KONSTRUKCE Media, s. r. o.Com4In Group
ISSN 1803-8433
English - Google Translate Česky - Překladač Google French - Google Translate Italian - Google Translate German - Google Translate Polish - Google Translate Spanish - Google Translate Swedish - Google Translate   |   Přihlásit se   
Nacházíte se:  Úvod    Povrchová ochrana    Požární bezpečnost stavebních konstrukcí: principy hodnocení a výjimky nejbezpečnější třídy DP1, tzv. ekvivalent DP1

Požární bezpečnost stavebních konstrukcí: principy hodnocení a výjimky nejbezpečnější třídy DP1, tzv. ekvivalent DP1

Publikováno: 22.8.2013
Rubrika: Povrchová ochrana

Hodnocení požární bezpečnosti stavebních materiálů a konstrukcí je v České republice postaveno na třech základních pilířích. Hořlavost materiálů, výrobků a části konstrukcí charakterizuje především třída reakce na oheň, konstrukce se hodnotí z hlediska požární odolnosti a třetím způsobem hodnocení je druh konstrukční části, který zohledňuje příspěvek konstrukce ke zvyšování intenzity požáru po deklarovanou dobu požární odolnosti. Požární odolnost i třída reakce na oheň jsou klasifikace jednotné napříč státy Evropské unie, národním specifikem (obdobně jako na Slovensku) je určení druhu konstrukční části DP1, DP2, DP3. Změna ČSN 73 0810/Z1, která nabyla platnosti 1. 6. 2012, zavedla nový termín, tzv. ekvivalent DP1. Ten představoval výjimku v zatřídění do nehořlavých konstrukčních částí pro některé výrobky – sendvičové panely tvořené plechy a hořlavým tepelně‑izolačním jádrem. Změna normy přitom nezohlednila skutečnost, že existuje mnoho jiných stavebních konstrukcí, které se svými vlastnostmi blíží nehořlavým konstrukcím a na které nebyla tato výjimka vztažena. Tato výjimka nyní přestává platit 30. 6. 2013 zavedením změny normy ČSN 73 0810/Z3.

NÁRODNÍ KLASIFIKACE DRUHU KONSTRUKCE
Národní požární charakteristiku druh konstrukce/druh konstrukční části zavedla norma ČSN 73 0802 v roce 1995. Uvažovány byly stupně D1, D2, D3 z hlediska užití hořlavých hmot. Současná ČSN 73 0810 vydaná v roce 2005 hodnotí konstrukční části DP1, DP2, DP3 především na základě třídy reakce na oheň stavebních výrobků, které jsou v konstrukční části obsaženy.

Druh konstrukce se posuzuje ze dvou hledisek. Prvním je, zda konstrukce mohou přispívat k intenzitě požáru, druhé hledisko hodnotí, zda použité výrobky a hmoty s rozdílnou reakcí na oheň mají vliv na stabilitu a únosnost konstrukčního prvku. Pro konstrukce střech a obvodové stěny může navíc obsahovat informaci, nakolik konstrukce zabraňuje šíření požáru po svém vnějším povrchu.

Přestože se jedná o národní klasifikaci, její existence je oprávněná a v souladu s evropským právem, protože využívá informací z harmonizovaných postupů hodnocení, tedy zejména klasifikaci reakce na oheň dle ČSN EN 13501-1 a klasifikaci požární odolnosti podle ČSN EN 13501-2. Tyto obecně platné klasifikační normy se odkazují na specifické normy pro zkoušení a pro aplikaci výsledků na odlišné varianty výrobků, než byly odzkoušeny, zejména pak na zvětšování rozměrů konstrukcí.

EKVIVALENT DP1
Zvláštní třída, tzv. ekvivalent DP1, byla zavedena změnou normy ČSN 73 0810/Z1 v čl. 3.2.3.1 e) v červnu 2012 pro jedinou skupinu výrobků – sendvičové panely s kovovým pláštěm – a pro jedinou aplikaci – nenosné stěny výrobních objektů. Tato nová třída způsobila mezi odbornou veřejností rozpaky a zkouška, která slouží na prokázání ekvivalence DP1, vzbudila zájem i v zahraničí.

