„Požárně bezpečnostní řešení musí být součástí projektové dokumentace,“

• Foto

František Kregl stojí v čele PKPO už od roku 2006. Je majitelem kladenské firmy František Kregl – FK Servis, která se zabývá především odvody kouře a tepla a roletovými požárními uzávěry. Nedávné valné shromáždění členů PKPO Františka Kregla potvrdilo ve funkci prezidenta na další tři roky.

V čem spočívá činnost Profesní komory požární ochrany a koho komora sdružuje?
Profesní komora požární ochrany (PKPO) sdružuje firmy, fyzické osoby i jednotlivce, kteří působí v oblasti požární ochrany. Mezi našimi členy byste našli jak velké mezinárodní firmy, tak osoby pracující na živnostenský list, ale také vysokoškolské učitele či odborníky z řad hasičů.

Aktuálně máme 160 členů. Budeme rádi, když budou další přibývat a společně s námi budou naplňovat to, co považujeme za poslání PKPO – zvyšovat úroveň požární ochrany v ČR a pozitivně působit na kvalitu všeho, co se v této oblasti u nás objevuje na trhu. Dále se zapojujeme do mezinárodního dění – PKPO je zakládající organizací ECEU FIRE, což je mezinárodní sdružení profesních komor v oblasti požární ochrany.

Co komora svým členům nabízí?
Dá se říci, že všem členům nabízíme přístup k aktuálním informacím z oboru – pořádáme certifikace odborné kvalifikace v oblasti PO, připravujeme – jak sami, tak s různými partnery, např. se ČKAITem nebo Studiem AXIS – různé vzdělávací akce, organizujeme přednášky. Naši členové mají zpravidla na vzdělávací akce členské slevy. Členům, kteří o ně projeví zájem, zprostředkováváme firemní prezentaci na našich webových stránkách.

Na webu www.komora-po.cz informujeme o aktuálním dění v PKPO, připravujeme také informační bulletin Profesník, který členům rozesíláme. Zapojujeme se i do organizace veletrhů, například jsme letos v březnu byli partnery veletrhu Feuer TRUTZ v Norimberku a v červnu veletrhu PRAGOALARM v Praze. Z takového partnerství mají výhody i naši členové, kteří mohou jako vystavovatelé či návštěvníci využít různých slev. Zajímavou novinkou, která běží od loňského roku a kterou mohou využívat i nečlenové PKPO, je online systém Jednotných dokladů ke stavbě (JDS), který pomáhá přehledně a jednoduše dokladovat dokumentaci ke stavbě.

Je komora nějakým způsobem zapojena do tvorby legislativních procesů v oboru PO?
Ano, jako odborníci na problematiku požární ochrany jsme například byli osloveni Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR, abychom byli nápomocni při uvažované revizi vyhlášky 246/2001 Sb., o požární prevenci. Připomínky z řad členů se nyní sumarizují a budou předány k dalšímu zpracování. Jinak je samozřejmě problematika legislativy v oblasti požární ochrany pro každého člena součástí každodenní práce.

Můžete charakterizovat zásadní novinky v oboru PO ve vztahu ke stavebnictví?
V souvislosti s vyhláškou MV č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb ve znění pozdějších předpisů a s harmonizací požadavků požární bezpečnosti s evropskými předpisy probíhá v současnosti v ČR rozsáhlá novelizace projektových norem řady ČSN 73 08xx. Nejzávažnější změnou jsou nové třídy a úrovně požadavků požární bezpečnosti ve vztahu k nové klasifikaci stavebních výrobků a stavebních konstrukcí z hlediska jejich reakce na oheň dle normy ČSN EN 13 501-1 a nové klasifikace požární odolnosti stavebních výrobků dle ČSN EN 13 501-2 až 5.

Jako první prošla úpravou norma ČSN 73 0810 a v návaznosti na ni od roku 2009 až do současnosti ostatní normy pro projektování požární bezpečnosti staveb – např. ČSN 73 0802:2009 – Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804:2010 – Výrobní objekty, ČSN 73 0833:2010 – Budovy pro bydlení a ubytování, ČSN 73 0831:2011 – Shromažďovací prostory, ČSN 73 0834:2011 – Změny staveb, ČSN 73 0842:2009 – Objekty pro zemědělskou výrobu, ČSN 73 0845:2011 – Sklady, ČSN 73 0848:2009 – Kabelové rozvody, ČSN 73 0875:2011 – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení.

