„V zásadě platí, že žádný skleněný výrobek nemůže být sám o sobě označen jako protipožární,“

• Foto

Proč vaše společnost zařadila do svého sortimentu právě protipožární skla?
Společnost pracuje na tom, aby byla plně samostatná a minimálně závislá na ostatních dodavatelích při realizacích projektů. Způsobů použití speciálního zasklení stále přibývá. Vzhledem k tomu, že chceme našim zákazníkům poskytnout řešení, které umožní rozmanitost a mnohotvárnost, rozšířili jsme výrobu také o tento sortiment.

Jaký je základní úkol protipožárního skla?
Základním úkolem protipožárního skla je zachování si pohledových vlastností běžného čirého skla při standardním užívání a v případě požáru poskytnutí ochrany po požadovanou a garantovanou dobu. Sklo, stejně jako jiná protipožární konstrukce, odolává vzniklému požáru vždy po určitý čas, který je hlavním sledovaným parametrem. Obecně lze říci, že cílem protipožárních konstrukcí je umožnit uživatelům bezpečný únik z prostoru požáru a efektivní bránění jeho dalšího šíření.

Se kterými základními druhy protipožárního skla se lze ve stavebnictví setkat?
V současné době existují různé druhy protipožárních skel, která vycházejí z odlišného způsobu výroby. Vedle základní ochrany před pronikáním kouře či samotného požáru nabízí dnes protipožární sklo ochranu před pronikajícím teplem a také zajištuje psychickou pohodu osob zneprůhledněním skla (při dané vyšší teplotě dochází
ke zmléčnění mezivrstev). Klasifikace protipožárního skla uvádí tyto základní třídy E, EW, EI (E – zachování celistvosti, W – snížení sálání, I – izolace). S ohledem na požadavek teplotní izolace jsou skla označena symboly EI (kritérium teploty) a EW (kritérium hustoty tepelného toku). Podle těchto kritérií lze protipožární skla rozdělit na skla třídy EW (požárně stabilní skla omezující sálání tepla) a skla třídy EI (požárně izolační skla omezující sálání a prostup tepla). Podle typu finálního výrobku a pojetí jeho fungování lze dále protipožární skla rozdělit na leštěné drátosklo, tvrzené borosilikátové sklo, speciálně tepelně‑tvrzené sklo, tvrzená monolitická nebo izolační skla s povlakem, vrstvené sklo s gelem, vrstvené sklo s tepelně‑reaktivní expandující vrstvou.

Lze rozeznat protipožární izolační sklo od obyčejného tepelně‑izolačního skla?
Každý výrobek tohoto typu by měl být dodán s odpovídajícím a platným certifikátem, prohlášením o vlastnostech a především by měl být označen. Značení se provádí
přímo na každém jednotlivém výrobku do plochy v místech, která jsou pro kontrolu přístupná i po zabudování daného skla do rámu. Značení musí být viditelné, trvale čitelné a nesmazatelné po celou dobu životnosti výrobku. Takovéto označení na skle je jediná možná identifikace. Za názvem skla následuje základní označení EI nebo EW podle použitého typu, dále číselná hodnota dosažené požární odolnosti v minutách a údaj o normativní tloušťce základního skla v milimetrech (např. EW-30-7). Označení může být doplněno značkou výrobce či dovozce.

Jaký druh protipožárního skla používáte a proč jste zvolili právě tento typ?
Jsme členem skupiny SANCO a tudíž odebíráme výrobky společnosti Glas Trösch AG FIRESWISS. Skla s označením FIRESWISS FOAM a FIRESWISS COOL jsou protipožární vrstvená skla s tepelně‑reaktivní expandující vrstvou, která splňují normu ČSN EN ISO 12543-1:2003 a minimálně jedna vložená vrstva reaguje na vysokou teplotu.

Speciální vrstvená skla se skládají z více vrstev skla, mezi kterými jsou umístěny požárně ochranné vrstvy, jež jsou v případě požáru aktivovány. Tato skla pohlcují tepelné záření a vytváří účinnou izolační vrstvu. Aktivace vrstev probíhá při teplotě cca 120 °C (viz obr. 1). V současné době jsou nejpoužívanějším typem protipožárních skel vrstvená skla s gelem a právě se zmíněnou tepelně‑reaktivní expandující vrstvou. Tato skla lze přímo řezat a opracovávat díky speciálnímu zařízení a tím je možno dosáhnout kratšího termínu dodání.

Můžete přiblížit technologii výroby, která je potřebná ke zpracování tohoto typu skla?
Naše současné výrobní zařízení (viz obr. 2) umožňuje řezání pouze pravidelných a zkosených tvarů. Abychom mohli vyhovět požadavkům našich zákazníků, zakoupili jsme výrobní linku, která umožní řezání i obloukových tvarů vodním paprskem (viz obr. 3). Zpracování skla probíhá vždy v mokrém procesu, a proto je nesmírně důležité po jeho nařezání okamžité vysušení a odstranění nežádoucí vlhkosti. Následným oblepením hran výrobku speciální hliníkovou páskou je sklo připraveno k dalšímu případnému zpracování do izolačních skel či expedici. Tato páska zamezuje pronikání vlhkosti do skla, a tudíž nesmí být jakýmkoliv způsobem porušena, jinak může dojít k znehodnocení výrobku.

Jaké jsou maximální rozměry zasklení, které vaše společnost nabízí?
Maximální dodávaný formát k následnému zpracování je 2 125 × 3 100 mm. Protipožární skla je možné vyrábět v rozměrech daných technologickými možnostmi naší výroby, ale maximální rozměry použitelné v konkrétní konstrukci jsou vždy limitovány odzkoušenými a certifikovanými rozměry skla včetně konkrétní protipožární konstrukce daného výrobce.

Čím se liší výroba protipožárních izolačních skel od výroby standardních izolačních skel?
Výroba se liší tím, že jsou zpracovávána skla o vyšší hmotnosti a větší tloušťce. Při produkci standardních izolačních skel se nepoužívá oblepování speciální hliníkovou páskou. Naše automatická výroba umožňuje maximální celkovou tloušťku skla 60 mm. Pro tloušťky více jak 60 mm je zajištěna ruční výroba. Většina protipožárních izolačních skel je použita na exteriérové zasklení, kde je nutno ochránit protipožární sklo sklem s dvojitou PVB fólií, která zabraňuje pronikání UV záření. Jinak se výroba od běžných izolačních skel neliší.

Mají protipožární skla rovněž nějaké negativní vlastnosti? Lze jim předejít?
Odolnost skla vůči změnám teplot, ke kterým v průběhu požáru dochází, je poměrně nízká. Vlivem rozdílných teplot vzniká napětí, díky kterému skla praskají. V případě běžně používaného floatového skla dochází k poškození již při rozdílu okolo 40 K (závislé na tloušťce skla). Pomocí speciálního složení protipožárních skel je zajištěna soudržnost a protipožární ochrana i při teplotách nad 900 °C. Dalším nežádoucím účinkem jsou krátkovlnná záření, která mohou způsobit nechtěné spuštění protipožární ochrany, kdy se sklo pokryje viditelnými bublinami, v horších případech dochází ke zmléčnění. V některých případech je nutné zajistit oboustrannou ochranu protipožárního skla před UV zářením. Při návrhu je důležité mít přehled o maximálních a minimálních možných teplotách v interiéru i v exteriéru. Mezivrstvy protipožárních skel jsou citlivé na vlhkost, proto by zasklívací spáry měly být důkladně odvodněny a odvětrávány. Lehké obvodové pláště s protipožárními skly by neměly být čištěny tlakovou vodou, aby nedošlo k zatečení vody do zasklívacích spár a k následnému znehodnocení mezivrstev. Je důležité dodržovat skladovací a montážní podmínky.

Je možné protipožární sklo, v případě že nedojde k jeho úplnému poškození, použít vícekrát?
Vrstva vložená mezi plavená skla reaguje pod vlivem tepelné energie vytvořením kompaktní pěnové hmoty. Během tohoto expanzního chování dochází k porušení plaveného skla a následnému odlupování. Tento jev nemá žádný vliv na garantované žáruvzdorné vlastnosti. Po tepelném zatížení je sklo nevratně poškozeno, nelze jej tedy vícekrát použít.

Skla FIRESWISS FOAM a FIRESWISS COOL reagují na působení tepelné energie tvorbou bublin. Musí být zamezeno delšímu vystavení teplotám mimo rozsah –40 °C až +50 °C, aby nedošlo k poškození vzhledu. Je nutné dbát pokynů pro skladování a montáž.

Jaké jsou běžné aplikace tohoto druhu protipožárního skla? Kde se s ním můžeme setkat?
Průhlednost a rozmanité použití skleněných konstrukcí umožňuje realizace mnohotvárných návrhů lehkých obvodových plášťů a prosvětlených interiérů budov. Architektům, projektantům a systémovým partnerům můžeme nabídnut co možná největší prostor pro uskutečnění jejich představ.

Běžné použití protipožárního skla ve stavebnictví lze rozdělit podle jeho složení na jednoduché monolitické sklo (okna, dveře, příčky) a izolační sklo (okna, dveře, pochůzná skla, střešní zasklení, lehké obvodové pláště).

Nabízejí skla FIRESWISS FOAM a FIRESWISS COOL nějakou ochranu? Jedná se o bezpečnostní skla?
Skla FIRESWISS FOAM a FIRESWISS COOL jsou vhodná k výrobě prosklených konstrukcí s protipožární funkcí. V zásadě platí, že žádný skleněný výrobek nemůže být sám o sobě označen jako protipožární. Pokud je skleněný výrobek integrován do vhodného zasklívacího systému, může být konstrukce otestována a klasifikována jako protipožární. Tato skla mohou být použita jako součást protipožárních zasklívacích systémů nebo požárních uzávěrů při zohlednění příslušných předpisů. Vlastnosti jako je mechanická pevnost, stabilita, bezpečnost při používání, zvuková izolace a energetická úspora závisí na specifickém účelu použití. Konstrukce se skly FIRESWISS jsou bezpečnostní vrstvená skla, která splňují všechny bezpečnostní požadavky dle ČSN EN 12600. Mohou být tedy dodávána jako vrstvená bezpečnostní skla.

Jakým způsobem se řeší reklamace u protipožárních skel a jaký je nejčastější důvod reklamace?
Reklamace se řeší stejným způsobem jako u tepelně‑izolačních skel. Nejčastější reklamace jsou na vzniklé bubliny v průhledu protipožárního skla. Příčinou tohoto znehodnocení je převážně pronikání vlhkosti, nedostatečná ochrana proti UV záření či nedodržení skladovacích nebo montážních podmínek. Při výrobě a montáži požárních konstrukcí musí být dodrženy všechny příslušné normy a směrnice. Pro správný návrh LOP a jeho požární odolnosti je nutné vycházet ze zprávy o požární bezpečnosti stavby, která je nedílnou součástí každého projektu.

Jsou tato skla certifikována? Na co se certifikace vztahuje?
Certifikáty, které našim zákazníkům poskytujeme, se vztahují pouze na zasklení. Rozhodující vliv na požární odolnost má nejen samotné sklo, ale také konstrukce, její stabilita a v neposlední řadě těsnící a kotevní systém. Nelze tedy označit samotné sklo jako konstrukci s požární odolností. Kompletní prosklené požární konstrukce je nutné doložit prohlášením o vlastnostech vydaným na základě certifikátu vydaného autorizovanou osobou, jehož podkladem je vždy mimo jiné protokol o provedené zkoušce požární odolnosti. Pouze těmito zkouškami lze prokázat splnění požadavků pro požární bezpečnost skleněných konstrukcí.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav