Nové Karoliny začala a prostřednictvím časopisu Konstrukce a jeho webového portálu budete mít jedinečnou možnost sledovat průběh celé výstavby. O průběhu stavebních prací, jednotlivých etapách, problémech, ale i netradičních řešeních se budete setkávat v odkazu on-line stavby. Zajímavým konstrukčním a architektonickým řešením se samozřejmě budeme věnovat rovněž na stránkách časopisu.
Šestý červnový den letošního roku v 17. hodin byla slavnostně zahájena výstavba I. etapy městského centra Nová Karolina, za účasti vedení města, kraje, developerů a zástupu obyvatel. Moderní multifunkční centrum má začít sloužit už za dva roky. Tak dlouho bude trvat I. etapa, která představuje výstavbu velkého zábavního a obchodního centra, patrových parkovišť, bytových domů, velkého administrativního centra, hlavní ulice a náměstí. Zrekonstruován do podoby kulturní haly bude i památkově chráněný průmyslový objekt známý pod názvem dvojhalí. Čtvrť Nová Karolina zahrne 240.000 m2 maloobchodních, kancelářských a rezidenčních prostor na ploše 32 ha.
Vizualizace 2. etapy
Lidé vybírají jména ulic pro Novou Karolinu
Možnost navrhnout názvy ulic a mostů v nově budované městské čtvrti Nová Karolina, oslovila řadu čtenářů radničních tiskovin v Ostravě, ale i těch, kteří se o vznik dalšího ostravského centra živě zajímají. Do poloviny března, kdy anketa Radnice skončila, došly na magistrát desítky mailů i běžné pošty. Většina z nich obsahovala hned celou sérii návrhů pojmenování, takže dohromady představuje soubor navrhovaných názvů přibližně patnáct set pojmenování.
Některé návrhy nesplnily podmínky stanovené pro tuto anketu, takže například návrh ulice V. Klause, I. Lendla nebo V. Havla jsou nepoužitelné, protože podmínky stanovily v případě názvu po osobnosti nejméně pět let po smrti této osoby. Objevila se však i jiná známá jména použitá jako pojmenování ulice – Vladimíra Brázdy (bývalý populární ostravský dirigent), Josefa Přibyla (býv. profesor VŠB), Smetanova, Kardinála Tomáška, Karla Kryla nebo dokonce Cimrmanova, ale také ulice Salichové, J. Wielguse, L. Janáčka, Z. Freuda, často J. Filgase apod. Mnohokrát, a pravděpodobně nejčastěji, se objevovalo jméno Karla Líby, stále tak populárního vedoucího ostravských mladých, který svým přístupem k dětem i k mládežnickému hnutí nezapomenutelně poznamenal dětství stovek chlapců z Ostravy.
Z historie daného území a průmyslu vycházejí navrhované názvy jako například ulice Pod kahanem, Karbonská, Perunská, Huťařská, Těžířská, Permoníků, Uhelné náměstí, Moravskoslezský most, ulice U Dvojhalí, Zárubecký most atd. Tyto názvy jsou často totožné s těmi, které už připravil Archiv města Ostravy, a byly zveřejněny na webových stránkách města.
Mnoho Ostravanů zná partnerská města Ostravy a tak navrhují ulici Katovickou, Košickou, Volgogradskou aj. Zazněly však i ojedinělé názvy – ulice Obětí komunismu, Ostravak street, Náměstí tunelářů. Ulice by podle jiného návrhu mohly také nést název Lotyšská, Kyperská, Belgická nebo Kanárská, Tenerifská, Lanzarotská apod., jak navrhují někteří lidé, zřejmě vášniví cestovatelé.
Velmi zajímavý je návrh pojmenování užívaný ve velkých městech jiných zemí – ulice Severní, Jihovýchodní či ulice Třetí, Šestá, Sedmá atd. zjevně inspirované světoznámými názvy ulic jako Pátá Avenue aj. Hodně se líbí názvy ulic podle dřívějších slojí – Ceresina, Junonina, Minervina, často se objevuje také jméno rodiny Rothschildů, která má k historii lokality významný vztah.
V názvu lávky, kterou navrhla světoznámá architektka Eva Jiřičná, se nejčastěji objevují návrhy jako lávka Baníkovská, Karolínka, U Pudlovny, Na Prádle, naprosto však převládá návrh Lávka Industria, který se objevil snad v každé druhé poště. Při hledání pojmenování pro most zcela jasně a opakovaně vede návrh Uhelný most. U náměstí se nejčastěji objevují názvy Karolinské nebo Hornické, zajímavé je i jednoduché pojmenování Velké a Malé náměstí. V kontrastu k blízkému výstavišti Černá louka není špatný návrh Bílé náměstí.