Neméně podstatnou částí požární bezpečnosti staveb jsou jednotlivé výrobky, které se do staveb zabudovávají. V oblasti ověřování požární odolnosti konstrukcí a jejich částí přijímá Česká republika do svého systému nové evropské zkušební předpisy a s tím související rozšířené aplikace výsledků zkoušek požární odolnosti.

Přijímání nových zkušebních evropských předpisů do českého systému přímo souvisí s novými harmonizovanými evropskými normami, které umožňují výrobci na základě posouzení shody se základními požadavky na stavby označit výrobek CE. To dovoluje volný pohyb těchto výrobků v jednotlivých státech EU. V posledních letech dochází k výrazné harmonizaci požárně bezpečnostních zařízení, např. elektrické požární signalizace, v normách řady ČSN EN 54 a dalších. Jednou z očekávaných podstatných novinek pro rok 2013 je zpřístupnění připravované normy Fpr EN 16034 pro požární uzávěry, plánované na leden 2013, což je v působnosti evropské technické komise CEN/TC33.

Jakých chyb se čeští stavaři nejčastěji dopouštějí v procesu od projektování po vlastní realizace staveb?
Je třeba rozlišit chyby, které vzniknou ve fázi projektování požárně bezpečnostního řešení objektu a ty, které jsou spojeny s realizací stavby.

Kvalitu zpracovávání požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) ovlivňuje celá řada faktorů, v první řadě nerespektování požadavků platných projektových norem nebo nesprávný výklad normových požadavků. To ve většině případů nelze připsat na bedra projektanta, ale na vrub současného nepřehledného stavu projekčních norem řady ČSN 73 08xx.

Velmi často se požární projektová dokumentace zpracovává jako jedna z posledních, a protože investor spěchá s provedením stavby, zbývá jen málo času na její řádné zpracování a na koordinaci požárního zabezpečení s dalšími profesemi, které se v projektu vyskytují. V ČR není doposud běžné, aby byl přizván projektant PBŘ ve fázi přípravy projektu. To v praxi způsobuje ve většině případů především nestandardní řešení, která samozřejmě vyvolají zvýšené finanční zatížení investora. Potíže může vyvolat i nedostatečná odborná způsobilost zpracovatelů PBŘ. Často se stává, že zpracovatelem PBŘ je odborně způsobilá osoba v požární ochraně, která k tomu není oprávněná a ve většině případů ani nemá dostatečné odborné znalosti v oboru.

Ve fázi realizace stavby je problémem především snaha subdodavatele či investora ušetřit výdaje, které již byly v předchozí fázi z větší části vyčerpány. S tím jsou spojeny např. změny v zabudování požárně bezpečnostních zařízení (dále jen PBZ) oproti požadavkům PBŘ, čímž se poruší nastavená koncepce požární bezpečnosti objektu. I ve fázi zabudování výrobků do stavby je třeba zmínit nedostatečné povědomí osob, které mají na stavbě na starosti výběr subdodavatelů PBZ, o dokumentech, které provázejí výrobek dle platných právních předpisů. Není výjimkou, že do stavby jsou zabudovány výrobky, které nemají prokázanou shodu se základními požadavky dle platných předpisů, které provádějí zákon č. 22/1997 Sb. nebo nemají náležitou průvodní dokumentaci dle vyhlášky č. 246/2001 Sb. (např. prohlášení o montáži požárně bezpečnostního zařízení atd.).

Další otazníky se týkají odbornosti firem, které zabudovávají požárně bezpečnostní zařízení do stavby. Tyto firmy často nejsou dostatečně proškoleny výrobcem a nejsou řádně seznámeny s technologickými postupy montáže PBZ. Důsledkem je chybná realizace PBZ, např. těsnění prostupů požárními konstrukcemi nebo požární ochrana konstrukcí a tím nedostatečná požární bezpečnost objektu.

