„Robotické nahrazení svářeče u našich aparátů pro nejbližší budoucnost nevidím jako možné,“
Rubrika: Svařování a dělení
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE Ing. Lumír Al-Dabagh, generální ředitel ZVU STROJÍRNY, a. s.
Jak byste finančně zhodnotil uplynulý rok a s jakými cíli jste vstoupili do toho letošního? Které z vašich divizí se dařilo nejvíce?
Přestože už na tom bývala společnost v minulosti finančně o něco lépe, byl uplynulý rok velmi silný pro objem práce. Největší zásluhu na tom mělo dokončení pivovaru v Gruzii a dvě obří zakázky v oblasti petrochemie pro Irák a chemický koncern v Rusku.
Jste jedna z mála firem, která je schopna dodat klientům celý investiční celek tzv. „na klíč“ a to kdekoli na světě. Jak problematické je pro vás tuto skutečnost promítnout do ceny, abyste zůstali konkurenceschopní?
Naše firma je součástí skupiny, která je schopná dodat EPC projekty, tedy projekt zahrnující jak stavební část, procesní část tak technologii. V rámci skupiny je zpravidla EPC partnerem TECHNOEXPORT nebo Chemoprojekt. Tak je tomu i u zmíněné zakázky pro rafinerii v Basře, kde je kontraktorem TECHNOEXPORT. My zpravidla dodáváme zařízení, jakými jsou tlakové nádoby, výměníky, kolony apod. a to i s instalací na místě. V případě pivovarů i s rozběhem průmyslové produkce. Co se týká rizik a ceny, tak máte pravdu, to je vždycky problematické. Sami zákazníci hrají klíčovou roli v tom, zda bude projekt ziskový nebo ne. Navíc u zakázek na klíč čelíte problémům, které nejste schopni dopředu odhadnout. Stává se nám, že některé zakázky ztrácíme, protože konkurenti jsou ochotní jít s cenou dolů, jako by si rizika vůbec neuvědomovali.
Aktivně se podílíte na obnově Iráku. Jaká jsou specifika zdejšího trhu a jak důležitou roli sehrál fakt, že tato země je pro ČR průmyslovým partnerem i historicky? Předpokládáte, že se byznys ZVU bude v tomto regionu i nadále rozvíjet?
Tradice české výroby v Iráku hraje obrovskou roli. Nejen proto, že se TECHNOEXPORT podílel na stavbě páteřního průmyslu Iráku v sedmdesátých a osmdesátých letech, ale i proto, že české firmy jsou ochotny ve složitých podmínkách současného Iráku pracovat. Ale protože země je etnicky i nábožensky rozdělená, je úspěch hodně závislý na dobrých kontaktech. Myslím si, že tohle je právě naše velká výhoda. Vždyť mezi mými kolegy je několik těch, kteří před lety rafinerie v Iráku stavěli a teď, o čtyřicet let později, je obnovují. V Iráku bude potřeba obnovit mnoho a my jsme na to dobře připravení, otázkou bude možnost zajištění financování vývozu z ČR.
Poslední velkou zakázkou byla dodávka sedmi kolon do rozšíření ropné rafinérie v Basře. Na projektu jste spolupracovali se společnostmi TECHNOEXPORT a. s., Chemoprojekt a. s. a Prokop Engineering Brno spol. s r. o. První dvě společnosti patří do portfolia švýcarské skupiny SAFICHEM GROUP AG do které rovněž spadáte, třetí je osvědčená společnost s více než dvacetiletou tradicí dodávek technologických projektů. Znamená to, že se nebráníte spolupráci s firmami vně skupiny SAFICHEM? Jaká jsou vaše kritéria pro spolupráci s těmito subjekty?
Dnes ani tak velká skupina, jakou je ta naše, není schopna realizovat ty největší zakázky sama. Spolupracujeme i s dalšími významnými hráči jako je UNIS Brno, Renetra a dalšími. Řekl bych, že důležitým kritériem je, aby práce zůstala v Česku, právě pro splnění podmínek vývozního financování. Komplexní zakázky rovněž přitáhnou nejchytřejší mozky strojírenství právě do našeho oboru a to si myslím, by měl být hlavní motor spolupráce českých firem. Mezi hlavní kritéria patří dále kvalita dodávek, cenová konkurenceschopnost a dlouhodobost prověřené spolupráce. Jelikož jsou v ČR podniky, které tyto parametry splňují, je pak přirozené, že právě spolupráce s těmito subjekty je vítána a dále rozvíjena.
Jak důležitou roli hraje ve vašem podnikání CzechInvest případně Česká exportní banka?
Czechinvest roli malou, trochu spolupracujeme s CzechTradem s vyhledáváním obchodních partnerů. ČEB, ČSOB, KB hrají v našem podnikání roli zcela zásadní.
Podívejme se blíže na vaše výrobní možnosti. Jak moc využíváte při svých zakázkách prací subdodavatelů? Jaké výrobní soubory nejčastěji zadáváte mimo firmu?
Obecně povrchové úpravy zadáváme externě. Provozovat kvalitní galvanovací linku by bylo mimo náš hlavní výrobní směr.
Jak je firma s více než 145letou výrobní tradicí nastavena vůči výzkumu a vývoji, novým materiálům, nebo fenoménu Průmysl 4.0 vůbec?
Průmysl 4.0 je velmi obecné téma. Vnímám ho jako propojení výpočetní techniky a strojírenské výrobní kapacity způsobem dosud nevídaným. Přirozeně při výrobě používáme simulace a mezní výpočty metodou konečných prvků, ale na druhou stranu, až na některé výjimky, robotické nahrazení svářeče u našich aparátů pro nejbližší budoucnost nevidím jako možné. Podobně i využití 3D tisku bude spíš okrajovou záležitostí než nosným proudem.