Zpracovatel normy do poznámky uvedl odkaz na soukromoprávní předpis ZP PAVUS 30/2012, podle kterého musí být výrobky odzkoušené v případě, že chtějí získat klasifikaci DP1, respektive tzv. ekvivalent DP1 ve výše uvedených aplikacích. Je s podivem, že si zpracovatel normy neuvědomil, že takto napsaná změna normy znamená, že výrobci a dovozci sendvičových panelů s nehořlavým jádrem musí projít zcela zbytečnou zkouškou pro získání klasifikace ekvivalent DP1, přičemž pro ostatní případy (a to i aplikace, kde se požaduje vyšší požární bezpečnost) jsou tyto konstrukce nadále považovány za nehořlavé (DP1) bez jakéhokoliv dalšího zkoušení.

Naproti tomu, sendvičové panely s hořlavým jádrem, tedy konstrukce prokazatelně uvolňující teplo při požáru (a tedy zařazené do kategorie hořlavých konstrukcí DP3) mohly být po odzkoušení podle ZP PAVUS 30/2012 zařazeny do nejasné a nedefinované třídy ekvivalent DP1.

Asociace výrobců minerální izolace upozorňovala na tyto zásadní problémy od počátku tvorby změny ČSN 73 0810/Z1 a v celém jejím průběhu. Přes naše upozornění se zavedení nové definice konstrukční části událo bez zadání takového úkolu ze strany Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Ministerstva vnitra ČR a norma byla vydána prakticky s okamžitou platností bez jakéhokoli přechodného období. To by zajisté neměla být normální praxe při takto závažných změnách technických norem s dopady na jiné normy ČSN EN, na evropskou legislativu a v neposlední řadě na bezpečnost občanů.

Stojí za povšimnutí, že vydání normy předcházely experimentální zkoušky sendvičových panelů s hořlavým jádrem jistého významného výrobce. Ten jednu z těchto experimentálních zkoušek využil v oficiálním protokolu o klasifikaci do třídy ekvivalent DP1, který mu byl vystaven již týden po vydání ZP PAVUS 30/2012. Není divu, že ostatní firmy z odvětví tento nestandardní postup mohly vnímat jako neoprávněnou konkurenční výhodu poskytnutou zpracovatelem normy.

ZKOUŠKA PODLE ZP PAVUS 30/2012
Zkouška podle předpisu ZP PAVUS 30/2012 byla standardní zkouškou požární odolnosti, která byla navíc pravděpodobně v rozporu s evropským systémem hodnocení a značením CE.

Její princip byl založen na zkoušení průniku plamene přes spoje panelů na neohřívanou stranu, což téměř vůbec nesouvisí s tím, jestli konstrukce nezvyšuje v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru, jak to požaduje obecná definice třídy DP1. Průnik plamene vyjadřuje kritérium celistvosti E podle ČSN EN 1364-1, a zkouška celistvosti je navíc součástí deklarované požární odolnosti podle ČSN EN 13501-2.

Rovněž nebyl vysvětlen důvod pro národní normativní požadavek na zkoušení panelových stěn na rozměru vzorku 5x6 metrů, když existuje norma ČSN EN 15254-5 na rozšířenou aplikaci výsledků zkoušek na větší rozměry, než byly odzkoušeny. V případě, že byla zkouška požární odolnosti podle ČSN EN 13501-2 platná pro rozměr větší než 5 × 6 metrů, zkoušení podle ZP PAVUS 30/2012 znamenalo zbytečné testování již jednou prokázaných vlastností.

Přestože se jedná o test na ploše 30 m2, zavedením této zkoušky se jen těžko mohla zvýšit požární bezpečnost staveb, když umožnila zařadit hořlavé výrobky uvolňující značné množství tepla a kouře při požáru, do kategorie nehořlavých konstrukcí.

Je nutné zmínit, že systém hodnocení požární odolnosti sendvičových panelů a aplikace výsledků zkoušek na velké rozměry stěn je předmětem pokračujících diskusí na půdě evropských normalizačních komisí. Česká republika má v těchto komisích expertní zastoupení a dosud nevznesla žádné námitky proti stávajícímu technickému a právnímu rámci uvádění těchto výrobků na společný vnitřní trh EU. Náhlé zavedení zkoušky podle ZP PAVUS 30/2012, která se týkala výrobků v harmonizované sféře, podléhající značení CE, bylo o to podivnější.

CO JE POŽÁRNĚ BEZPEČNÉ?
Třída DP1 je definována poměrně striktně, proto lze pochopit snahy o její zmírnění nebo o inovativní řešení umožňující splnit její požadavky. Inovace by však měly probíhat cestou vývoje výrobků, nikoli ad-hoc vymýšlením nových tříd, které mohou budit pochybnosti o skutečných důvodech pro jejich zavedení.

Z pohledu hodnocení požární bezpečnosti je podstatné to, zda konstrukce splní specifikované požadavky, které by logicky měly být společné pro danou aplikaci, než to, jaký výrobek se použije na splnění těchto bezpečnostních požadavků.

Zavedení tzv. ekvivalentu DP1 umožnilo zatřídění výrobků složených z hořlavých materiálů do nejbezpečnější kategorie, přičemž existuje celá řada stavebních konstrukcí, o kterých by se mohlo uvažovat jako o kandidátech natolik blízkých vlastnostem nehořlavých konstrukcí, že by se mohly považovat za jejich ekvivalent. Bylo by záhodno, aby se k celé problematice přistupovalo komplexně a podmínky byly definovány obecně pro všechny konstrukce s daným zamýšleným použitím. Dovolíme si navrhnout několik příkladů:

Moderní dřevostavby s nehořlavou izolační výplní
V zahraničí tyto konstrukce nacházejí větší uplatnění než u nás právě z důvodu odlišně definovaných protipožárních kritérií a rozlišení typů konstrukcí. Přestože moderní konstrukce na bázi dřeva vykazují vysokou požární odolnost (až REI 120) a přispívají ke zvyšování intenzity požáru ve velmi omezené míře, nesplňují podmínky třídy DP1. To neumožňuje rozvoj vyšších budov na bázi dřeva, které se stávají v zahraničí běžnou praxí, a také budov veřejných.

Obvodové stěny nešířící požár za reálných požárních situací
V případě, že budou u těchto konstrukcí hořlavé komponenty chráněny tak, že konstrukce vyhoví i velkorozměrovým zkouškám šíření požáru za reálných požárních situací, zasloužily by si minimálně diskusi o jejich požární bezpečnosti. Vyhovující zkouškou z tohoto pohledu by mohla být ISO 13785- 2, doplněná ověřovací malou zkouškou ISO 13785-1. Požár v místnosti po objemovém vzplanutí dosahuje výkonu minimálně 1 až 3 MW a plameny šlehají na fasádu. Zkoušení chování obkladů stěn a jejich bezpečnosti v případě požáru by mělo odpovídat reálným požárním situacím. V současnosti se na prokázání zabránění šíření ohně po vnějším povrchu obvodových stěn používá zkouška podle ČSN ISO 13785-1, která nebyla původně určena na tento účel a její použití jako průkazné zkoušky není odůvodněné.

Vylepšené sendvičové panely s kovovým pláštěm
Hořlavá jádra panelů s kovovým pláštěm se můžou stát příčinou zvyšování teploty a emisí toxického kouře. Zkouška většího rozměru, která prokáže, jak se panely s hořlavými jádry chovají při reálném požáru, by měla zohledňovat tato rizika. Vhodnými normami jsou například ISO 13784-1 a ISO 13784-2, které stanovují kritéria pro omezenou tvorbu tepla a kouře u těchto výrobků. Zkoušky podle těchto mezinárodních norem by poskytly jistě více objektivních informací o příspěvku panelů ke zvyšování intenzity požáru než soukromý zkušební předpis ZP PAVUS 30/2012.

ZÁVĚR
České požární normy mají dlouhou tradici a jsou na vysoké úrovni. Národní požadavky jsou opodstatněné, obzvláště pak pokud jsou v zájmu vyšší bezpečnosti. Nesmí být ale v rozporu s jinými normami ČSN a legislativou EU, tak jak se tomu stalo v případě tzv. ekvivalentu DP1 zavedeného normou ČSN 73 0810/Z1. Náprava vadné normy vyžaduje velké úsilí, nehledě na to, že může způsobit netransparentní tržní prostředí a zanést zmatek do projektové činnosti.

