„V letošním roce máme naplánováno několik desítek investičních akcí v celkové výši přesahující 2,5 miliardy korun,“

Třinecké železárny uzavřely hospodaření loňského roku s čistým ziskem 2,78 miliardy korun a udržely si pozici největšího výrobce oceli v ČR. Jak je v dnešní době složité dosahovat takových výsledků? 
Je to výsledek naší snahy o uvážlivé rozdělení investic do modernizace a rozvoje technologií, které zvyšují naši konkurenceschopnost tím, že zabezpečují vysokou kvalitu výrobků. Zároveň pak vyrovnaného portfolia výrobků v kvalitě požadované zákazníky. Na tom všem se samozřejmě podílí zaměstnanci, jejichž um se do výsledku promítá.

Více než 66 % vaší produkce směřovalo na export, zejména do zemí Evropy. Nejprodávanějším výrobkem zůstal drát a tyčová ocel. Třinecké železárny ale nežijí jen z prodeje drátu a oceli…Je složité hledat dnes nové obchodní partnery na trhu s ocelí? 
Každé firmě trvá, než si vybojuje své místo na trhu, čímž pro ni snaha nekončí. Ještě těžší je mnohdy se na něm udržet. A to v ocelářství, kde v posledních letech přetrvává převis nabídky nad poptávkou nyní zhoršené ještě situací s enormními přebytky oceli z Číny, platí dvojnásob. Znamená to neustálé vylepšování našich produktů, což se nám obzvlášť u zmiňované tyčové oceli a drátu daří, tady také směřovaly a směřují investice do modernizace, čili do zvyšování přidané hodnoty našich výrobků. Stejně tak to platí také pro další segment, čili i do prodávaných polotovarů, trubek, tažené oceli, široké oceli a dalších.

Na výsledku hospodaření se pozitivně podepsal rok provozu modernizované kontidrátové tratě, která firmu dostala na absolutní světovou špičku ve výrobě válcovaného drátu. Plánujete rovněž v letošním roce další investice do modernizace hutě?
V letošním roce máme naplánováno několik desítek investičních akcí v celkové výši přesahující 2,5 miliardy korun. Z těch významných mohu zmínit dokončení modernizace koksové baterie, výstavba dvou nových žíhacích pecí. Už také začínáme s výstavbou brousící linky, kde budeme vyrábět speciální kvality drátu na kontidrátové trati. Moderní technologie podstatně snižují výrobní a zpracovací náklady či zátěž životního prostředí, zároveň díky zvýšené hodnotě finálních produktů pomáhají s tím, abychom se na trhu udrželi a získali nové zakázky.

Třinecké železárny ale nejsou jen hutí na severu Moravy. Jak se daří vašim dceřiným firmám?
Stejné principy jako u matky uplatňujeme i v dceřiných společnostech, kde jsou kladeny vysoké požadavky na kvalitu produkce a současně na modernizaci. V loňském roce měla velmi dobré hospodářské výsledky firma HŽP v Prostějově, která vyrábí pružiny pro nákladní automobily. Vloni došlo k celkovému oživení v automobilovém a železničním segmentu, takže výsledky tady byly velmi pěkné. Obdobně na tom byla například i ŽDB Drátovna, která vyrábí kordy do pneumatik, lana a další sortiment z drátu. Šroubárna Kyjově rozšiřuje portfolio výrobků do železničního průmyslu také do automobilového o výrobu vaček do motorů, letos pociťuje mírný pokles na železnici, kde nás trápí nedostatek zakázek na českém trhu.

S modernizací dnes již neodmyslitelně souvisí investice do ekologie. Třinecké železárny jsou v tomto ohledu velmi aktivní. Mezi lidmi žijícími na Třinecku se dnes již s nadsázkou říká, že huť produkuje kromě železa i čistší vzduch.
Za poslední desetiletí se v oblasti životního prostředí udělal obrovský pokrok a skutečně to, co vychází z komínů nad výrobními agregáty nyní, a co vycházelo v minulosti, se vůbec nedá srovnat. Těší nás, že se nám urychleně za poslední tři roky díky dotaci z EU podařilo dokončit tři největší odprášení ve výrobě, tedy u vysokých
pecí, na ocelárně a na aglomeraci, které patří k největším producentům prachu. A na řadě dalších menších zdrojů rovněž. Snaha železáren o ekologičtější způsob výroby tím ale nekončí. Investice do nových zařízení s sebou vždy nese také zlepšení ekonomických i ekologických parametrů. Letos máme v této oblasti naplánováno několik akcí, například odsíření aglomerace č. 2, výstavbu nového ohřívače větru, centrální vysávání na několika provozech a další.

Věřím, že velmi pozorně sledujete situaci na trhu, a zejména potom snahu Číny vstoupit na evropský trh s ocelí. Vyvinula se již nějak dále situace, která na začátku roku vyvolala celkem silný mediální rozruch? Po Brexitu již Velká Británie avizovala, že bude chtít jednat s Čínou o otevření svého trhu.
Domníváme se, že otevření trhu s Čínou není pro Evropu dobrý krok, jelikož Čína nefunguje na principech tržního hospodářství. Znamená to nerovné podmínky na trhu, s dotovanou výrobou není možné konkurovat. Situaci pozorně monitorujeme, podle posledních zpráv Evropská komise připravuje novou metodu výpočtu antidumpingových cel, která by měla být stejná pro všechny státy, ať tržní či netržní. Nově se má normální hodnota dováženého zboží, podle níž se určí výše dumpingu, stanovovat na základě mezinárodních cen zboží. Detaily komise teprve zpracuje a předloží je členským státům a Evropskému parlamentu v komplexní novele unijního antidumpingového nařízení letos na podzim. Takže doufáme, že nový způsob výpočtu ochranných cel povede k podobně vysokým clům, jaká komise uvaluje na nekale levné dovozy i dnes, a že pravidla budou také rychlejší a efektivnější.

Za dveřmi je Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Najdeme zde expozici Třineckých železáren nebo preferujete firemní promotion spíše na podobných akcích v zahraničí?
Expozici Třineckých železáren a vybraných dceřiných firem připravujeme dnes již pouze pro významné zahraniční veletrhy a výstavy. Brněnský veletrh je spíše srdeční záležitostí a setkáváme se zde s našimi obchodními partnery na společném večeru, který pro ně pořádáme v nedaleké Galerii Vaňkovka.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav