„Současnost je charakteristická především významným poklesem ochrany stavebních konstrukcí s využitím protipožárních nátěrů,“

Na konferenci KONSTRUKCE v Lednici jste před třemi lety avizoval nový trend vývoje standardů pro stanovení teplotního zatížení stavebních konstrukcí při požáru, které by upravovaly úroveň bezpečnosti lépe, než tradiční normy. Jaká je aktuální situace po třech letech?
V rámci konference byly prezentovány některé výpočtové postupy a modely požáru, které umožňují posoudit fázi rozvoje požáru přesněji než tradiční postupy, jež jsou prezentovány ve standardních technických dokumentech (např. českých technických normách). Pozornost byla zaměřena zejména na teplotní analýzu a tepelná zatížení

pro teplotní analýzu, kdy se jednalo o přirozené modely požáru (jednoduché a zpřesněné) a oblast teplotních křivek (nominální a parametrické). V rámci prezentace jednoduchých modelů požáru byl uveden také model tzv. lokálního požáru, jehož princip je rozveden v Eurokódu 1. Zde je nutné konstatovat, že v oblasti tepelných zatížení pro teplotní analýzu konstrukcí, je situace přibližně obdobná jako před třemi lety (žádný zásadní průlom nenastal).

Opačně však došlo k rozvoji zejména v oblasti vlastního posuzování požární odolnosti konstrukcí jako odezvy na tepelná zatížení. Značnou zásluhu má v tomto směru především České vysoké učení technické v Praze, které z hlediska posuzování požární odolností stavebních konstrukcí pořádá odborné semináře, rozvíjí a rozšiřuje vhodné požární modely v této oblasti, jako např. zónový model OZone, model FIDES (Fire Design software) pro navrhování betonových a zděných konstrukcí, modely TempAnalysis a HygroThermAnalysis, které umožňují teplotně vlhkostní analýzu betonových průřezů atd.

Výpočetní postup lokálního požáru rozvedený v Eurokódu 1 je podle Vás jednou z obvyklých, avšak také nejjednodušších metod pro stanovení osové teploty Fire Plume a tepelného toku dopadajícího na konstrukci. Nenáročnost řešení je také důvodem významného omezení použití této metody. Znamená to, že by projektanti měli používat složitější metody? Proč a jaké?
Metod pro hodnocení lokálního požáru je řada, přičemž jednou z nich je právě postup prezentovaný v Eurokódu 1. Jako každá z metod má také tato metoda své klady a zápory. Prezentovaná metoda je nesporně velmi jednoduchá, ovšem je založena na předpokladu, že teplota okolního vzduchu odpovídá standardním okolním podmínkám (přibližně 20 °C). Model není aplikovatelný v případech, kdy je do sloupce kouře (Fire Plume) přisáván vzduch s teplotou významně vyšší než je standardní teplota okolí (např. pokud dochází v uzavřeném prostoru k vytváření podstropní kouřové vrstvy). Pokud je teplota v prostoru vyšší než standardní teplota okolí, je metoda lokálního požáru prezentovaná v Eurokódu 1 využitelná pouze omezeně nebo nevyužitelná. V těchto případech je pro posouzení lokálního požáru nezbytné použít jiných složitějších metod (např. algoritmu, který odvodili Davis D. W., Notarianni A. K. a Tapper Z. P.).

Jaké zásadní novinky přináší segment požární ochrany pro stavebníky rok 2013?
Současnost je charakteristická především významným poklesem ochrany stavebních konstrukcí s využitím protipožárních nátěrů a nahrazování této formy ochrany jinými
druhy.

Stále diskutovanou záležitostí jsou nenosné obvodové sendvičové stěny ve vztahu k nutnosti realizace velkorozměrových zkoušek (situace, kdy lze tyto konstrukce považovat za konstrukční části druhu DP1). Možnost stanovená změnou Z1 ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení, byla následně změnou Z3 ČSN 73 0810 zrušena. V současné době je v rámci subkomise SC1 TNK 27 projednávána nová varianta tohoto článku, která je však zásadně změněna (především se netýká konstrukcí s vnitřní tepelně izolační vrstvou z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2). Konečný výsledek je však dosud předmětem jednání.

Z hlediska aktivních požárně bezpečnostních zařízení lze za nové směry považovat snahy instalovat proudové ventilátory jako zařízení pro odvod kouře a tepla do prostor hromadných garáží, zřizovat stabilní hasicí zařízení s atmosférou s trvale sníženým obsahem kyslíku, nově se otevírá otázka instalace tzv. domácích sprinklerů a zařízení pro detekci plynů v bytových prostorách.

S jakými nešvary se při projektování konstrukcí nejčastěji setkáváte?
V současné době se stále častěji setkáváme s pojmy „požární inženýrství“ nebo „požárně inženýrské posouzení“. Jde o slovní uskupení velmi módní, přičemž však často zpracovatelům uniká skutečný význam těchto slov. Má se jednat o podrobnější postupy, které jsou věrohodně podloženy a vedou k naplnění požadovaných cílů. Taková hodnocení vyžadují spolupráci specialistů různých oblastí a především vysokou míru odbornosti.

V žádném případě by se nemělo jednat pouze o jakési „obejíti“ požadavku stanoveného standardy, byť možná s racionálním úmyslem šetřit náklady na stavbu.

Požární ochrana stavby je jedním ze segmentů, na kterém mají investoři snahu šetřit. Lze vůbec srazit náklady na požární ochranu stavby na mez, která by ještě znamenala účinnou ochranu konstrukcí před požárem?
Úspora finančních prostředků je logickým postupem stavebníků, kterému při respektování určitých pravidel nelze nic vytýkat. Nyní nemám na mysli „úsporu nežádoucí“, spojenou s relativně nízkou pravděpodobnosti vzniku požáru a tím s filosofií „mě se nemůže nic stát“.

V rámci navrhování staveb lze aplikovat řadu postupů, které mohou vést k významným finančním úsporám. Zjednodušeně „není odborník, jako odborník“ nebo jinak „nikdo není odborník na vše“.

Rovněž na trhu existuje široká škála stavebních materiálů, kterými lze dosáhnout požadovaného výsledku a jejich cenová náročnost je značně odchylná. Vzájemné postavení „bezpečnost vs. úspora nákladů“ bude trvale diskutovanou otázkou a to nejen v České republice.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav