Praha bude mít další železniční tunely

Zároveň tak budou na nejvyšší možné úrovni technické, bezpečnostní i rychlostní spojeny I., III. a IV. železniční koridor. Stavbu za 7,85 miliardy korun, jejímž investorem je Správa železniční dopravní cesty, a prostředky na ni poskytne stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, uskuteční sdružení firem „Pražské spojení“ vedené společnosti Skanska ŽS. Přesný název stavby zní „Nové spojení Praha hl. n., Masarykovo n. - Libeň, Vysočany a Holešovice“.

Podpis smlouvy se uskutečnil 12. července, zahájení stavby je naplánováno na 1. srpna 2004 a ukončení celého díla je podle smluvních podmínek stanoveno na 15. prosince roku 2010. Projekt tunelů pod Vítkovem a jejich napojení na jednotlivé železniční koridory patří k nejnáročnějším dopravním stavbám, které kdy byly na území české republiky uskutečněny. Vedle dvou dvojkolejných tunelů, které tvoří samo jádro stavby, budou vybudovány 4 významné železniční mosty, přičemž hlavními jsou 437 metrů dlouhá estakáda Masarykova a Husitská, dále 322 metrů dlouhá estakáda Sluncová, 130ti metrový tunelový most a 44 metrů dlouhý most Balabenka. Vznikne také téměř třistametrová silniční estakáda spojující Krejcárek a Palmovku a řada doprovodných staveb.

Celková délka tunelů je 2,68 kilometru. Bude položeno 28,48 kilometru nových kolejí, nataženy 43 kilometry optických kabelů, 29 kilometrů traťových kabelů a 16 km nového trakčního vedení. Postaveny budou téměř tři kilometry protihlukových stěn.„Jde o projekt, který představuje absolutní špičku v železničním stavitelství. Je to stavba neobyčejně náročná na koordinaci činností, na technickou přesnost a na dodržování technologické kázně,“ prohlásil předseda představenstva a generální ředitel Skanska ŽS Jindřich Topol.

Soustava tunelů a navazujících estakád vytváří na území pěti pražských obvodů (2, 3, 8, 9 a 10) křižovatku, která naprosto zásadně změní možnosti využívání koridorů, které budou tvořit páteř železniční dopravy v republice. Jejich přímé spojení však bude mít i kladné dopady na hromadnou dopravu v hlavním městě jako takovém, protože samo zvýšení rychlosti dopravy a propustnosti celého pražského uzlu změní výrazně kvalitu spojení mezi samotnou Prahou a aglomeracemi středočeského kraje. V tomto směru lze stavbu chápat jako vysloveně ekologický projekt, protože otevře cestu ke snížení individuální automobilové přepravy z oblastí přiléhajících k hlavnímu městu do jeho centra.

Vítězem veřejné obchodní soutěže se stalo Sdružení „Pražské spojení“. Jeho vedoucím členem je Skanska ŽS, dalšími členy jsou Stavby silnic a železnic, Metrostav a.s. a Subterra. Členové konsorcia se zavázali v rámci výstavby plnit nejpřísnější ekologické i bezpečnostní předpisy.

Autor

• (red)