Pro příklad uvádím nejčastější problémy spojené s realizací těsnění prostupů požárními konstrukcemi. Jedná se o chybné stanovení typu požárního utěsnění vzhledem k utěsňovanému prostupu, překročení povolených rozměrů utěsňovaného otvoru, špatný způsob provedení – nedodržení technologických postupů daných výrobcem, nevhodná nebo žádná stavební připravenost otvorů prostupů, nedostatečná nebo žádná dokumentace skutečného provedení.

Dalším poměrně specifickým výrobkem jsou požární ochrany konstrukcí (nástřiky, obklady, nátěry apod.). Nátěry a nástřiky musí být po uplynutí své životnosti obnovovány dle návodu výrobce, ale často se například setkáváme s tím, že konstrukce, které jsou těmito ochranami opatřeny, jsou uzavřeny v jiných konstrukcích a jejich pravidelné obnovování je z tohoto důvodu technicky nemožné. Stejně jako u jiných PBZ nejsou ochrany konstrukcí realizovány v souladu s technologickými postupy výrobce, ochrany se používají na konstrukce, pro které nejsou určeny (např. nátěr určený na dřevo se aplikuje na kov), nátěry nebo nástřiky nejsou provedeny v předepsaných tloušťkách.

Promítla se nějakým způsobem do oboru PO přetrvávající hospodářská krize? Šetří stavaři na materiálech a technologiích? Můžete uvést příklady, se kterými jste se ve své praxi setkal?
Jak už bylo zmíněno, ve fázi realizace se velmi často stává, že zabudování PBZ probíhá jako poslední a pro investora je zejména po předchozích investicích jeho financování obtížné.

Pak samozřejmě může nastat problém s výběrem dodavatele PBZ a vzhledem k omezenému rozpočtu se snižuje kvalita materiálů a realizace. A nejjednodušší cestou ke snížení nákladů je zabudovat do stavby výrobky, které nevykazují požární odolnost – na rozdíl od požadavku projektového řešení – nebo použít výrobky s prokázanou nižší požární odolností.

Např. u požárních uzávěrů dochází poměrně často k tomu, že jsou do stavby zabudovány požární dveře, které vykazují nižší požární odolnost než je požadována projektem, nebo se jedná o dveře, které nesplňují požadované kritérium. Konkrétně je dán projektem požadavek na osazení požárních dveří s klasifikací EI, ale na stavbě jsou osazeny dveře s klasifikací EW. Dveře, které splňují kritérium EI (přísnější kritérium než EW) jsou dražší, a proto jsou nahrazeny dveřmi levnějšími. Stejně tomu je např. u revizních požárních dvířek do instalačních šachet, která musí být dle projektu kouřotěsná. Ve skutečnosti jsou na stavbě zabudována dvířka bez prokázané kouřotěsnosti, protože jsou levnější. U požárního uzávěru je projektem požadováno osazení dveřním zavíračem, který ve skutečném provedení není osazen, nebo je osazen dveřní zavírač, který není vhodný na požární dveře, protože je levnější.

Provedení rozvodů elektrické energie v chráněných únikových cestách bývá často provedeno z volně vedených kabelů po povrchu konstrukcí bez ochrany, i když je dáno technickými předpisy, že tyto kabely musí být požární (třída funkčnosti P15-R, třída reakce na oheň B2ca – s1, d0) nebo musí být chráněny jinou konstrukcí s prokázanou požární odolností. Důvod je prostý – standardní kabel je oproti kabelu s prokázanou funkčností při požáru levnější.

Myslíte si, že je v ČR dostatečným způsobem zajištěna odborná výuka budoucích odborníků na problematiku PO? Jsou a budou v budoucnu vůbec potřební?
S novými technickými předpisy jak pro projektování, tak pro navrhování či posuzování konstrukcí s požární odolností, které přejímá ČR z EU do svých předpisů, se přímo úměrně zvyšuje potřeba odborníků v požární bezpečnosti staveb, kteří se přímo specializují na tento obor. Troufám si říct, že v současné době je problematika požární bezpečnosti tak obsáhlá, že pojímat požární bezpečnost jako doplněk k další projektové činnosti je nemožné.

Je pozitivní, že tuto potřebu vnímají i vysoké technické školy, např. ČVUT nebo Vysoká škola báňská v Ostravě, které požární bezpečnost zařadily mezi své studijní obory. Odborná kvalita přednášejících zaručuje budoucí odborníky v oboru.

Autor

• Bc. Fejfar Vítězslav