„Provětrávané fasády s minerální vlnou jsou možností pro architekty administrativních budov, průmyslových hal, ale i bytových domů“

• Foto

Roste poptávka po minerální izolaci a proč?
Poptávka po minerální izolaci každým rokem roste v mnoha segmentech sektoru stavebnictví. Mimo tradiční bytové domy stále častěji nacházejí uplatnění i tam, kde to dříve nebylo tak běžné – u administrativních či kancelářských budov, halových objektů a podobně. Objemy narůstají a stejně i tloušťky izolace. Stále častěji tak vidíme například na fasádách budov 16centimetrové a tlustější izolace.

Důvodem zvýšeného zájmu v případě bytových domů mohlo být také legislativní opatření, které se týkalo zateplování budov kontaktním systémem ETICS v souvislosti s nutností zajistit a sjednotit jejich požární bezpečnost. V podstatě to znamená, že každá zateplovaná budova se bez protipožárního opatření z minerální izolace neobejde. V tomto směru jsou vlastnosti minerální vlny prakticky nepřekonatelné. Norma sice u budov s výškou nad 12 metrů (což je v praxi obvykle 5 podlaží) umožňuje použití kombinace například polystyrénu a minerální vlny, ale je to technicky a realizačně komplikované. Investoři již nyní tak nehledí na mírně vyšší cenu vlny. Rozdílná cena materiálů nehraje ve výsledné celkové investici zateplení už tak zásadní roli.

… a v případě výškových nebo administrativních budov?
Výškové budovy, což jsou budovy nad osm pater, musí být zateplené celé v minerální vatě. Za růstem poptávky jsou ale také zpřísňující se požadavky na energetickou náročnost budov. Za zvyšující se poptávkou po vlně pak můžeme vidět i odklon od kontaktních fasád směrem k tzv. provětrávaným řešením. To dává například architektům především velkých administrativních objektů, nákupních center nebo stále častěji i průmyslových hal do rukou nástroj k tomu, udělat fasádu zajímavější. Klasická omítka jejich představivost mnohdy omezovala, což u provětrávaných fasád nehrozí. Investoři chtějí taktéž ve svých budovách dodržet třeba i požadavky na akustický komfort.

Ovlivňuje vyšší zájem o vlnu například ekologie, ochrana životního prostředí…
Jistě. Investoři z řad developerů stále častěji slyší na to, že minerální vlna je vlastně přírodním materiálem, v rámci jehož výroby se stále častěji aplikuji nové ekologické přístupy. Výrobci snižuji svou energetickou náročnost, investují do ekologie, snaží se v co největší míře využívat pro výrobu druhotné suroviny – například recyklované sklo nebo kámen. 

Bavili jsme se o zvyšující se tloušťce izolace. Neměli by jít výrobci spíše cestou menších tlouštěk s lepší hodnotou veličiny lambda, čili tepelné vodivosti.
Je potřeba si uvědomit, že pojmu „lambda“ rozumí proškolení projektanti, ale v případě části investorů do bytové výstavby či majitelů rodinných domů už narážíme na konzervativní přístup a mnohdy i menší míru informovanosti. Menší tloušťka samozřejmě vůbec nemusí znamenat nižší úroveň tepelné izolace. To, že jsme možná zbytečně zaplatili za izolaci více, než jsme museli, zjistíme někdy až při návratu domů z hypermarketu.

Výrobci izolačních hmot jsou schopni navrhnout jak širší tak tenčí izolaci tak, aby vyhověli požadavkům zadavatele na výslednou energetickou třídu. Vše je otázka přizpůsobení výrobního procesu vlny, jak se rozvlákní vstupní hmota, jak se uloží a v jakém objemu a pak vytvrdí. Zajímavostí je, že výrobci vln opouštějí v případě pojiv od formaldehydu a nahrazují jej látkami na přírodní bázi, což je další přínos k ekologii.

V minulém čísle časopisu Konstrukce jsme psali o opláštění ocelové konstrukce zakládačů lahvového piva pro pivovar Budvar. Na velké ploše, určitě vystavované působení větru, byla využita minerální vlna ROCKWOOL a pan architekt ocenil i „pevnost na tlak“ této vlny. Vlna přece není měkká, zdálo by se…
Je měkká, ale může být i pevná. Podle toho, kde je potřeba ji nasadit. Požadavky na pevnost vlny, kterou chtějí projektanti uzavřít do různorodých konstrukcí, rostou a výrobci si s tím dokáží poradit. To je myslím dobrá zpráva pro kreativní architekty a v konečném důsledku i pro výrobce betonových a ocelových konstrukcí, kteří sendvičové panely používají pro opláštění budov, takže to může vést i k rozvoji uplatnění těchto konstrukcí ve stavebnictví…

Pevnostní charakteristiky mohou více než nyní dostat vlnu na střechy budov či hal…
Určitě, například zelené střechy jsou myslím budoucností. Chybí tomu zatím větší podpora státu, čili motivace nahradit asfaltové a betonové povrchy střech něčím, co bude splňovat požadavky z hlediska stavebního, ale přitom i vypadat přívětivěji na oko. Pro rekonstrukce starších objektů pak může být zelená střecha s hydrofilní minerální izolací z hlediska statického volbou a alternativou tradičního řešení. Navíc, zelená střecha s minerální vlnou umí udržet vodu a uvolnit ji tehdy kdy ji rostliny potřebují.

Když už se bavíme o materiálech pro nosné konstrukce, kde probíhá značná konkurence a tvrdý boj. Jak je to v případě izolačních hmot?
Konkurence, jako všude jinde a v jiných případech, je férová a nekalá. Víceméně férový „souboj“ probíhá například s výrobci polystyrénu nebo mezi výrobci minerálních vln navzájem. Boj je sice velice tvrdý, ale má určitá pravidla. Na druhé straně jsou tady například stříkané PUR pěny, hlavně v oblasti zateplování šikmých střech. Bohužel, laická veřejnost je v reklamních spotech na toto téma mnohdy nepřesně informována. Nepřesné a zavádějící jsou například informace o hořlavosti resp. nehořlavosti tohoto materiálu, jeho tepelněizolačních a vzduchotěsnících schopnostech a podobně.

Chápu, že majitele rodinného domku může zaujmout rychlost a jednoduchost aplikace, akční video a prostě zvolí tuto variantu. Co je ale v porovnání s časovou úsporou pár dnů například to, že si do svého ekologického, pasivního nebo jinak zeleného objektu nechám nastříkat chemikálii pochybné kvality a nejasné požární odolnosti, resp. materiál s velmi nízkým objemem přírodní složky? Nehledě na možnost následné recyklace… To jde zcela proti sobě.

Mezi výrobci minerálních vln nejsou zaznamenáváni nekvalitní výrobci?
Sice ojediněle, ale stává se to. My se na to snažíme aktivně upozorňovat zodpovědné orgány státní správy. V době, kdy všechny stavby probíhají ve značném spěchu, nemá realizátor mnohdy čas zjišťovat, zda podezřele levná minerální vlna splňuje všechny náležitosti. Musel by si vyžádat odborný posudek v nějakém vědeckém ústavu, ale současně s tím by musel pozdržet realizaci výstavby. Prostě je to realita. Máme tak jen pár možností… Naše asociace namátkově nebo na vyžádání odebírá vzorky, v případě nejasností podáváme podnět k České obchodní inspekci. Ta však nemůže „jen tak“ přijít na stavbu a odebrat vzorky konkrétního výrobku konkrétního producenta, které by si měla nechat prověřit v autorizované zkušebně. Může maximálně oficiálně zajít do stavebnin, kde si může vzorek dané značky a výrobce nechat vydat a prověřit. Ale celý proces je strašně náročný, zdlouhavý a dodavatel nekvalitního produktu se už pak třeba ani nedá dohledat. Možná to vše změní nový zákon o stavebních výrobcích.

Neustále omílaným problémem je zateplování historických budov…
Jednu dobu jsme zvažovali, zda bychom například nevyhlásili soutěž o zdařilou a nepovedenou realizaci zateplení historické budovy, ale je potřeba si uvědomit, že velmi často za zpackaný projekt nemůže jeho navrhovatel, čili architekt nebo projektant, ale investor resp. památkáři... Investor někdy prostě nehodlá, z různých objektivních nebo jiných důvodů, investovat do finančně náročnějších řešení a projektant nemá na vybranou. Přitom, materiálově i technicky by to šlo realizovat, výrobci jsou schopni udělat přesnou repliku. V malých detailech, kde je zateplení nemožné, lze aplikovat například keramické materiály. Ale vše je otázka ceny.

Památkáři mají, z minulých nepodařených realizací, oprávněné obavy, že investor nesplní, co měl. Proto raději předepíšou jen omítku a navrhnou zateplení střechy, nebo zateplení přesunou dovnitř do interiéru. Posun rosného bodu pak způsobí více škody než užitku.

Očekává se v nejbližší době nějaká změna v legislativě, která by dále rozšířila uplatnění minerálních vln ve stavebnictví nebo naopak omezila?
Budoucnost v našem oboru vidím velice pozitivně. Pokud nedojde k nějaké celospolečenské a celosvětové krizi v průmyslu, pak by k dalšímu růstu prodeje minerální vlny mohl přispět trend dalšího zpřísnění energetické náročnosti budov a akcent na aplikaci materiálů přírodních, či vyrobených s velkým podílem druhotných surovin. Zpřísňující se požadavky na požární bezpečnost výškových budov by měla být aplikována i v případě škol, nemocnic či domovů pro seniory, což dále pomůže rozvoji uplatnění minerálních izolací.

Navíc jste v úvodu rozhovoru hovořila o trendu v oblasti akustického komfortu…
Ano, to taky hraje do not výrobcům minerálních vln. Požadavky uživatelů z hlediska odhlučnění kanceláří, škol, ale i bytů rostou. U starších objektů se vyměňují příčky, montují akustické podhledy a tyto konstrukce se bez vlny neobejdou, u nových budov se často příčky už mokrým způsobem ani nedělají. Vše pak má dopad na to, že poptávka po vlně roste.

Autor

• Ing. Cieslar Stanislav