Prof. Ing. Pavel Marek, DrSc. oslavil životní jubileum

• Foto

Po ukončení studií v letech 1950 – 1955 na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT nastoupil jako asistent na Katedru mechaniky Vysoké školy železniční. Na této katedře působil do roku 1960. Měl zde vynikající učitele a spolupracovníky, prof. J. Ducháčka, prof. V. Kolouška a prof. J. Němce. Praktické zkušenosti získával při spolupráci s Ing. Pavlíkem na projektech ocelových konstrukcí pro tehdy budovaný těžký průmysl na Ostravsku.

Po přemístění školy do Žiliny byl prof. Marek zaměstnán jako projektant v podniku Kovoprojekta Praha. Všestranná odborná činnost, podepřená znalostí jazyků vytvořila předpoklady k jeho vyslání do Indie na výstavbu závodu strojírenské metalurgie v Búšehru. V Indii působil jako projektant a poradce pro výstavbu v letech 1960 – 1964. Cenné praktické zkušenosti získané při výstavbě pak uplatňoval ve své další odborné činnosti.

Po návratu v dubnu 1964 působil na Katedře ocelových konstrukcí Stavební fakulty ČVUT, kde v roce 1967 za vedení svého školitele prof. Faltuse dokončil a obhájil kandidátskou disertaci věnovanou působení ocelových konstrukcí na poddolovaném území. Výsledky jeho vědecko-výzkumného působení na katedře zaujaly prof. L. S. Beedla z Bethlem University v USA, kam byl pozván k dvouletému pracovnímu pobytu. Zapojil se zde do výzkumných a publikačních aktivit v oblasti svarových pnutí, mechaniky lomu a plasticity ocelových konstrukcí.

Po návratu na ČVUT v roce 1970 pokračoval ve vědecké, výzkumné, pedagogické práci a činnosti v technické normalizaci. V roce 1973 obhájil habilitační práci a byl jmenován docentem pro obor ocelové konstrukce. Těžištěm jeho odborné činnosti v té době byla problematika únavy a šíření únavových trhlin (významně se podílel na posouzení tramvajového mostu v Praze poškozeného únavou, následkem bylo jeho snesení).

Po nešťastném odchodu z ČVUT v roce 1982 prof. Marek působil jako expert ve Sportovních stavbách. I tam se však zabýval vědeckovýzkumnou činností zaměřenou na únavu ocelových konstrukcí a na rozvoj metody mezních stavů (téma jeho doktorské disertace).

V letech 1989 – 1996 prof. Marek hostoval na několika zahraničních universitách (University of Alberta, Universita SJSU, SCU v Kalifornii). Zabýval se zde obecnými otázkami spolehlivosti ocelových konstrukcí a stál u zrodu pravděpodobnostního přístupu v posuzování konstrukcí metodou SBRA.

V letech 1987 – 1990 působil na Stavební fakultě Technické univerzity Košice a v roce 1996 se zúčastnil založení nové Stavební fakulty při VŠB Ostrava. Zde se jeho odborný zájem soustředil zejména na rozvoj metody SBRA. Od roku 1996 do roku 2010 prof. Marek působil v ÚTAM ČVUT AV ČR, věnoval se zde rozvoji simulační techniky při navrhování ocelových konstrukcí. Profesorem byl jmenován v roce 1997.

V současné době se věnuje pedagogické činnosti a výchově doktorandů na ZČU v Plzni.

Prof. Marek během svého působení publikoval stovky odborných statí, je autorem či spoluautorem šestnácti skript, vysokoškolské učebnice a osmi monografií. Byl a stále je organizátorem a vůdčím duchem četných odborných seminářů. V oboru ocelových konstrukcí vždy přinášel nové podněty – připomeňme, že byl iniciátorem změny přístupu norem při posuzování na únavu či v poslední době ve změně přístupu v posuzování konstrukcí od metody parciálních součinitelů k metodě plně pravděpodobnostní.  Pro nás, jeho žáky, je vzorem neutuchající aktivity a pracovitosti. Přejme prof. Markovi do dalších let vše nejlepší.

Autor

• Ing. Háša Pavel