„Všechny přijaté návrhy pojmenování byly předány městskému obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, který je podle statutu města zodpovědný za přípravu názvů v nové lokalitě,“ řekl náměstek primátora Lukáš Ženatý. O konečné podobě názvů rozhodne zastupitelstvo města.
Schema budoucí uliční sítě
Ostravskou Karolinu navrhl Rem Koolhaas a jeho ateliér OMA
V závěru ledna 2007 společnost Multi Development (MD) na tiskové konferenci v Ostravě oficiálně potvrdila, že s ní bude na projektu Karolina spolupracovat nizozemský architekt světového jména Rem Koolhaas.
Druhé centrum Ostravy má vyrůst na místě bývalé koksovny Karolina na ploše kolem 30 ha. Jde o typická brownfiels, jejichž dekontaminace byla dokončena s rokem 2005. Z jedné strany přes hlavní třídu, ulici 28. října, bezprostředně navazují na historické centrum města, z druhé na Dolní oblast Vítkovic (utlumený vysokopecní závod). Z další strany území ohraničuje řeka Ostravice, čtvrtá je otevřena směrem k projekty ožívající části čtvrti Fifejdy (již stojí obchodní centrum Karolína, v jehož sousedství plánuje společnost CTP Invest stavbu ostravského „mrakodrapu“, o pár desítek metrů dál je naplánována výstavba nové vědecké knihovny).
Když se MD o projekt Karolina začal ucházet, oslovil tři významné světové architekty (spolupráce s renomovaným ateliérem byla jednou z podmínek účasti v tendru, již si dali zástupci městské samosprávy – pozn. red.). Výzvy se ujal architektonický ateliér Rema Koolhaase OMA, který dnes už na projektu pracuje jako kreativně-exekutivní dozor. „Už mají zpracovanou spoustu návrhů, Rem Koolhaas je osobně přijede představit,“ uvedl ředitel MD Luboš Kočí. Podle něj musí být první etapa znovuzrození Karoliny od začátku koncipována tak, aby „vrůstala“ do konceptu stávající městské architektury, aby od první chvíle fungovalo její propojení s okolím. „Víceméně jsme čekali, do čeho se Rem Koolhaas sám pustí, co upřednostní, do čeho se zapojí. Překvapilo nás, že se začal věnovat obchodně-zábavnímu parku. Je to víceméně komerční objekt… Ale vtiskne-li mu svůj pohled, bude o to zajímavější,“ netajil nadšení ředitel. A dodal, že už viděl i fyzické modely a troufá si říci, že nehrozí, že by chtěl architekt postavit nějakou „pikslu“.
Budování na Karolině by mělo ve čtyřech etapách trvat osm až deset let. V první etapě, po jejímž dokončení by měla být zastavěna zhruba třetina plochy, by mělo vzniknout obchodně-zábavní centrum a náměstí u Dvojhalí. To by mělo ve stejné době projít komplexní rekonstrukcí. Také by měla být postavena nová ulice, jíž se zatím říká Galerijní třída, a lávka pro pěší k autobusovému nádraží a vlakové zastávce Ostrava-střed. „Práce na první etapě běží,“ potvrdil ředitel. „Obnášejí řešení obrovského množství infrastruktury, dopravy, městské hromadné dopravy, parametry zeminy, pracuje se na celém hlavním bulváru, náměstí, využití Elektrocentrály a Dvojhalí, řeší se objekty obchodně-zábavního centra a administrativní a obytné bloky. Velká část by měla být hotova už v roce 2010.“
Administrativní a polyfunkční městské bloky, uzavírající centrální náměstí z východu a západu, by měly být dostavěny ve druhé etapě. Ta by měla nabídnout také dokončení vnitřního městského okruhu a jeho napojení na stávající komunikace. Propojení Karoliny s historickým centrem města má zajistit třetí etapa výstavby. Městské bloky by měly svým měřítkem a charakterem navazovat na původní městskou zástavbu. Nejviditelnější částí třetí etapy by pak měla být výšková administrativní budova. V poslední fázi má vzniknout velký městský park, sportovní centrum a výletní restaurace s výhledem na řeku, jejíž nábřeží má rovněž doznat změn.
Rem Koolhaas
Narodil se v roce 1944 v Rotterdamu. Část dětství prožil v Indonésii (1952–1956). Ještě před studiem architektury na Architectural Association v Londýně působil v Amsterodamu jako autor scénářů a redaktor listu Haagse Post. Stipendium mu v roce 1972 dovolilo pobývat v USA, kde
fascinován New Yorkem začal analyzovat dopad kultury velkoměsta na architekturu. V Londýně v roce 1975 založil společně s Eliou a Zoe Zenghelisovými a Madelon Vriesendorp Office for Metropolitan Architecture (OMA). V roce 1978 získal několik zakázek v Nizozemí (např. rozšíření parlamentu v Haagu) a to jej přimělo otevřít kancelář i v rodném Rotterdamu, který se v budoucnu stal centrem aktivit OMA.
