Stavba roku 2006 Moravskoslezského kraje – Aula a Centrum informačních technologií VŠB – TU Ostrava
Rubrika: Opláštění a fasády
V 1. ročníku regionální soutěže „Stavba roku 2006 Moravskoslezského kraje“ vyhodnotila odborná porota za nejpřínosnější objekt Aulu a Centrum informačních technologií VŠB – TU. Hejtman Evžen Tošenovský předal v červenci 2007 cenu Grand Prix jejím autorům i uživatelům. Aulu projektoval architektonický ateliér Idea Ostrava. Ten také redakci Konstrukcí poskytl veškerou dokumentaci, z níž vybíráme.
VÝTVARNÉ ŘEŠENÍ AULY VŠB – TU
Výtvarné řešení stavby vychází z použití lehkého sklometalického pláště v kombinaci s pevnými pasážemi fasády. Koncepce interiéru v použití dřeva s lesklým kovem, keramikou a mramorovou dlažbou v hlavních prostorách vytváří materiálovou a barevnou jednotu. Stropní konstrukce v posluchárnách je tvarována akustickými podhledy dle výpočtu prostorové akustiky. Nový objekt Auly VŠB – TU v sobě slučuje dva nezávislé funkční celky. Aulu s vedlejšími sály a centrem informačních technologií (CIT).
Koncepce uspořádání je založena na řazení sálů po vnějším obvodu objektu, zatímco foyery se schodišti a občerstvením jsou nasměrovány do stylizovaného akademického náměstí chráněného před hlukem. Propojením s knihovnou spojovací chodbou se nová přístavba Auly a CIT začlení do stávajícího seskupení budov navzájem rovněž propojených.
Základem provozu objektu je aula o kapacitě 496 míst s amfiteatrálně uspořádaným hledištěm. Jeviště sálu slouží pro přednášky školní výuky, promoce, kongresy a kulturní vystoupení divadelních souborů. Pro tyto funkce je sál vybaven šatnami účinkujících s hygienickými zařízeními, kabinety přednášejících, boxy tlumočníků a novinářů. Zařízením pro zadní projekci, ozvučením, flexibilním vybavením jeviště divadelní technikou je vybavena velká aula. Nezbytnou součástí vybavení je centrální šatna s obsluhou, WC posluchačů a občerstvení. Bufet, kromě občerstvení zajišťuje i prodej studených jídel ve foyeru při významných setkáních, třeba kongresech.
Sál je přístupný z horní úrovně 2. podlaží třemi uličkami. Únik ze sálu je možný i z úrovně 1. podlaží. Jednotlivé řady výškově sledují křivku viditelnosti. Vzdálenost řad 1 100 mm umožní požární únik mezi sedadly a pracovní deskou v šířce 350 cm. Psací pulty jsou sklápěcí. Další sály s kapacitou 89 a 85 míst slouží k přednáškám, mají stupňovitou podlahu, stoly pevné s vysouvací deskou a volnými židlemi. Víceúčelový sál s rovnou podlahou o kapacitě 150 míst je určen pro přednášky i kulturní akce. Komplex poslucháren uzavírá sál s 41 místy a salonek pro 80 hostů. Vstupy do budovy jsou bezbariérové.
Výtvarné řešení stavby vychází z použití lehkého
sklometalického pláště v kombinaci s pevnými
pasážemi fasády.
CIT
Centrum informačních technologií je vklíněno mezi aulu a stávající objekt knihovny. Provozně vytváří samostatný, oddělený komplex technologického sálu, v dalším podlaží jsou kanceláře pro 50–60 osob, zasedací místnosti a nezbytná hygienická zařízení. Provozní celek je dobře propojen v 1. podlaží s knihovnou prosklenou spojovací chodbou, o podlaží níž pak koridorem kabelového vedení. Pod blokem CIT a pod částí učeben je v podzemí parkoviště. Z parkoviště je přístup schodištěm a výtahem do celého komplexu, včetně knihovny.
CELKOVÉ STAVEBNĚ – TECHNICKÉ ŘEŠENÍ STAVBY
Třípodlažní vlastní objekt s částečným podsklepením je rozdilatován na tři celky A, B, C. Stavba byla navržena v technologii monolitického železového betonu. Svislé konstrukce jsou tvořeny soustavou betonových sloupů ∅ 40 cm o rozponu 6 × 6 m, sloupy jsou kombinované s betonovými stěnami tloušťky 30 a 40 cm, které mají funkci ztužení stavby. Vodorovné konstrukce jsou tvořeny průvlaky výšky 40 cm a monolitickými deskami tloušťky 20 cm. Zastřešení velké auly a dalších stupňovitých poslucháren je z ocelových příhradových vazníků. Nad velkou aulou vytváří v radiální osnově prostorový útvar anuloid. Překrytí vazníků je trapézovým plechem osazeným na mezilehlé I nosníky. Schodiště je železobetonové, monolitické. Obvodový plášť je tvořen předsazeným sklometalickým pláštěm na bázi hliníku a skla. Plné části fasády jsou obloženy tvarovaným hliníkovým plechem s tepelnou izolací. Základy jsou kombinované, monolitické, z pásů a patek. Patky sloupů spočívají na pilotech délky šesti metrů.
Střešní plášť je jednoplášťový, vyhovující požadavku ČSN 73 05 40-2. Tepelný odpor pláště je R = 3,54 m2 . K . W-1. Požadovaná hodnota je 3,0 m2 . K . W-1. Tepelná izolace je z minerálních vláken Rockwool v tloušťce 160 mm. Rovněž svislý obvodový plášť sklometalický vyhoví ČSN pro Rmin = 2,0 m2 . K . W-1. Podlahy jsou tvořeny v převážné míře z povlaků. Jedná se o stěrkopískový potah použitý ve foyerech a stupňovitých posluchárnách.
Podlahovina lino je v kancelářích. Keramická dlažba je použita v hygienických zařízeních a v přípravnách kuchyně. Akustická pohoda je zajištěna pohltivými kazetovými podhledy. V aule a stupňovitých posluchárnách je navržen tvarovaný akustický podhled dle výpočtu akusticky uzavřených prostorů.Výtahy jsou upraveny pro dopravu osob tělesně postižených.
ÚPRAVY VNĚJŠÍCH POVRCHŮ
Obvodový plášť objektu je tvořen kombinací povrchů:
-
fasádní systém Schüco International KG,
-
obklad hliníkovými plechy – Alpolic,
-
kontaktní zateplovací systém s omítkou.
Hlavní část obvodového pláště je tvořena fasádním systémem Schüco International KG. Byl použit fasádní systém FW 50+.HI ve sloupkopříčkovém provedení s viditelnými krycími lištami s pohledovou šířkou 50 mm a se vsazenými ven výklopnými okny (tzv. Senkklappfenster, úhel otevření 15º až 25º, provedení pro stavby o celkové výšce nad 8 m) o rozměrech 1 200 × 1 500 mm pro odvětrání. Hloubka AL sloupků je 170 mm + 70 mm montážní mezera od hrany stropní konstrukce.
K zasklení průhledné části obvodového pláště byl použit Planilix 6/16/Stadip VSG 4.4.1 (Solar soft coatingna 2. poz). Zasklení neprůhledné části obvodového pláště je z Planiluxu ESG 6/16/ESG 4.4.2.
V místě hlavního vstupu jsou do fasádní hliníkové konstrukce vloženy dvoukřídlé automatické dveře typ STA s pohonem Rekord a vytvořeno zádveří ze systému Royal S 70.HI. Otevíravé části dveří fasádního systému i vnitřních hliníkových stěn jsou zaskleny bezpečnostním sklem Connex. Barva AL profilů RAL 7048 – Perlmausgrau.
Obvodový plášť objektu je tvořen kombinací různých povrchů
OBKLAD ALPOLICEM
Části obvodového pláště jsou obloženy hliníkovými plechy Alpolic se zateplením minerální izolací. Fasádní obklad Alpolic je tvořen kazetovým obkladem s odvětranou vzduchovou mezerou a tepelnou izolací kotvenou na nosnou stěnu.
Je to sendvičová deska, která se skládá ze dvou krycích hliníkových plechů a plastového nebo minerálního jádra. V projektu jsou navrženy kazety s neviditelným upevněním, systém SZ 20 – T2. Součástí systému jsou upevňovací prvky, které jsou vyneseny kotvami do obvodových stěn. Atika je obložena rovněž obkladem Alpolic. Pod Alpolicem atiky je provedena hydroizolace bitiumenovými pásy.
