„V naší zemi je největším problémem kvalita projektových dokumentací,“

• Foto

Většina profesních organizací řeší přechody a implementace nových evropských norem. Týká se to i PKPO? Čemu se komora aktuálně věnuje na poli normotvorby?
Přechody a implementace nových evropských norem je problém, který Profesní komoru požární ochrany zajímá od počátku jejího vzniku. Víme, že nestačí jen kritizovat a nadávat v hospodě na to, co je špatné. Proto se snažíme o systémovou práci, která může nejen našim členům, ale všem, které požární bezpečnost staveb trápí, pomoci. Máme zastoupení v subkomisi č. 1 Požární bezpečnost staveb, při TNK 27, kde se normy z oboru požární bezpečnosti tvoří. Sbíráme podněty z praxe a tady máme jedinečnou možnost přispět do diskuze, která vyústí ve znění článků norem do podoby, která je pro většinu aktérů přijatelná. Je ale pravda, že nestačí jen požadovat, na druhé straně musí být i schopnost autora normy poslouchat a hledat kompromis, vyhovující pro celou koncepci normy. Prostřednictvím Hospodářské komory zpracováváme a projednáváme i připomínky k návrhům zákonů a vyhlášek, které se požární ochranou, a tím i požární bezpečností staveb, zabývají. Spolupracujeme s úřady, jako je MMR, GŘ HZS, PAVUS, ČKAIT a ČOI, protože dobré dílo se podaří vždycky jen společně.

Jaké zásadní novinky najdou v segmentu požární ochrany výrobci ocelových konstrukcí?
Postupně se rozvíjí oblast projektování požárního řešení staveb s využitím nástrojů pro tvorbu BIM modelů. S vzrůstajícím využíváním BIM modelování můžeme očekávat zjednodušení, nikoli však zautomatizování návrhových postupů.

Díky přibývajícímu množství vědeckých a výzkumných prací dochází k ucelování poznatků o chování vysokopevnostních ocelí za požáru. Do budoucna očekávám mírné zvýšení využívání těchto specifických materiálů ve stavebnictví.

Připravuje se revize příloha H, ČSN EN 1994‑1‑2 popisující jednoduchý výpočetní model pro betonem vyplněné ocelové sloupy vystavené normovému požáru.

Dále se bude rozvíjet aktivní ochrana ocelových konstrukcí sprinklerovými a mlhovými zařízeními. Této problematice je věnována stále větší pozornost v souvislosti s prošlou životností protipožárních nátěrů a jejich velice nákladnou obnovou. Použití výše uvedených zařízení ke zvyšování požární odolnosti konstrukcí je intenzivně ověřováno členy PKPO a údaje z experimentálních měření dávají kladné výsledky.

Součástí PKPO je rovněž znalecký ústav. Mají vaši odborníci – znalci, hodně práce? Jakou problematiku řeší nejčastěji?
Po jmenování ministryní spravedlnosti byla vybudována struktura znaleckého ústavu Profesní komory požární ochrany. V současné době je zapojeno do procesu stabilní kolegium znalců, spolupracujících znalců a konzultantů. Tým zkušených odborníků řeší celou řadu případů, jak pro státní orgány, tak i pro soukromé subjekty. Spolupracujeme se stavebními úřady, hasiči atp. Za účelem vypracování znaleckých posudků přijímáme žádosti z celé republiky. Snažíme se, aby konkrétní případ řešil znalec působící v kraji, kde je konkrétní případ projednáván. Další výhodou znaleckého ústavu je to, že k složitějším posudkům za účelem odpovědi na dílčí otázky, je možné přibrat z okruhu specialistů i konzultanta. Znalecký ústav spolupracuje s celou řadou projektantů a autorizovaných inženýrů.

Jak hodnotíte připravenost českých stavařů v oblasti požární bezpečnosti staveb před kolaudačním řízením? Jakých chyb se dopouštějí nejčastěji?
Požární bezpečnost staveb je jedním ze základních požadavků, které si stanovila nejen EU, ale všechny civilizované země, kde je kultura života prioritou. Snahou je sice uchránit i stavby před nadměrnou ztrátou nebo dokonce totálním kolapsem při požáru, ale člověk by měl být vždycky na prvním místě. V naší zemi je největším problémem kvalita projektových dokumentací, ve kterých nesmí být uveden prodejní název navrhovaných výrobků, aby nebyl nikdo protěžován a neohrožoval tak trh s výrobky. Pro projektanty to znamená, že musí do svých dokumentací popisovat vlastnosti a požadavky na každý stavební výrobek, od kterého je něco požadováno, aby zajistil bezpečnost navrhované stavby, kterou mu stavební zákon a jiné předpisy nařizují. To je zejména z počátku hodně pracné, a tak velké procento projektů obsahuje jen opis normových požadavků, aniž by stanovil, jak je zajistit, což je vlastně hlavní úkol projektové dokumentace. Zhotovitelé si proto vytvořili svůj vlastní svět, ve kterém sami rozhodují, z čeho bude konkrétně stavba provedena, mnohdy podle odběratelsko‑dodavatelských vztahů a už nemají čas ani síly a možná i znalosti na to, jestli mají takové zabudované stavební výrobky nějaký doklad na prohlášení stálosti vlastností výrobků. Stavbu pak nelze bez problémů zkolaudovat, protože musí dojít buď ke změně projektové dokumentace nebo výměně výrobku, a to stavbu zbytečně prodražu je. Stavební zákon sice jasně říká, že za bezpečnost stavby odpovídá projektant, který smí stavbu navrhovat jen z výrobků, na které je vydáno prohlášení o jejich stálosti a vlastnostech. Zhotovitel stavby je pak povinen provést stavbu podle takové dokumentace, ale v reálu se tím, bohužel, u nás nikdo moc neřídí. V téhle oblasti se máme od mnoha zemí ještě co učit.

Jak se daří samotné PKPO? Jakými výsledky se může komora pochlubit? Jak je na tom členská základna?
Samotné PKPO se z mého pohledu daří dobře. K dnešnímu dni má PKPO 160 členů. Máme za sebou mnoho úspěšných akcí a mnoho dalších před sebou. Čeká nás organizace již 8. mezinárodní konference, která probíhá ve dvouletém cyklu, probíhá certifikace kontrolních techniků, zahájili jsme spolupráci se středními a vysokými odbornými školami, pravidelně vydáváme občasník „Profesník“ kde mají čtenáři možnost se seznámit s novinkami v oblasti požární ochrany. Podařilo se nám vydat druhý díl publikace s názvem „Stabilní hasicí zařízení“ z edice PKPO, každý rok probíhá soutěž „Zlatý plamen“ a to ve dvou kategoriích, výrobek roku a stavba roku, Každý rok je udělována cena Mgr. Vladimíra Hápa, velice aktivně jsme zapojeni do ECEUFIRE (požární asociace pro střední a východní Evropu), celkem pravidelně zajišťujeme odborné semináře na různá témata, ve spolupráci s HZS jsme vydali Jednotné doklady ke stavbě, které slouží jako pomůcka k vystavení správných dokladů ke stavebnímu řízení a mohl bych pokračovat dále ve výčtu činností.

Velice důležité pro PKPO je, že se stále rozvíjí spolupráce s HZS, Stavebními úřady, Hospodářskou komorou, ČKAIT a dalšími organizacemi. 

Kde se mohou zájemci o požární ochranu staveb dozvědět více? Existují nějaké speciální weby nebo odborné akce, kde se mohou do problematiky ponořit hlouběji?
Základním informačním pramenem pro širokou veřejnost jsou jistě webové stránky PKPO (www.komora‑po.cz), na kterých může kdokoli najít aktuální informace z problematiky požární ochrany staveb. Hned na úvodní stránce je zobrazen přehledný kalendář s vyznačením plánovaných akcí, jako jsou přednášky, konference, jednání prezidia nebo odborné veletrhy. Přes webové stránky PKPO lze prokliknout i do partnerských organizací, které poskytují další užitečné informace. Mezi tyto organizace patří zejména Hospodářská komora České republiky (www.komora.cz), Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (www.ckait.cz) a Hasičský záchranný sbor České republiky (www.hzscr.cz). Zároveň lze přes webové stránky PKPO i vyhledat firmy, které mají prokazatelnou odbornost v problematice požární ochrany a dokáží účelně  vytvářet koncept požární ochrany staveb. Z pohledu vzdělávánív požární ochraně je možné prostřednictvím webových stránek zjistit, kde a na jaké téma probíhají vzdělávací akce.

Autor

• (red)