Změnou normy ČSN 730810/Z3 se posuzování konstrukčních částí vrací do stavu před zavedením změny Z1. Pro nové projekty nebude možné použít klasifikaci „ekvivalent DP1“. Otázkou však bude použití klasifikací „ekvivalent DP1“ vydaných v době platnosti čl. 3.2.3.1 e) pro projekty schválené během platnosti výjimky, a jestli je vůbec možné pro tyto projekty považovat splnění třídy „ekvivalent DP1“ za vyhovující v případech, kdy je požadavek stanoven jako „DP1“.

Fire Safety of Construction Structures: Evaluation Principles and Exceptions of the Safest Class DP1, the So-called DP1 Equivalent
Fire safety evaluation of construction materials and structures in the Czech Republic is based on three basic pillars. National requirements are legitimate especially if ensuring higher safety. However, they cannot contradict other ČSN standards and EU legislation as it happened in case of the so-called DP1 equivalent introduced by the standard ČSN 73 0810/Z1. Correction of the erroneous standard requires a great effort regardless of the fact that it might cause non-transparent market environment and bring chaos into a project designing activity. By modification of the standard ČSN 730810/Z3 evaluation of structural parts returns back to the state before Z1 change was established. It will not be possible to use “DP1 equivalent” classification for new projects. However, application of “DP1 equivalent” classifications issued within a period of validity of art.3.2.3.1 e) for projects approved during a period when exception was in force, and whether it is even possible to consider fulfilment of “DP1 equivalent” class to be appropriate for these projects in cases when the requirement is determined as “DP1” will be disputable.

Bookmark
Ohodnoďte článek:

Fotogalerie
Zkouška požární odolnosti stěny ze sendvičových panelů (Foto: Miroslav Smolka)

NEJčtenější souvisejicí články (v posledních 30-ti dnech)

Požární odolnost ocelových konstrukcíPožární odolnost ocelových konstrukcí (126x)
Ocel je moderní stavební materiál, který má široké možnosti uplatnění ve všech typech staveb. Z hlediska požární odolnos...
Ochranná maskovací páska do žárového zinkuOchranná maskovací páska do žárového zinku (113x)
Na základě poptávky našich zákazníků na maskování částí ocelových konstrukcí před žárovým pozinkováním jsme se začali za...
Některé aspekty prvopočátků požárních uzávěrů otvorů po zavedení ČSN řady 73 08…Některé aspekty prvopočátků požárních uzávěrů otvorů po zavedení ČSN řady 73 08… (81x)
V nedávné minulosti jsme byli svědky ojedinělé akce České obchodní inspekce, která byla prezentována odborné i laické ve...

NEJlépe hodnocené související články

Studium příčin ztmavnutí povlaku žárového zinku v oblasti svarového spojeStudium příčin ztmavnutí povlaku žárového zinku v oblasti svarového spoje (5 b.)
Objednatele žárového pozinkování mnohdy znepokojuje různorodý vzhled povlaku. U zakázek provedených z rozmanitého materi...
Korozní napadení korozivzdorných ocelí v důsledku svařovaníKorozní napadení korozivzdorných ocelí v důsledku svařovaní (5 b.)
Korozivzdorné oceli patří mezi konstrukční materiály s vysokou korozní odolností v závislosti na způsobu jejich legování...
„Nejvíce zaujal požár skladu pneumatik,“„Nejvíce zaujal požár skladu pneumatik,“ (5 b.)
uvedl v rozhovoru pro časopis KONSTRUKCE doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., vedoucí Katedry požární ochrany Vysoké školy báňs...

NEJdiskutovanější související články

Ochranná maskovací páska do žárového zinkuOchranná maskovací páska do žárového zinku (3x)
Na základě poptávky našich zákazníků na maskování částí ocelových konstrukcí před žárovým pozinkováním jsme se začali za...
Povrchová úprava při výstavbě a rekonstrukcích fotbalových stadionů v JARPovrchová úprava při výstavbě a rekonstrukcích fotbalových stadionů v JAR (2x)
Přelom června a července letošního roku bude ve znamení Mistrovství světa ve fotbale 2010. Tuto sportovní událost poprvé...
Pasivní protipožární ochrana (1x)
Ocel je nehořlavý anorganický materiál používaný pro své fyzikální a mechanické vlastnosti ve stavebnictví a v dalších o...

Server Vodohospodářské stavby

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice

Rekonstrukce Vodního díla Nechranice