Kazety jsou výškově děleny v modulech 900, 1 200 a 1 500 mm, ve vodorovné ose většinou po třech metrech. Jejich umístění je vázáno na prosklené stěny Schüco FW 50. Od obvodové stěny jsou umístěny ve vzdálenosti 310 mm tak, aby lícovaly s příčlemi prosklené fasády.
ZATEPLOVACÍ SYSTÉM
Části obvodového pláště s povrchovou úpravou omítkou jsou zatepleny kontaktním certifikovaným zateplovacím systémem s izolací ze stabilizovaného polystyrénu v tl. 100 mm na vyzděný obvodový plášť a na železobetonové konstrukce.
STŘEŠNÍ PLÁŠŤ
Dilatační celek A
Střecha nad 3. NP je plochá, část je odvodněna vnitřními vpustěmi, část vyspádovaná k podokapnímu žlabu a pomocí střešních svodů je dešťová voda svedena na střechu nad 2. NP. Konstrukci střešního pláště tvoří tzv. „obrácená střecha“. Střecha nad 2. NP je plochá, vyspádovaná pomocí mezistřešních žlabů do vnitřních vpustí.
Nad zbylou částí půdorysu je opět tzv. „obrácená střecha“. Střecha nad spojovacím krčkem je rovněž plochá – „obrácená“.
Dilatační celek B
Střecha nad velkou aulou je oblouková, dešťové vody jsou pomocí podokapních žlabů a střešních svodů svedeny na části půdorysu s plochými střechami, vyspádovanými pomocí mezistřešních žlabů do vnitřních vpustí. Střešní plášť nad aulou je tvořen plechovou krytinou Rheinzink na dřevěném bednění. Nad zbylou částí půdorysu je opět “obrácená střecha“. Horní vrstva střešního pláště nad stříškami komor VZT je tvořena hydroizolační povlakovou krytinou.
Dilatační celek C
Střecha nad dilatačním celkem C je plochá, odvodněná pomocí mezistřešních žlabů do vnitřních vpustí. Nad částí půdorysu je znovu „obrácená střecha“. Nad zbylou části půdorysu je horní vrstva střešního pláště tvořena hydroizolační povlakovou krytinou.
Přístup na střechy je zajištěn přes dveře z chodby na úrovni 3. NP v dilatačním celku A. Pro překonání výškových rozdílů mezi jednotlivými úrovněmi střech jsou osazeny střešní žebříky.
Střechy jsou konstruovány jako neprůchozí, je umožněn přístup pouze pro kontrolu stavu konstrukce, zařízení na střeše a nezbytnou údržbu. Oplechování vnějších atik je provedeno z Alpolicu. Ostatní klempířské výrobky jsou provedeny z předzvětralého Rheinzinku tloušťky 0,7 mm.
IZOLACE PROTI VODĚ, ZEMNÍ VLHKOSTI
Na základě provedeného geologického průzkumu, kdy nebyla v žádném vrtu naražena spodní voda, byla izolace spodní stavby navržena jako izolace proti zemní vlhkosti. Část obvodových stěn v suterénu je navržena z vodostavebního betonu, podkladní železobetonová deska je z vodostavebního betonu.
Část obvodových suterénních stěn provedených z železobetonu bez vodostavební úpravy byla opatřena izolací proti zemní vlhkosti s přetažením cca 0,5 m na konstrukce provedené z vodostavebního betonu. Technologické pracovní spáry mezi prvky konstrukce a také prostupy byly zajištěny proti průsaku vody vhodnými těsnicími bobtnavými pásy.
TECHNICKÉ PARAMETRY STAVBY
Zastavěná plocha objektu 3 917 m2
Užitková plocha objektu 9 234 m2
Obestavěný prostor objektu 51 631 m3 – z toho vlastní objekt 46 566 m3
Vestavěné parkovací stání 5 065 m3
Kapacita poslucháren (míst)
-
velká posluchárna (aula) 496
-
víceúčelový sál 150
-
posluchárna I 89
-
posluchárna II 85
-
m alá posluchárna 41
-
posluchárny celkem 861