Rem Koolhaas má významný podíl na rozvoji dekonstruktivistické architektury, která se výrazně prezentovala na výstavě v Muzeu moderního umění v New Yorku v roce 1988 a soustředila práce sedmi architektů (také Rema Koolhaase). K významným projektům kanceláře OMA patří budova Tanečního divadla v Haagu (1987), která jako by byla sestavena z disharmonických protichůdných elementů. Disharmonii její zakladatel uplatnil také na budově Kunsthall v Rotterdamu (1992) či při projektování Grand Palais ve francouzském Lille, obří oválné polyfunkční stavbě. Výjimečným designem se vyznačuje dům Bordeaux House ve Francii (1998), který byl navržen pro vlastníka odkázaného na invalidní vozík.
V dubnu roku 2005 byla otevřena nová koncertní hala Casa da Música v portugalském Portu na náměstí Rotunda da Boavista. Nejvýznamnějšími prvky nosného systému jsou 400 mm silný obvodový mnohostěn ze stěnových panelů a dvě metr silné podélné stěny hlavního sálu sloužící jako vnitřní ztužující stěny.
V současné době se Koolhaas soustředí na projekty v USA a Asii. Patří mezi ně již dokončený Institute of IT Campus Centre v Illinois (2003) nebo Centrální knihovna v Seattlu (2004, viz vizualizace). Největším architektonickým projektem v Číně je budova čínské televize v Pekingu, jejíž užitná plocha přesáhne 500.000 m2 a má vypadat jako mrakodrap, který se chystá k saltu. Stavba vysoká 230 m má být dokončena v roce 2008. Rem Koolhaas je držitelem mnoha ocenění. Nejvýznamnější je Pritzkerova cena z roku 2000, která je považována za Nobelovu cenu v architektuře.
Rem Koolhaas
„Možnosti spoluvytvářet nové centrum města nepřicházejí každý den,“ tvrdí Luboš Kočí ze společnosti Multidevelopment.
Jak moc jste rádi, že se vám podařilo získat pro spolupráci na Karolině Rema Koolhaase?
Samozřejmě jsme velice rádi, protože je dnes považován za absolutní světovou špičku. Je to velmi invenční člověk. Myslíme si, že je to dobře nejen pro nás, ale i pro Ostravu. Jsme vlastně dvakrát rádi – myslíme si, že to bude spíše začátek spolupráce, přece jen Karolina je velký, dlouhodobý projekt, takže doufáme, že se na tomto projektu bude podílet delší dobu.
Nezdráhal se jít do tohoto projektu? Přece jen – Ostrava není metropole…
Myslím, že v tom všichni hledáte něco, co v tom není. Je to architekt, který víceméně každou práci bere jako výzvu. Mohl říci ne, má moře jiné práce, ale asi ho to zaujalo – možnosti spoluvytvářet nové centrum města zase nepřicházejí každý den. Přišlo mu také zajímavé, že Karolina navazuje na historickou část města.
Viděl Ostravu už předtím, než vznikl soutěžní návrh Karoliny?
Nevím, jestli tady byl on osobně, ale fotodokumentaci tady získávalo několik lidí z jejich kanceláře. My jsme to vlastně moc neřešili, spolupráce se rozjela na základě předaných informací. Chystáme návštěvu Rema Koolhaase v Ostravě spíše pro něj osobně, protože jeho osobně zajímá, kde bude to, co navrhli, stát.
Jak dalece jste v tomto směru vázáni, jak dalece se musíte držet projektu, jehož návrh zvítězil u ostravských zastupitelů?
Koncept se nemění, jen rozměry a poměry jednotlivých objektů. Koncept byl urbanistického charakteru, model byl v poměru 1 : 5.000, teď budovy získávají konkrétní rozměry. Jsme určitě vázáni v různých objemech a funkcích. První etapa výstavby, na níž už práce běží a která zahrnuje vybudování nové infrastruktury, bude téměř přesně odpovídat modelu. („Nechceme, aby projekt někdo napadl, že neodpovídá návrhu, ale zároveň nechceme omezovat invenci architektů a vznik něčeho mimořádného,“ uvedl k tomu náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý.)
A kdyby teď Rem Koolhaas řekl, že to chce udělat jinak…
… kdyby řekl, že chce posunout objekt ten nebo změnit výšku toho, v podstatě tomu nic nebrání. Ale zatím k ničemu podobnému
nedošlo.
Pracoval už Multi Development na podobně rozsáhlém projektu?
V současné době je druhý nebo třetí největší v historii firmy.
Proč jste se do něj pustili?
Jsme developerská firma a hledáme příležitosti.
Počítáte s tím, že zůstanete vlastníky objektů, nebo už dokonce máte o některé z nich zájemce?
Tím, že jsme vlastněni americkým Morgan Stanley Real Estate Fund, je velice pravděpodobné, že řadu objektů budeme sami držet a provozovat. Ale naopak byty se určitě budou prodávat a kanceláře pronajímat… Území má smíšené funkce, obdobně smíšený bude přístup k vlastnictví.
Které z projektantských firem se budou na projektu podílet?
Náš hlavní projektant je firma Helika, která má své subdodavatele – jedním z nich je ostravský OSA Projekt. Multi Development má vlastní konzultanty na dopravu, životní prostředí. Nad touhle strukturou je T+T, nizozemská architektonická kancelář, in-house architekti, kteří jsou u všech našich projektů, a k tomu teď ještě přidáváme kancelář OMA.
Z jakých zdrojů ho budete financovat?
Máme vlastní zdroje. Ale tak jako na každém projektu, budeme se poohlížet po externím financování. Bude vyhlášena soutěž. Hodně bank má zájem s námi v tomto směru spolupracovat. Ale na to je ještě čas.
Zástupce společnosti Multidevelopment Luboš Kočí
Vítězové prvních výběrových řízení jsou známi
„V současné době pokračuje projektová příprava a schvalování jednotlivých stavebních povolení, kterých je více než dvacet. Společnost Multi Veste Czech Republic 5, zároveň vyhodnocuje výběrové řízení na zhotovitele infrastruktury, která by se měla začít stavět nejdříve,“ uvedl na konci dubna náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý, který za město vede pracovní skupinu pro koordinaci výstavby Nové Karoliny.
V prostoru Nové Karoliny se již pohybují stavební stroje a dochází k prvním skrývkám zeminy. Ze všeho nejdříve je potřeba vybudovat inženýrské sítě a připravit celé území pro založení prvních staveb. Výběrové řízení na tyto práce vyhrály firmy OKD – Rekultivace, ODS – Dopravní stavby a Strabag – Dopravní stavby. „ V současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele I. etapy výstavby. Vítěz by měl být znám v nejbližší době,“ uvedl náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý.
Cílem projektu Nová Karolina je plynule rozšířit hranice dnešního historického centra města dále jižním směrem na území bývalé koksovny a to bez definování jasného předělu či hranice mezi novou a původní výstavbou. Snahou autorů je vytvořit zcela novou městskou strukturu, která měřítkem objemu městských bloků, proporcemi ulic a náměstí a samozřejmě způsobem jejich využití odpovídá historicky rostlé struktuře ostravského městského jádra. Památkově chráněné objekty, které se nalézají na stávajícím území Karoliny nebo v jejím těsném sousedství, mají své defininované místo v nově navržené urbanistické struktuře. Jasná čitelnost nově navržených urbanistických prvků – ulice, náměstí, dominanty, volného parkově upraveného prostoru – jejich vzájemný vztah, souhra, návaznost a komplexnost řešení – to je krátce o hlavním cílu návrhu. Architektonické řešení jednotlivých budov je řešením toho nejvyššího standardu a připravuje ho tým mezinárodně proslulých architektonických atelierů – OMA Rotterdam pod vedením proslulého architekta Rema Koolhaase, holandského T+T Design, nebo britský atelier renomované architekty českého původu Evy Jiřičné, ve spolupráci s pražskou projektovou organizací Helika.
Celý projekt je rozvržen do 4 etap, s finálním dokončením v roce 2016. Výstavba I. etapy, o celkové výši investice 7 miliard Kč má být dokončena již v polovině roku 2010. Po dokončení všech čtyř etap, které by měly být hotovy do roku 2016, se lokalita stane nejrozsáhlejším projektem regenerace vnitřního města v ČR. První firmy a lidé by se mohli začít stěhovat na Novou Karolinu v květnu 2010. Společnost Multi Development počítá s celkovou investicí přes 15 miliard korun. Zhruba z 30 % jsou již naplněny kapacity na kancelářské prostory I. etapy.
Náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý s cedulkou, která hovoří za vše
Celkový pohled na staveniště
Příprava prostoru poblíž vlakové stanice Ostrava - Střed
Budova historického dvojhalí zůstane součástí projektu