KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Materiály    Raab: V unii bude HŽ pracovat jako její současné svazy

Raab: V unii bude HŽ pracovat jako její současné svazy

Publikováno: 1.3.2004, Aktualizováno: 18.12.2008 16:31
Rubrika: Materiály

České hutnictví má za sebou další z důležitých roků. Možná ten nejdůležitější, protože předcházel roku vstupu země do Evropské unie. O tom, jak jsou naši oceláři na vstup připraveni a co bude začlenění do evropských struktur znamenat pro hutě i Hutnictví železa, a.s. (HŽ), jsme hovořili s výkonným ředitelem HŽ RNDr. Jaroslavem Raabem.

Jaké kroky učinily české hutě v posledních letech pro to, aby úspěšně fungovaly i po vstupu do EU?
Především jsou až na výjimky plně zprivatizovány, což je běžné v prostředí unie. Mají své vlastní podnikatelské plány, odpovídající unijním kritériím efektivnosti. Splňují i požadavky unie na činnost, týkající se například statistik, ekologie a bezpečnosti práce. České hutě postupně naplňují i kriteria viability, tedy ekonomická kritéria.

Můžete přiblížit termín „viabilita“?
Jde o životaschopnost ocelářského podniku v tržním a konkurenčním prostředí - tedy o ekonomické zdraví. Nechci zde postupně jednotlivá kritéria vyjmenovávat, ale pochopitelně vše souvisí se strukturou nákladů, přidanou hodnotou výrobků a také s investicemi. Kritérium viabilita, populárněji řečeno znamená požadavek, aby podnik dlouhodobě dosahoval efektivnost, nutnou k dodržení potřebné míry investic a úvěrového zatížení. Stručně řečeno, těmito kritérii se hodnotí „zdraví“ podniku a naplnění těchto hodnot garantuje plnou funkčnost a existenci podniku i do budoucna. Podle zkušeností vyspělých evropských i světových ocelářských společností dosahují náklady na investice ročně zhruba 35 USD na jednu tunu. Momentálně je tato hranice pro naše hutě dosud vzdálená, přesto jsou investovány značné prostředky, a to i do ekologie.

Ve kterých směrech by jste české hutnictví vyzdvihl?
Například české hutě v současnosti vyvážejí o něco více než polovinu roční produkce. Investice směřovaly jak do primární výroby, tak zejména v poslední době do finality. Účelnost a užitečnost těchto kroků je potvrzena již zmíněným úspěchem našich výrobků na zahraničních trzích. Uspět na trhu unie nemůže jen tak někdo. Další rozvoj hutnictví ČR je potvrzen i ve vládou schváleném Národním programu restrukturalizace odvětví. Oceňuji, že některým hutím se restrukturalizace zdařila. Je však nutno uvést, že i ve vyspělých státech musel v řadě případů hutím masivně pomáhat stát.

V jakých směrech se musí české hutnictví ještě zlepšit?
Naše hutě již nejsou pouhým výrobcem polotovarů. Stále častěji budují výrobkové řetězce, ale proces by měl být daleko intenzivnější a hlubší. Taktéž budování servisních center je na pořadu dne. Vyspělé zahraniční hutě prodávají zhruba třetinu své produkce přes vlastní nebo pronajatá servisní centra. Ta jsou blíže potřebám zákazníků, nabízejí výrobky šité na míru odběratelům s vyšší přidanou hodnotou. I v tomto směru mají české hutě ještě velké rezervy. S tím souvisí i dobudování finálního zpracování hotových výrobků.

Měly by se hutě obávat globalizace?
Globalizace je procesem, který již nelze zastavit. Analyzovat všechny důsledky hlouběji by si vyžadovalo více prostoru. I česká vláda prodejem Nové hutě světovému hutnímu gigantu LNM se k nastolenému trendu vlastně přidala. Myslím si, že šanci na přežití mají i malé firmy. Ty však musí fungovat podle zcela jiného modelu jako velké. Musí umět pružně vyplňovat sortiment trhu a reagovat na bezprostřední požadavky odběratelů.

Ve kterých směrech spatřujete výhody vstupu do EU z hlediska ocelářství?
Mimo všeobecně známých výhod, vyplývajících z volného obchodu mezi státy unie, se začleníme do silného uskupení. Tak silného, že dokáže vyvinout v záležitostech volného trhu tlak dokonce na amerického prezidenta, který zrušil své protekcionářské rozhodnutí o zavedení zvýšených cel na dovozy oceli ze zahraničí. Otázkou je, co se bude dít, až vzniknou giganti spojením hutí z různých kontinentů, produkující třeba 100 milionů tun oceli ročně. A ta doba se blíží…
Ovlivnit rozhodování takových firem bude zřejmě složité. K samotné otázce přítomnosti na trzích EU lze konstatovat, že obchodovat v unii je tradičně významné a od května tohoto roku bude záležet opět na schopnosti našich ocelářů si svou pozici obhájit.

Změní se funkce Hutnictví železa po vstupu země do unie?
Hutnictví železa se stane odvětvovou asociací, které jsou ve světě a zejména v Evropě zcela běžné. Odtud vyplývá i směr zaměření a naplňování potřeb odvětví. Nová situace však také vznikne i pro hutní výrobce, kteří se budou muset více zapojit do formálních struktur, a to i z hlediska zpracování informací. Naší úlohou budou zejména rámce, vyplývající z platné legislativy, lobbystických činností ve vztahu k výrobkům, k oceli jako materiálu a také bude důležité ovlivňování mladé generace. Budeme ještě výrazněji spolupracovat s partnerskými národními asociacemi v dalších zemích EU a novou podobu bude mít také úzká spolupráce s národními i nadnárodními autoritami.
Svůj význam bude mít i spolupráce s nadnárodními organizacemi, spojující ocelářské výrobce v rozsahu EU, případně celého světa.

Jak důležitý je pro české oceláře stavební sektor?
Po strojírenství a automobilovém průmyslu je stavebnictví třetím nejdůležitějším segmentem trhu. Jeho význam mírně vzrůstá a nyní dosahuje podíl oceli, spotřebované ve stavebnictví, asi 20 procent z celkové zjevné spotřeby, která je nyní na úrovni 4,3 milionu tun ročně. Na tuzemské spotřebě stavební oceli se však zahraniční dodávky podílejí více než třetinou. Současný stavební boom tak představuje záruku dalšího významu oboru stavebnictví pro oceláře a to zejména v tuzemsku.

Reagují nějak na tento vývoj čeští producenti hutních výrobků?
O tom jsme již hovořili při zdůraznění významu modernizace a investic. Je na jednotlivých výrobcích, kam budou ve svých podnikatelských záměrech směřovat.

Děkuji za rozhovor.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Příčiny koroze titanzinkových prvků stavebních objektů (95x)
Správné použití titanzinku je předpokladem pro zajištění dlouhodobé životnosti materiálu bez dalších požadavků na údržbu...
Trend využití UPE ve stavební praxi je nezadržitelný (69x)
Řada odborníků by se mohla pozastavit nad tím, je-li nadpis pravdivý. Využití odlehčených UPE profilů ve stavební praxi ...
Chemická kotva funguje v jakémkoliv stavebním materiáluChemická kotva funguje v jakémkoliv stavebním materiálu (60x)
Připevnění umyvadla, zábradlí nebo ocelové konstrukce chemickou maltou je dnes tak snadné jako aplikace silikonového tme...

NEJlépe hodnocené související články

Korozní odolnost střešních mechanických kotevKorozní odolnost střešních mechanických kotev (5 b.)
Kovové části střešních kotevních prvků jsou vystaveny riziku koroze. U většiny šroubů, součástí střešních kotevních prvk...
Kde sehnat levné stavební materiály a nářadí? (5 b.)
V současné době je na trhu se stavebninami k dispozici nepřeberné množství kvalitních výrobků. Některé z nich by se tedy...
Příčiny koroze titanzinkových prvků stavebních objektů (4.3 b.)
Správné použití titanzinku je předpokladem pro zajištění dlouhodobé životnosti materiálu bez dalších požadavků na údržbu...

NEJdiskutovanější související články

Chemická kotva funguje v jakémkoliv stavebním materiáluChemická kotva funguje v jakémkoliv stavebním materiálu (15x)
Připevnění umyvadla, zábradlí nebo ocelové konstrukce chemickou maltou je dnes tak snadné jako aplikace silikonového tme...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice